Za Václava Havla truchlí i sudetští Němci. „Byl první český politik, který měl v sobě tolik slušnosti, aby se omluvil za vyhnání sudetských Němců. Dokonce měl tolik odvahy, že kritizoval poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše,“ zareagoval na úmrtí polistopadového prezidenta v prohlášení rakouský landsmanšaft a označil Havla za slušného Čecha.
Byl odvážným člověkem
„Havel byl lidskou tváří sousední země,“ prohlásil mluvčí rakouského landsmanšaftu Reiner Elsinger s tím, že první demokratický český prezident se zasadil o spojení rozdělené Evropy a pomohl dialogu Čechů a sudetských Němců. Nicméně i hodně dalších sudetských Němců vzpomíná na Havla s velkou úctou. Při nedávné reportážní cestě ParlamentníchListů.cz po Mnichově, kde žije 250 000 sudetských Němců, padala na jeho adresu jen slova obdivu. Odvážně se omluvil za odsun, otřel se kritikou o Benešovy dekrety a zasazoval se o Evropskou unii.
Psali jsme:
„Velice úzce se cítím být spjatý s Václavem Havlem. Během sametové revoluce jsem byl v Praze. Viděl jsem, jakou roli tam hrál. Před tím jsem již velmi aktivně spolupracoval s vašimi zastánci lidských práv v disentu. V dobách komunismu jsem demonstroval za to, aby ho propustili z vězení a sbíral podpisy pod petici. Havel pro mě byl vždy idolem. A to jako Evropan, tak i jako bojovník za lidská práva. Neznamená to však, že jsem s ním byl ve všech věcech zajedno. Nicméně je jednou z největších osobností naší doby,“ řekl ParlamenntímListům.cz šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Německu Bernd Posselt.
Havel kritizoval, ale pak se stáhl
Poslanec Evropského parlamentu Bernd Posselt přímo prohlásil, že Václav Havel je spolu s Karlem Schwarzenbergem, největším Evropanem, který pochází z Česka. Již před tím jej několikrát označil za muže, jenž prosazoval porozumění mezi národy a architekta sjednocené Evropy. Svými odvážnými výroky prý Havel přispěl k tomu, že se národy v srdci Evropy opět setkaly.
Vše k tématu skon Václava Havla
Nutno dodat, že v lednu 1990 byl tehdejší prezident Václav Havel jedním z prvních oficiálních představitelů na české straně, který vyjádřil politování nad deportacemi sudetských Němců. Po vlně kritiky, která se za to na něj snesla, se však v následujících projevech stáhl a určitou míru politování vyjadřoval pouze nad excesy při takzvaném divokém odsunu.
Čtvrtý kmen Bavorska
Sudetští Němci jsou prý čtvrtým kmenem Bavorska. „ Sahá to až do doby krále Ludvíka I. Právě on řekl, že má Bavorsko čtyři kmeny. Starobavory, Franky, Šváby a lidi z Falce. Po druhé světové válce byl Falc od Bavorska oddělen. Jediný sociálně demokratický premiér Bavorska v historii tehdy řekl, že sudetští Němci jsou nyní tím čtvrtým kmenem Bavorů. Čechy před tím byly zemí dvou národů. Já řekl, že jsme byli druhým národem Čech, ale nyní jsme čtvrtým kmenem Bavorska, a proto jsme přirozeným mostem mezi Bavorskem a Českem,“ popisuje pozici svých lidí šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Posselt.
Edvardem Benešem byl v prvních mírových dnech roku 1945 poprvé použit termín vylikvidování německého problému. Většina obyvatel a politiků České republiky i současná česká historiografie používá termínů odsun či vysídlení. V posledních letech se náhled na vysídlení mění. Svědčí o tom nespočet kritických historických publikací, ale i třeba film Habermannův mlýn Juraje Herze a další. Kritičtější přístup k tomuto úseku českých dějin přestal být tabu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
