Je současná KSČM demokratickou stranou? „Je pokračovatelkou KSČ, ale nejedná se o názorový monolit. Řada dnešních komunistů, kdyby u nich převládlo stalinistické křídlo a začalo naplňovat své ideje, by se mnou skončila v žaláři,“ odpověděl na otázku ParlamentníchListů.cz šéf ÚSTR Daniel Herman na své přednášce Očišťování historické paměti, která se konala v Národní technické knihovně. Ostatně i na něj prý kdysi mířil samopal pohraničníků, kteří hlídali hranice se svobodným světem.
Strýce zavraždili bolševici
Nejdůležitějším datem dvacátého století je podle Hermana den, kdy byl v Sarajevu v roce 1914 spáchán atentát na následníka rakousko – uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Pak se totiž události daly do pohybu. První světová válka, bolševický převrat v Rusku a tak dále. „Babička žila na Žižkově a strýc Alexandr k ní z Petrohradu každý rok jezdil na návštěvu. Po první světové válce nepřijel a jeho bratr za pomoci Mezinárodního červeného kříže zjistil, že ho i s celou rodinou vyvraždili bolševici. Když jsem se o této rodinné historii dozvěděl, dost mě to formovalo,“ sdělil.
Psali jsme:
Předobrazem a inspirací pro nacistické koncentrační tábory byly lágry bolševiků, jež Alexandr Solženicyn souhrnně popisuje jako souostroví Gulag. „Napadení SSSR nacistickým Německem bylo i při vědomí obrovských obětí požehnáním pro svět, protože se dvě totalitní mocnosti dostaly do sporu, což vedlo k porážce Německa. Mnoho mých příbuzných skončilo v koncentračních táborech. Je pochopitelné, že mnoho lidí pak hledalo v levé komunistické alternativě pomoc, ale revoluce začala rychle požírat své vlastní děti,“ podotkl. Vždyť od roku 1948 do roku 1989 bylo u nás 205 000 lidí odsouzeno v politických procesech.
Na mušce samopalu
Na rozšiřování svobody i za železnou oponou mají svůj podíl dle něj i církevní osobnosti. Zejména papež Jan Pavel II. a u nás kardinál František Tomášek. „Máme chalupu na Šumavě, pět kilometrů od bavorských hranic. Když jsem se vždy z tamních vrcholků díval za hranice na svobodu, byla to pro mě obrovská úleva. Ostatně stál jsem i před samopalem. To, když mě vyšetřovali, že jako agent Západu zakládám takzvanou mrtvou schránku, přitom jsem jen opravoval malé sakrální objekty, třeba kapličky,“ zavzpomínal s úsměvem Herman.
Očišťování historické paměti je podle něj dlouhodobý proces pro více než jednu generaci. Zmínil také pověst o Anežce Přemyslovně, která byla vysvěcena jen několik dní před událostmi 17. listopadu na Národní třídě, které spustily stavidla takzvané Sametové revoluce. „Až budou nalezeny její ostatky, tak se do země vrátí klidné dny,“ řekl. Dále potom pokračoval ve jmenování událostí, které vedly k postupnému vypořádávání se s komunisty u nás. Zrušení vedoucí úlohy KSČ, soudní rehabilitace, lustrační zákon, až po současnost.
Psali jsme:
Ústavy paměti
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a s ním spojený Archiv bezpečnostních složek (ABS) jsou prý paměťové ústavy, které se starají o desítky kilometrů archiválií. V současnosti je digitalizováno více než dvacet procent. Herman naznačil, že jsou dva přístupy, jak se postavit k historii. První jako v Jihoafrické republice, kde udělali tlustou čáru za minulostí, a druhý, o jaký se snažíme v Česku. Tedy zpřístupňovat historické materiály. Ten je podle něj poctivější a otevřenější. K tomu ale dodal, že nejde o to, abychom druhé soudili. Podle indiánského pořekadla: „Pokud člověk neprošel několik mil v mokasínech toho druhého, tak by jej neměl soudit.“
Pak se v Ballingově sále v Národní technické knihovně strhla debata o tom, jestli není tlustá čára za minulostí lepším řešením. „Komunistická ideologie, kdekoliv se dostala k moci, nechala za sebou neštěstí a tragédie. V Africe, Asii či Evropě. Je třeba si to stále připomínat,“ dodal Daniel Herman. V roce 1989 byl vysvěcen na kněze, posléze se stal tajemníkem kardinála Miloslava Vlka a v letech 1996 až 2005 byl mluvčím České biskupské konference. Roku 2007 požádal o laicizaci, působil na několika ministerstvech a před dvěma lety jej z deseti kandidátů vybrali do funkce ředitele ÚSTR, v níž působí dodnes.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
