Jak se dalo čekat, nálady, které ve společnosti i ona zaznamenává, by se neměly podceňovat. Ale vycházejí prý z toho, co se aktuálně v posledních letech v Česku děje.
„Především je třeba říct, že obavy z toho, že by se k nám vrátil komunismus, mít opravdu nemusíme. Je to nemožné, poněvadž je jiná doba, lidé jinak smýšlejí, jinak vnímají situaci a hledají jiný druh alternativ. Navíc i geopolitický stav je naprosto odlišný,“ uvedla nejprve profesorka politologie na pražské VŠE.
Fotogalerie: - KSČM uctívá vrahy
Podporujete zavedení referenda?Anketa
Jak však ihned dodala, pokud komunisté rostou – tedy sympatie občanů k nim, neznamená to úplně to, že by něco dělali lépe. „Je to však vedlejší produkt toho, s čím vším se ti lidé musejí potýkat a nikdo jim v tom nepomáhá. Přitom problémy narůstají, a je dobré se ptát i na to, proč po 25 letech od sametové revoluce najednou lidé opět volají po komunistech. To není krátkou pamětí, ale tím, v jaké jsou mnozí z jejich pohledu neřešitelné situaci. Navíc lidé už vcelku odhalili to, že se u nás v minulých letech bojovalo proti komunismu nejtvrději vždycky ve chvílích, kdy prosákla někde nějaká korupce, skandál. A tak se najednou pokaždé vytáhl ideologický boj,“ konstatovala dále Dvořáková pro ParlamentníListy.cz.
Když se problémy neřeší, je to podhoubí pro radikalismus
Podle ní příklon ke komunistům i jejich idejím vychází z toho, že problémy občanů zůstávají bez pozornosti politických špiček dlouhodobě neřešené. „A to v případech, kdy to těm lidem dojde, posiluje radikální sklony. Může tak dojít k otevřeným střetům takových radikálů vůči nějakým menšinám, cizincům či jakýmkoli dalším skupinám obyvatelstva. Bohužel, tyto jevy chodívají ruku v ruce. Proto si ani nemyslím, že je nějak zásadní to, že za výroky Marty Semelové teď hrozí trestní stíhání a odnětí svobody. Nelze samozřejmě odhadnout výsledek toho, jak to vše nakonec dopadne, ovšem pokud mělo být cílem to, aby se veřejné mínění obrátilo proti komunistům, výsledek bude spíše opačný. Skoro vždy se totiž v těchto případech zájem o dotyčnou osobu zvedne a dokonce zvýší i počet příznivců - je to takový – velmi pravděpodobně nežádoucí – přesto praxí potvrzený efekt,“ vysvětlila politoložka.
Psali jsme:
Do jistých souvislostí se situací u nás a možným směrem vývoje pak připomněla i Ukrajinu – byť zdůraznila, že jsou tam poměry přece jen v mnohém odlišné a hlavně složitější.
„Ovšem společný znak je v tom, že když se problémy nahromadí, bez jakékoli skutečné snahy je řešit, začnou se hledat jednoduchá řešení, a ta mohou vést k výbuchům násilí, jak jsme v minulých dnech viděli na té Ukrajině. Ta situace, i když se nyní uklidnila, tam nebude lehká ani v budoucnu, proto je na místě se ptát na to, jaká vůbec existuje šance, že se ta země zklidní? Asi je dobře se zamýšlet nad tím, že i pomoc a podporu je třeba podmiňovat některými základními požadavky. Pokud někam jdou peníze, aby se nerozkradly. Těm Ukrajincům, co umírali na náměstích jinde, je vcelku asi jedno, kdo z těch oligarchů ty peníze, které do země šly, nebo byly vybrány, ukradl. Podstatné není to, zda to byl onen nebo ten – ty prostředky jsou prostě ztracené. A to je podobné i u nás. Proto není na místě hledat jak tam, tak i v naší zemi nějaké liché, mocenské řešení, a je jedno, jakou stranou či osobností, ale snažit se o ustanovení vlády práva. Je to těžké, ale je to cesta ven. Pokud ta snaha nebude patrná, pořád není vyhráno,“ shrnula srovnání s aktuálními událostmi na východ od nás s tím, co může být východiskem i pro Česko, Vladimíra Dvořáková.
Fotogalerie: - Stop Janukovyč
Doplnila, že u nás například prezident Miloš Zeman minimálně ve dvou jasných případech ukázal, že on tu snahu u nás má. „I když nemá příliš Ústavou daných pravomocí, potvrdil, že mu záleží na tom, abychom se mohli cítit v právním státě tím, že krátce po svém uvedení do funkce prezidenta doplnil chybějící ústavní soudce a nyní v těchto dnech zase tím, že jmenoval – i přes výhrady, které k tomuto aktu měl – nové profesory. Je dobře, že poslanci zákon na změnu této povinnosti neschválili. Pokud nebudou ta jmenování předávána rukou prezidenta, to Ústava nezmiňuje a tudíž tím nejde Zeman nijak proti ní, když tím pověří někoho jiného. To se dá považovat za jistý, byť zatím velmi malý obrat snad k lepšímu dalšímu vývoji,“ domnívá se Dvořáková.
Lobbista je v zahraničí většinou slušný člověk. Ale u nás...
Přesto, jak přiznává, důvod k jásotu nevidí. I když ona sama mnohokrát zdůrazňovala potřeu služebního zákona neboli zákona o státní službě, nyní jí tlaky, které byly na jeho schválení vyvinuty, ponkud děsí. „Může se totiž objevit tendence, že sice tento i třeba nějaký jiný zákon bude připraven, protože být připraven musí, ale nebude mít efekt, který se od něj očekává, protože se dál bude dařit těm našim lobbistům protlačovat různě na ministerstva a klíčové úřady své lidi, přes které budou prosazovat své zájmy, jako dosud. A když říkám lobbisty, vlastně přemýšlím, že by bylo možná vhodné je nazývat jinak, poněvadž v zahraničí bývají lobbisté většinou slušní lidé,“ shrnula s malým odbočením profesorka politologie rizika, která mohou hrozit, pokud se budou podceňovat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
