Na stránkách dějin čteme o stodenním císařství Napoleona Bonaparta (vzoru záhy „sestřeleného“ Víta Bárty) nebo sedmnáctidenním pobytu Heleny Třeštíkové „na kultuře“. Svévolně skončeném, když profesorka filmového umění zjistila, že samostatně rozhodovat nemůže a dané obsazení rolí je staré dobré divadlo.

Paní Karolína  převálcovala všechny, i malého Korsičana, osmidenním ministerstvím. Ministrovala už při několika černých mších a pravděpodobně si dost věřila také pro teď. Nenajedenost, nedostatek schopností, „americké“ sebevědomí a spěch nemívají světlé zítřky. Pročež se ve vrcholný trapas změnilo první i poslední setkání paní Peakeové s výběrem Generálního štábu AČR. V den jejího obratem podepsaného odvolání. Generálporučík Petr Pavel (jmenovaný letos na Petra a Pavla) pronesl při onom potlachu v podstatě „náhodných známých“ různorodě interpretovatelný projev, jímž prokázal své diplomatické nadání…