Celý problém vznikl tím, jak se agendy sociálních dávek převedly od Nového roku pod úřady práce. Kvůli této novince zmatek ve vyplácení dávek nastal. Těch se totiž v Česku vyplácí měsíčně řádově desetitisíce.
„V systému dávek pomoci v hmotné nouzi bylo, dle předběžných údajů, přitom v roce 2011 v průměru měsíčně vyplaceno zhruba 101,5 tis. příspěvků na živobytí; 26,1 tis. doplatků na bydlení a 10,0 tis. dávek mimořádné okamžité pomoci. V souvislosti se zvýšením částek životního minima v tomto roce lze navíc předpokládat nárůst těchto hodnot – i když snad nikoli zásadní,“ řekla ParlamentnímListům.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
To, jaký skutečný počet dávek v hmotné nouzi bude jen v prvním měsíci tohoto roku nakonec vyplacen, zatím upřesnit nedokázala. „Údaje za leden 2012 budou k dispozici až zpětně – tedy v průběhu následujícího měsíce,“ vysvětlila dále Plívová s tím, že se dá však předpokládat to, že kvůli navýšení životního minima, bude žadatelů o dávky v hmotné nouzi více, než v minulosti.
"Životní minimum se v Česku navyšovalo po devíti letech - tento rok se k tomu navýšení impulsem stala vyšší dan z přidané hodnoty," vysvětlila ještě pro ParlamentníListy.cz mluvčí MPSV Viktorie Plívová.
Je v Česku skutečně tolik osob v nouzi nebo jde o masové zneužívání systému?
Na vysvětlení je třeba uvést, že dávky pomoci v hmotné nouzi slouží ke krytí základních životních potřeb osob, které nemají dostatečné finanční prostředky k jejich zajištění, tedy nacházejí se v hmotné nouzi.
Například na kladenském úřadu práce musela dokonce zasahovat v tomto týdnu policie, přítomni museli být policisté společně s bezpečnostní agenturou i třeba na královéhradeckém úřadu práce.
Lidé v hmotné nouzi totiž museli přečkat týden bez peněz, protože například v Hradci Králové (i jiných městech v Česku) počítačový systém, podle kterého mělo být zřejmé, jak budou tyto dávky vypláceny, selhal. A tak se kvůli zpoždění výplaty dávek ti nejchudší museli zadlužit. Peníze v Hradci Hrálové začali poté úředníci vyplácet v hotovosti až počátkem tohoto týdne. A jelikož to rozhodně nebylo v klidu – byla zapotření, jak už bylo uvedeno, asistence bezpečnostní agentury i policie.
Výplata dávek za asistence policie. Podle ministra je však vše v pořádku
"Ta situace je tady skutečně komplikovaná, protože nikdo neví, co se tady děje, nikdo vám neporadí," postěžovala si jedna s žadatelek o rodičovský příspěvek. Lidé v nouzi tu přitom měli dostat peníze na jídlo, nájem nebo léky už 10. ledna.
Psali jsme:
"Je to tím, že došlo k věcné změně zákonů, změnil se způsob výpočtů a podmínky nároků. Nastala i změna organizační, tedy přechod z magistrátu na úřady práce. Došlo i k nasazení nových agentových systémů, ve kterých pracujeme," vyjmenoval důvody kolapsu ředitel Úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák.
Přesto všechno však ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) odmítl, že by změnu ve vyplácení sociálních dávek doprovázely potíže. Řekl to v nedělní Partii na Prima Family s tím, že zkazky o problémech jsou pouhou mediální kampaní.
"Nelze přece označit za nefungování stav, kdy bylo jen za prvních 10 dní v novém systému vyplaceno 900 tisíc dávek za tři miliardy korun," uvedl Drábek s tím, že 50 tisíc z toho bylo dávek v hmotné nouzi. I tak pro mnohé velmi vysoké číslo by ale nemělo prý zarážet. V tak vysokém počtu vyplacených dávek jsou totiž i například rodičovské příplatky, chybí mezi nimi pouze dávky nemocenské a důchody. Rozhodně, jak vysvětlila pro ParlamentníListy.cz mluvčí ministerstva Plívová, to neznamená, že by životní úroveň Čechů šla od nového roku nějak zásadním způsobem níže a tolik lidí by se potýkalo se stavem nouze.
Mnozí zdraví "chudí" si odnášejí z úřadu i desetitíce korun. Opravdu nemají jinou možnost?
Tak vysoký počet žadatelů o jakoukoli podporu státu, je však podle mnohých alarmující. To, zda se skutečně jedná o lidi, kteří nemají jiné východisko, než na peněžitou výpomoc čekat, či zda někteří z nich jen neparazitují na systému, je otázkou další práce úředníků, kteří by skutečnou potřebnost lidí, pobírající tyto finance z rozpočtu, měli bedlivě zkoumat. Zda jsou na to však kapacity, je otázkou do další diskuse… Mluvčí MPSV Viktorie Plívová se však domnívá, že sloučení výplaty dávek do jednoho místa a jednoho počítače, ve kterém úředník uvidí všechny dávky, jež dotyčný občan pobírá, právě pomůže v budoucnu tomu, aby nedocházelo k zneužívání systému. Dokonce dříve a zřejmě prý efektivněji, než když mohl občan dostávat dávky na několika různých místech.
Problém, se kterým se však žadatelé dávek hmotné nouze museli v těchto dnech potýkat, spočívá také v tom, že prý byly peníze vyplaceny později, než v termínu, na který byli z jiných měsíců zvyklí.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) to však není úplně pravda, že by se dávky zpozdily. "Všechny tyto dávky mají splatnost ke konci měsíce, to znamená až do 31. ledna. Pokud si někdo stěžuje, že mu peníze přišly nově místo o 20 dní dříve o pouhých 18 dní v předstihu, pak to podle mého není relevantní a konstruktivní," uvedla ještě k danému problému mluvčí ministerstva.
Kdo je osobou v hmotné nouzi?
Podle údajů, jež uvádí na svém portálu MPSV, je osobou v hmotné nouzi, která může uplatnit žádost o výplatu některé z dávek, ten člověk, jehož příjem (a příjem společně posuzovaných osob) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosáhne částky na živobytí. A přitom si tento příjem nemůže zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Tím by bylo vážně ohroženo zabezpečení jeho základních životních podmínek.
Kromě výše příjmu musí být osoba, aby u ní mohl být uznán stav hmotné nouze, v pracovním či obdobném vztahu, vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (tj. podnikat). Ovšem z této zásady jsou však stanoveny výjimky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
