"Upřímně slavila práci pouze čela průvodů. A my děti. Nebyla škola, bylo vzrušení, prapory, tribuna. Na tyčce obrazy starých lidí, které jsme neznaly. Bylo nám taky divné, proč je v průvodu třeba sto stejných praporů," píše novinář. Zároveň vzpomíná, že mezi dětmi budily nadšení alegorické vozy, na nichž se odehrávaly kašírované zločiny imperialismu. Otroci v řetězech třímali v rukou kladiva, bankéři atomové bomby a žena kolchoznice s vidlemi trhala pouta.
Fašisti, imperialisti a další Američani
Steigerwald v článku připomíná, že komunistické pojetí udělalo z oslav Svátku práce svátek podivností. Monstrózní akce postupně upadaly, vozy s výjevy nejezdily a zůstaly pouze záplavy vlajek a portrétů "starších pánů". Myšlenka, že práce má svátek, děti nezaujala. "Důležitý byl vzruch, pestrá ulice, na konci průvodu tribuna, kde jako oponent k dechovce a zpívajícímu průvodu s prapory a mávátky stáli nebarevní zachmuření zlí lidé v kabátech. Když průvod postoupil až k nim, radost dětí povadla. Pánové na tribuně nás strašili. Říkali, že na děti padne atomová bomba, že všichni zahyneme, pokud nebudeme dost jásat a pochodovat. Hrozili neznámým tvorům, kterým říkali imperialisti, fašisti, a ostatní Američani. To nám dětem kazilo radost," píše novinář. V této souvislostí vzpomíná, že děti fašistů a ostatních Američanů se bály až do okamžiku, kdy jim rodiče doma vysvětlili, že jde o dokonalou pitomost. A připomněli, že to nikde nesmí říkat, aby je někdo neudal. "Je vidět, že tehdejší První máje měly mouchy," dodal.
Psali jsme:
Hitler - první dělník Říše a blbci na tribuně
Dětem ve škole učitelé připomínali, že První máj slaví celý svět. "Nekrásnější První máje měly komunistické státy. Jen krok za nimi byly státy nacistické a fašistické. Čím je režim horší a nesvobodnější, tím víc vybízí k oslavě práce. I Hitler si říkal první dělník Říše," připomíná komentátor.
Současně konstatuje, že pro totalitní režimy byla oslava práce velmi bezpečným tématem. Milovaná témata byla práce, sport, masový zpěv, žena, děti a podobně. Jde přitom o zcela samozřejmé věci. "Lidé pracují, mají děti, nebo nemají, sportují, nebo ne. Váží si žen matek a zemědělství, jakož i jiné lidské činnosti a tribunu s předáky k tomu skutečně nepotřebují. Ta tribuna dělá z lidí blbce," píše novinář v článku. "Dnes už První máje nejsou. Ale svátek je dál. To se líbí extrémistickým bandám, které jej využívají ke rvačkám. Anarchisti, holé lebky. S vážností jej slaví komunisti. Proč je těmto skupinám absurdní svátek tak milý? Právě pro tu kýčovitost. Svátky práce jsou tu proto, aby povyšovaly figury na pódiu. Proč jsme svátek práce nezrušili, není jasné. Nebo to naopak jasné je: je to výraz toho, jak neradi se loučíme s rozezpívaným světem komunismu, který kolem sebe metal dobrými slovy jako šílený a kytkami z krepového papíru ověšoval kde co," píše v závěru článku Karel Steigerwald.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bob
