Vedení Věcí veřejných na tiskové konferenci představilo svůj návrh na vyřešení církevních restitucí. Strana proti nim dříve protestovala s argumentem, že na to v současné době ve státním rozpočtu nejsou peníze.
Věřícího majetek nesmírně tíží. Nebo ne?
Véčkaři proto budou na pondělní koaliční schůzce navrhovat zrušení některých úřadů a sloučení ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj, čímž by se prý ušetřily více než dvě miliardy a peníze na restituce by se tak nemusely brát z kapes daňových poplatníků. VV se za tento návrh staly terčem kritiky z řad ODS i TOP 09.
Psali jsme:
„No popravdě, pokud jde o církev, příliš nerozumím, o co usiluje. Tady jde o princip. Já být věřící, tak si zakládám na tom, že žiji duchovně a po nikom žádné majetky nechci. Já si myslím, že věřícího musí majetek nepředstavitelným způsobem tížit,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz Jan Keller.
Boháč v království nebeském? To spíše....
Podle něj nicméně může mít vracení církevního majetku i svá pozitiva. „Z toho praktického hlediska, to může pomoct obcím, pokud by církev dostala prostředky a začala se starat o zchátralé a opuštěné objekty a podobně,“ míní Keller.
„Nicméně z ideového hlediska si myslím, že to je neštěstí. Protože čím bohatší bude církev, tím má menší šanci na to, že bude spasena. Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli se boháč dostane do království nebeského. Takže myslím, že církev tady dost riskuje se svojí duší,“ směje se Keller.
SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Ve snaze Věcí veřejných nejprve vracení majetku blokovat a teď pro změnu slučovat ministerstva vidí Keller jen účelovost. „Pokud by se církev měla bát o svojí duši, pak Věci veřejné už duší dávno ztratily. Takže ty tanečky kolem církevního majetku je zase přejdou,“ myslí si.
Véčka už mají jen Dobeše a církevní majetek
„Věci veřejné se kromě ministra Dobeše už nemají čím zviditelnit, čili církevní majetky jsou jen stéblem pro tonoucího. A jim nejde o církevní majetek, ale o to, aby se přiblížili alespoň ke dvěma procentům preferencí, protože zatím na dvě procenta nedosáhnou,“ komentuje snahy Véček Keller.
Nicméně stát už vracení majetku a finančních náhrad církvi slibuje dvacet let. Měl by tedy s vracením konečně začít, nebo mají Véčka pravdu, že by měl s finanční náhradou počkat, až přejde ekonomická krize?
„Ta ekonomická situace vypadá tak, že kdyby se církev měla spolehnout na to, až ekonomická krize pomine, tak by se k těm majetkům dostala až za sto let. Takže je to sice ta nejméně vhodná situace z hlediska státní kasy, ale po technické stránce se to nějak vypořádat dá. Dá se to splácení rozložit do několika desetiletí, dá se to odškodnění různě kompenzovat,“ shrnuje Keller a dodává: „Čili tady skutečně jenom jde o tu principiální věc, jestli jim to vydat a jak rychle církev ty majetky potřebuje, aby se případně začala modlit, aby ekonomická krize přešla.“
Azyl u nás? Nastejno jako v Kyjevě
Závěr týdne byl u nás rovně ve znamení udělování politického azylu manželovi expremiérky Ukrajiny (Julie Tymošenkové) Olexandru Tymošenkovi. Azyl byl nakonec udělen.
"No, já moc nerozumím tomu, proč pan Tymošenko žádal o azyl u nás. Já, pokud bych měl pádné důvody, abych se obával o svůj život, zdraví a majetek na Ukrajině, bych neprchal do České republiky, protože z hlediska bezpečnostního to podle mého názoru vyjde nastejno, jakokdybych si požádal o azyl někde na předměstí Kyjeva,“ diví se Keller s odkazem na tisíce Ukrajinců v ČR.
"Určitě bych při takových obavách šel někam, kde bych měl alespoň nějakou jistotu, že tam na mě ti z Ukrajiny nedosáhnou,“ dodal pobaveně a poznamenal: „Já myslím, že z hlediska jeho bezpečnosti to smysl nemá. Možná to udělal proto, aby způsobil problémy českému ministerstvu vnitra.“
Násilí prorostlo do politiky. Nikde není bezpečno
Na dotaz ParlamentníchListů.cz, zda si myslí, že je Ukrajina zemí, jejíž režim je takový, aby přicházela v úvahu žádost o politický azyl před jejím režimem, Keller zkonstatoval, že při prorůstání zločinu do politiky není bezpečnou žádná země.
„Protože se zhruba ví, nakolik dochází k prorůstání politické moci s organizovaným podsvětím v nejrůznějších zemích světa na všech světadílech, tak si myslím, že bezpečná není žádná země. To bylo před rokem 89, že když jste byli na východ od Rýna, tak na vás mohla přijít kdykoliv státní policie, zatímco na západ od Rýna jste bylo z tohoto hlediska v bezpečí,“ míní sociolog.
„Po roce 89 ale došlo k tomu, že se zprivatizovalo vše, včetně násilí. A zprivatizované násilí využívá toho, že jsou všechny země stejně otevřené, ať jsou na východ nebo západ od Rýna. A o to víc žádat v této situaci o azyl v České republice mi přijde velmi dětinské,“ uzavřel Jan Keller.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
