Pravé záměry Klause. Jiří Pehe o posledních dnech prezidenta

21.02.2013 12:16 | Zprávy

Dosluhující prezident Václav Klaus má beztvarý hodnotový systém. Zapřisáhlý konzervativec by se asi těžko nechal vyfotografovat, jak vychází ráno z hotelu s mladou dívkou. Amnestie ho politicky stála mnoho bodů a pro svou další kariéru na politické scéně by nejspíš nesehnal dostatek voličů. Tak dopadlo Klausovo hodnocení z úst politologa Jiřího Pehe.

Pravé záměry Klause. Jiří Pehe o posledních dnech prezidenta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pehe

„Václav Klaus má beztvarý hodnotový systém. Na jedné straně o sobě tvrdí, že je konzervativec a zastává tradiční hodnoty, ale o jeho životní praxi se těžko dá říci, že se těmi hodnotami řídí. V osobní rovině by se těžko zapřisáhlý konzervativec dal fotografovat, jak vychází s mladou dámou z hotelu ve čtyři hodiny ráno. Jeho pojetí hodnot je velmi utilitární. Šermuje jimi a používá je v politickém boji, ale sám se jimi moc neřídí,“ říká Jiří Pehe s tím, že to vůdci za dob normalizace v minulém režimu dělali dost podobně. Tento politolog napsal o Klausovi knihu Portrét politika ve dvaceti obrazech a ParlamentnímListům.cz vyjevil další možnou kapitolu.

Hra kobry s myší

Ohledně novinářů Pehe v knize Klaus – portrét politika ve dvaceti obrazech napsal, že se k nim Václav Klaus choval po většinu času jako k nerovným partnerům. „Děje se to méně. Ztratil totiž znalostní náskok, jenž měl na novinářskou obec. Na začátku devadesátých let totiž došlo k tomu, že do politiky vstoupil člověk, jenž byl v ekonomii poměrně vzdělaný a trávil dost času na západě. Přišla novinářská generace, která chtěla pomáhat novému ekonomickému experimentu, seč to šlo. Byli to mladí lidé, co zrovna vyšli ze škol a nedokázali s Klausem držet krok. Po většinu devadesátých let existoval určitý strach z Klause. Trochu se to změnilo. Spousta těch mladých novinářů je dnes v pozici vzdělaných komentátorů a šéfredaktorů a vytvořili si od něj odstup. Nicméně ten zvláštní vztah jako mezi kobrou a myší mezi nimi a Klausem stále funguje. Když pan profesor zvedne ukazováček a špatně se podívá, tak s ním novináři do konfliktu jdou jen málo. Jedná se o podmíněný reflex, jakýsi vztah mezi dětmi a otcem. Otec si dupne a vždy si vynutí své. To bude fungovat do konce Klausových dní, do konce jeho prezidentství,“ vysvětluje nyní.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jan Rychetský

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

To jako vážně?

Prý by podle návrhu Evropské komise děti jakéhokoli věku mohly projít neomezeně změnou pohlaví, terapie ke kontrole tohoto rozhodnutí by přitom byly zakázané. To jako fakt? Není už načase s EK něco radikálního udělat? Vždyť to je jedna šílenost za druhou s čím přichází. Nebo podle vás snad ne? Podle...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…