Střelec neútočil na prezidenta, ale na občana Václava Klause

Útočník, který v pátek ohrozil prezidenta Václava Klause v davu lidí tím, že několikrát z bezprostřední blízkosti vystřelil ze vzduchové pistole, strávil noc v policejní cele předběžného zadržení. Jeho čin zatím nebyl právně kvalifikován, uvedla den poté policie.

„Vyšetřovatel bude další postup v případu určovat po dohodě se státním zástupcem," vysvětlila v sobotu před polednem médiím mluvčí policejního prezidia Štěpánka Zatloukalová s tím, že ráno se sešla na prezidiu pracovní skupina, která analyzuje a porovnává dostupné závěry a průběh události s obvyklými taktickými postupy prezidentovy ochranky.

Zatímco ale jedni hovoří o tom, že se musí rychle změnit některé záležitosti v ochraně hlavy státu, jako například prezidentův mluvčí Radim Ochvat, druzí naopak poukazují na to, že samotnému útočníkovi se stát ani nic nemusí.

Zákon po atentátu na Rašína zrušili komunisté

„Nemáme zákon na ochranu republiky, který zavedla první republika po atentátu na Aloise Rašína, a který na útoky proti ústavním činitelům pamatoval. Zrušili jej komunisté (v roce 1948), kteří jej nahradili Zákonem na ochranu lidově demokratické republiky, jenž ovšem nechránil republiku, ale režim. Ten byl zrušen po roce 1989, aniž bychom se vrátili k nějaké zákonné formě ochrany státu a od té doby žádný zákon na ochranu ústavních činitelů ani republiky samotné nemáme,“ upozornil v této souvislosti ParlamentníListy.cz politický konzultant a publicista Tomáš Haas. Ten mezi lety 2005 až 2008 byl interním poradcem prezidenta republiky, v letech 2009 až 2010 pak zastával post poradce tehdejších předsedů vlád Mirka Topolánka a Jana Fischera.

Ve shodě s Klausem se pak Haas domnívá, že ten útočící muž je sice magor, který by si zasloužil pár facek, ovšem nedostane ani ty.

„Nestane se mu nic. Do pondělka budou policisté z místního oddělení policie v Chrastavě a státní zástupce přemýšlet o kvalifikaci jeho činu a pak jej s nejvyšší pravděpodobností propustí na svobodu. Jeho sedm výstřelů bude klasifikováno jako přestupek. Ta pistole nebyla opravdová, prezidentův život nebyl ohrožen a airsoftové pistole nejsou zakázány,“ vysvětlil své domněnky Haas.

Křeček: V evropském právu existuje občanská rovnost ve společnosti

A má možná dokonce i pravdu. Podle poslance a také právníka Stanislava Křečka (je poslancem ČSSD již od roku 1990) totiž v moderním evropském právu přichází na řadu obecná občanská rovnost ve společnosti.

„Ty zákony byly pozůstatkem minulé doby, kdy se chránila určitá kategorie občanů. To už v moderní společnosti není třeba, ústavní činitelé jsou proto chránění zákonem jako ostatní občané. Tyto zákony na ochranu republiky nebo státu chránily ale převážně společenské zřízení nebo stát. Už ve všech státech EU jsou ale takové zákony nahrazeny obecnou normou – ať již ústavou, nebo speciálními trestními zákony. A ty nechrání jenom hlavy státu, ale vlastně všechny občany. Jde o rovnost občanů,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Křeček.

„Prezident republiky je také občanem tohoto státu. A všechny moderní zákony tvrdí, že si jsou občané rovni. Čili ten útok na prezidenta je totéž jako útok na kteréhokoliv jiného občana a nevytrhává se z toho jeho zvláštní postavení. Proto se tady nenastavuje přísnější norma: zabít občana a zabít jej ještě navíc jako prezidenta. To už se vymyká pojetí moderního práva a už to v evropském právním řádu nenajdete,“ vysvětlil dále Křeček.

Podle něj zřejmě tady konkétně bude kvalifikace skutku velmi jednoduchá. „Pokud tam byl pokus, tak to nebude bráno jako trestný čin, ale jako přestupek nebo výtržnictví. S tou kvalifikací bych tady proto neměl žádný problém,“ uvedl a zdůraznil, že v zákoně se ovšem pamatuje na útok na veřejného činitele.

Útok na veřejného činitele se může vztahovat na výkon pravomoci

„Tento paragraf trestního zákona se ale vztahuje na výkon jeho pravomoci – že tedy vykonává... Ale v tomto případě o výkon pravomoci nešlo. Ten útočník útočil s ohledem na obecnou situaci ve státě. Kdyby zaútočil na prezidenta, protože nepodepsal zákon, nebo naopak že podepsal, tak už je to útok na veřejného činitele pro výkon jeho pravomoci. To ale v tomto případě není,“ dodal Křeček.

S tím, že se taková věc stala, ale samozřejmě nesouhlasí. „Proč se to stalo? Internet a všechny sdělovací prostředky jsou plny velmi brutálních slovních útoků na politické činitele. Společnost se radikalizuje, lidé se dostávají do stavu bezmoci, kdy nejsou schopni vyjádřit svůj názor, mají dojem, že je nikdo neposlouchá, že se politika odstřihla od života. Zatím je to jen u verbálních útoků a u nenávisti. Já bych to ale nepodceňoval, tohle může být první vrchol, kdy si lidé řeknou, že dokud se nebudou zapalovat auta, tak si nás nikdo nevšimne. Je to ale hloupé a nepřijatelné. Na druhou stranu je to odraz stavu společnosti. Tím by se politici měli zabývat, ne tím nešťastníkem. Tato analýza nám chybí,“ doplnil.

TÉMA: Střelba na Klause

Němcová: Ani speciální zákon by to asi nezachránil

Ani předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) si není jistá, zda by situaci a hlavně potrestání útočníka nějak významně ošetřil zákon na ochranu republiky.

„Nevím, jestli by zachránil situaci tento zákon. Myslím, že máme i jiné zákony, které umožní potrestat tohoto útočníka, protože tam nebyl jenom pan prezident, nebo ústavní vysocí činitelé, na kterého by se dejme tomu vztahoval zákon na ochranu republiky, ale byli tam i občané, byly tam rodiny s dětmi. A jestliže se tento člověk začal nepřijatelně chovat v davu a mohl ohrozit tedy i dav kolem, tak si myslím, že se na něj dají použít i jiné zákony,“ podotkla Němcová pro ParlamentníListy.cz.

Zákony nezachraňují životy ústavním činitelům

Komunistická poslankyně a zároveň právnička Zuzka Bebarová – Rujbrová je toho názoru, že zákony neléčí a nezachraňují životy ústavním činitelům a ani nikomu jinému.

„Zákonem se jistě nedá vyřešit vše. Prezidenta nebo jiného ústavního činitele neochrání zákon, ale ochrání ho ochranka. Ústavní činitelé na úrovni prezidenta, premiéra, nebo i ústavní činitelé, kterým něco hrozí, mají přidělenou ochranku. V tomto případě patří ochranku potrestat daleko víc, než onoho útočníka, který nepochybně potrestán bude. Ale máte pravdu, že bude potrestán stejně, jako kdyby se podobného jednání dopustil vůči komukoliv z nás – to znamená za pokus ublížení na zdraví, za výtržnictví. Nevím, jak státní zástupce nakonec bude jeho jednání kvalifikovat,“ řekla Bebarová – Rujbrová ParlamentnímListům.cz.

"Ale kdo si trest skutečně zaslouží, tak to je ochrana prezidenta republiky, Kdyby se jednalo o prezidenta Obamu, tak pochybuji, že by tento člověk svůj poněkud nejapný žert přežil,“ pronesla dále a rozebrala, že v zákonu na ochranu republiky skutečně bylo pamatováno i na přísnější postižení, než pokud by se útočilo na kohokoliv jiného.

„Ano, to byl smysl těchto zákonů. Dnes se pravděpodobně vychází z toho, že zdraví a život ústavního činitele nemá vyšší hodnotu, než život a zdraví kteréhokoliv jiného občana a že není zapotřebí v tomto směru tuto sazbu zvyšovat. I když v rámci volné úvahy soudce o vině a trestu lze předpokládat, že by měl zhodnotit to, na koho útok směřoval. Stejně jako by byl jistě přísněji potrestán dejme tomu i ten, co by útočil na invalidu, nebo nějak jinak postiženého, či na těhotnou ženu,“ pronesla dále komunistka, která je ale toho názoru, že KSČM útok Pavla Vondrouše, který řekl, že je členem právě této strany, nijak nepoškodí. Tedy alespoň by neměl.

Je to případ pro psychiatra

„Já pevně doufám, že to KSČM nepoškodí, neboť vážně pochybuji, že motiv jeho jednání byl politický. Ten člověk je nepochybně blázen a to je případ pro psychiatra,“ dodala komunistická poslankyně.

O tom, že by se měla nastavit přísnější pravidla pro ochranu ústavních činitelů, je pak přesvědčen předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Podle mne je chyba to, že nejsou tyto věci speciálně, tedy i legislativně ošetřené. Já jsem asi před dvěma měsíci při návštěvě policejního prezidenta poukazoval na to, že by měl existovat zákon nastavující mantinely kolem ochrany ústavních činitelů. Ty věci skutečně nejsou právně zakotveny, ono tady existuje jenom usnesení vlády, které říká, na co mají ústavní činitelé nárok. Zákon tak není, a já si skutečně myslím, že by být měl,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz Štěch.

Tuto věc prý kdysi probíral i se samotným prezidentem. „Měla by se stanovit nějaké kritéria, podle nichž bychom se všichni řídili. Útok na pana prezidenta je memento pro to, aby se udělal systém, který budeme dodržovat a ne aby si každý z nás dělal, co chce. Věřím, že se toho někdo ujme, mělo by to být ministerstvo vnitra,“ poznamenal Štěch především k tomu, jakým způsobem jsou nyní ústavní činitelé chráněni.

Co se týče trestu pro útočníka, pak je přesvědčen o tom, že se bude postupovat podle platného práva. Retroaktivita nějakých zákonů totiž tady není možná.

Policie žádá záběry a informace

Policie se v sobotu obrátila na veřejnost s žádostí o poskytnutí všech záběrů a informací o pátečním útoku na Klause, k němuž došlo v Chrastavě na Liberecku. Policie bere podle svého prezidenta Martina Červíčka páteční incident velmi vážně. Červíček ujistil ministra vnitra Jana Kubiceho, že útok je důkladně vyšetřován a prokáže-li se selhání prezidentovy ochranky, budou vyvozeny patřičné důsledky.

Právě Červíček také dal pokyn, aby celou věc zanalyzovala na prezidiu pracovní skupina. Ta má porovnat dostupné závěry a průběh události s obvyklými taktickými postupy prezidentovy ochranky.