Od mušlí, kamínků, hedvábí, dvou a půl metrových kamenných skupltur a jiných neobyklých platidel, postupně přes drahé kovy, kovové a papírové peníze kryté zlatem až po převod imaginárních čísel - nekrytých peněz z bankovního konta na konto. To je ve zkratce vývoj platidel. V současné době zatím ještě nežene lidi do barterování nedůvěra v peníze, nýbrž jejich nedostatek v oběhu, a firem i živnostníků, kterým se oběživa nedostává, je čím dál více.
Podle ředitele největšího portálu v ČR ebarter.cz Tomáše Sladkého se jen za loňský rok zaregistrovalo rekordních 600 firem a obchod „něco za něco“ jen kvete. Podle ekonomů se tento druh bezpeněžního obchodování bude rozvíjet i nadále. „Loňský rok v ČR pro barterování hodnotím kladně. Za posledních šest měsíců se u nás na portálu registrovalo přes 600 firem. V období ekonomické krize je menší tok peněz mezi podnikateli a to přispívá ke směnnému obchodu, což nám nahrává,“ pochvaluje si pro ParlamentníListy.cz vývoj Sladký.
Za vymalování bytu dovolenou
"Ohromnej mám handl sousede, tenhle hubzug chci vyměnit za kůži, kůži pak za elektromotorek, motorek pak za ojetýho pionýra a za toho pionýra mám slíbenýho podzimního kozla," vysvětluje Jaromír Hanzlík Rudolfu Hrušinskému v Hrabalově filmu Slavnosti sněženek. A realita podle Sladkého není nijak filmu vzdálená. Směňuje se v podstatě všechno - od stavebnictví přes auta, elektroniku, služby, nemovitosti po textil atd. „Nejvíce se barterují služby - zejména v oblasti marketinku a IT. Barterují se také už i potraviny, víno, med, brambory, co si pamatuji za poslední měsíc. Je to tak jednoduché - u nás můžou směňovat i živnostníci - například malířské služby za dovolenou, zednické práce za pračku, apod,“ láká Sladký na výhody nepeněžního obchodování. Sám prý získal za reklamu na serveru polepení auta.
Stát netratí
Barter ovšem nijak neobchází daňovou soustavu zákonů a z každého obchodu se musí platit daň, ať už DPH či daň z příjmu. “V praxi to funguje tak, že ku příkladu firma nabídne dvacet počítačů za dvacet billboardů, každá strana napíše fakturu řekněme na dvě stě tisíc a po doručení dojde k započtení pohledávek. Je to obchod jako každý jiný, který je upraven právními normami obchodního a občanského práva, konkrétně Směnná smlouva dle § 611 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz Sladký.
V USA je ale barterový obchod daňově zvýhodněn: „V USA barteruje osm firem z 10, mají tam lepší podmínky. My jsme ve styku s hospodářskou komorou a se sdružením podnikatelů a budeme se také snažit o daňové úlevy, “ konstatuje Sladký. Server je podle Sladkého slov unikátní v tom, že funguje bez provizí. „Ve světě začaly fungovat barterové banky, ale ty už mají z každého obchodu něco, my nikoli,“ uzavřel.
Psali jsme:
Až se dostaví nedůvěra
Byl mezinárodní měnový systém založen na konferenci 44 států v Bretton Woods v USA 1.-21.7.1944. Státy zúčastněné na systému se zavázaly k dodržování pevných směnových kurzů a neomezování pohybu mezinárodního kapitálu. Dolar byl na požádání směnitelný za florentskou unci zlata. Vroce 1971 USA odstoupily z funkce garanta Brettonwoodského systému a systém pevných stanovených kurzů byl nahrazen systémem plovoucích kurzů.
Infobox
Bretton woodský systém
Podle ekonoma a představitele libertariánského serveru Reformy.cz Víta Jedličky se bude barterový obchod dále rozvíjet s tím, jak poroste nedůvěra v peníze, které nejsou ničím kryté, jako při existenci bretton-woodského systému. Ekonom proto doporučuje se zajistit komoditami, které mají hodnotu samy o sobě a nejsou závislé na politice státu či centrálních bank. Podle Jedličky se vyplatí investovat do zemědělské půdy, mít zásoby trvanlivých potravin a zlato. „Svým přátelům doporučuji, aby investovali do půdy, připravili si zásoby potravin do sklepa, kamarád má třeba paletu rýže. Náklady jsou minimální a riziko existuje. Existovalo vždy. Před druhou světovou válkou nikdo netušil, co se stane. Stejně tak nyní existuje riziko, že přijde něco neočekávaného a finanční systém zkrachuje podstatně dříve a vztahy ve společnosti se zpřetrhají do té míry, že nebude možné nakoupit ani jídlo,“ varuje pro ParlamentníListy.cz Jedlička.
Státy, ale i OSN
Nedostatek cashflow nutí v poslední době k výměnným obchodům i celé státy. Pro příklad nemusíme chodit daleko, česká vláda se totiž rozhodla vyměnit s Irákem bitevníky L159 za ropu. Ropa je vůbec na poli barterování nepostradatelná surovina, připomeňme jen asi nejznámější projekt - ropa za potraviny. Cílem programu, který byl zahájen v prosinci 1996, bylo umožnit Iráku prodávat i přes embargo Rady bezpečnosti ropu a za utržené prostředky nakupovat a distribuovat pod dohledem OSN humanitární potřeby pro obyvatelstvo. V rámci realizace programu byly sjednány obchody ve výši několika miliard USD.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
