Jak probíhá přebírání agendy a kanceláří na středočeském úřadě?
Vše jsme přebrali druhý den po zvolení, každý si teď zřizuje agendu podle sebe a shromažďuje materiály. Já jsem měla schůzku se všemi řediteli nemocnic a předsedy dozorčích rad včetně představenstev. Diskutovali jsme, jak si stojí a jak napomoci hospodaření. Stejně tak činí i ostatní kolegové.
Jaký plat jako radní dostanete?
Přiznám se, že přesně jsem to nezjišťovala, ale asi sedmdesát tisíc korun hrubého.
Kolik dostanete za působení v různých organizacích?
To je mylná domněnka některých lidí, že něco dostanu. Byla jsem půl druhého roku členkou dozorčí rady v Mladé Boleslavi a na Kladně, a je to zcela zdarma, ani cesťák nedostávám.
Více rozhovorů ZDE
Máte na starosti zdravotnictví, co chcete ve svém resortu změnit?
Chci změnit to, aby se dále nemocnice nemusely zadlužovat, aby jejich hospodaření bylo lepší. Ani kraj, ani nemocnice nemají nadbytek peněz a musíme šetřit. Projížděli jsme všechny plánované investice, některé jsem vyškrtli a jiné odložili. Potřebujeme je hlavně oddlužit.
Našla jste nějaké nevyřešené problémy po převzetí funkce?
Vzhledem k tomu, že jsem minulé čtyři roky byla předsedkyní zdravotního výboru, mám přehled a nic mě nemůže překvapit. Překvapilo by mne leda, že máme finančně soběstačné nemocnice, to se ale bohužel neděje.
Jak si představujete spolupráci se sociálními demokraty v krajské koalici?
Doufám, že se sociální demokracie dá dohromady, protože se mi zdáli rozštěpení a každá půlka chtěla něco jiného. Jak jsme začali na Radě jednat, řekla bych, že hejtmanu Josefu Řihákovi je jedno, s kým bude dělat, ale záleží mu na tom, aby to bylo pro lidi. Těch se opravdu zastává. A jako hlavní prioritu má, aby se snížilo zadlužení kraje a dále se nezvyšovalo.
Jak vnímáte protesty proti komunistům ve vedení krajů?
Vnímám je jako lokální, někdo má možná strach, že by mohl pan nebo paní radní zjistit, že oni nejsou schopní. Někdo dal studentům impuls, studenti nevědí, jak to bylo předtím a většina si neuvědomuje, jak to je. Mám čtyři vnoučata, od patnácti do třivadvaceti let, tak jen nejstarší, protože se zajímá o politologii, o tom trochu ví.
V Královéhradeckém kraji by s Vámi studenti, předpokládám, nesouhlasili. Nechtějí, aby se komunisté účastnili vedení úřadů.
Každý má právo proti něčemu protestovat, jde o to, jak má silný hlas. Myslím si ale, že teď jsou v KSČM úplně jiní lidé.
Kam podle Vás směřuje KSČM? Má ve vládě v krajích i v republice budoucnost?
Já si myslím, že výsledky voleb do Poslanecké sněmovny se budou postupně zlepšovat a mohl by se opakovat rok 2002, kdy jsem měli čtyřicet jedna poslanců. Na druhou stranu se domnívám, že jsme ještě nepřesvědčili lidi, že bychom byli dobří i v té vládě. Neměli jsme možnost je přesvědčit.
Někteří lidé by mohli namítnout, že tu možnost jste už měli v minulém režimu. Je něco, za co byste se v době komunismu chtěla omluvit? Co přinesl komunismus Československu dobrého?
Já jako komunistka bych se mohla omluvit za ty, kdo zneužívali funkce a legitimace. Jinak se ale udělala spousta dobrých věcí. Stavěly se školky a když lidé něco chtěli, tak se semkli dohromady a šlo to. Líbilo se mi, že v té době bylo méně těch, kteří se vytahovali na druhé. Dnes je jich více.
Co si myslíte o padesátých létech a normalizaci?
Já jsem se narodila v padesátém roce, nepamatuju si vůbec, co se dělo. Ve škole se pak zmínili, ale já jsem měla fajn učitele, který nám to vysvětlil a hlavně sloužil dětem, aby je co nejvíce naučil.
V době normalizace mi bylo osmnáct a strašně mě zaskočil rok 1968. Všechno najednou úplně spadlo, nejdříve tvrdili, že jsou osvoboditelé a najednou všude znělo slovo okupace. Když vidíte vojáky v obci, tak se bojíte. Pak začala doba normalizace, nechápala jsem jak jsou řešena nařízení, ale svoboda po roce 68 se mi zdála trochu svobodnější.
A pak najednou jako když někdo utne. Lidé, když je jim krušno, tak se mezi sebou nebaví a chodí se sklopenou hlavou. To by se nemělo dít, aby se lidé báli jeden druhého. Někteří si představují svobodu tak, že mohou ubližovat, a to nejde.
Jiřina Fialová se narodila před dvaašedesáti lety, žije v obci Vraňany. Ve veřejné zprávě působí od roku 1982, kdy byla poslankyní MNV a o čtyři roky jeho předsedkyní. Od roku 1998 pracovala jako starostka obce a od čtyři roky později obsadila místo poslankyně, a to na osm let. Nyní je předsedkyní Klubu zastupitelů za Komunistickou stranu Čech a Moravy, předsedkyní zdraovtního výboru a členka dalších výborů i orgánů. Má dva dospělé ženaté syny a pět vnoučat.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
