„V předválečném Československu existovaly všechny nešvary známé z dneška - kauzy, korupce, přetěžká krize, zavlečená z ciziny,“ píše premiér. Dopady na obyvatelstvo však byly mnohem větší a výsledkem bylo sociální napětí a revoluční nálady. Jenže zpětně prý vidíme, že právě to, co krátkodobě vyvolávalo „blbou náladu“, byly pouhé vedlejší efekty hluboké společenské modernizace, která dnes vede k neobyčejně příznivému hodnocení meziválečného období.

Stejně pozitivně bude podle něj s odstupem hodnoceno i první dvacetiletí samostatného rozvoje. Pak prý bude zřejmé, že laciná kritika, že „všechno je rozkradeno, vytunelováno, země je spálena, lid ožebračen“ byla jen výkřikem do tmy.