„Já nevím, zda se skutečně společnost u nás nějak dramaticky radikalizuje. Nemám k tomu žádné skutečně hmatatelné indicie. Každopádně zcela jistě by si to zasloužilo zpracovat v nějaké sociologické rozvaze či přímo analýze,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel společnosti Factum Invenio Jan Herzmann.
Přesto jeden jev, který může být jistým náznakem vývoje, nepopírá. „Obecným trendem všech společností – nejen té české – je ale to, že se v posledních desetiletích výrazně snižují prahy pro to, co je společensky únosné,“ dodal Herzmann. Ten přitom již v loňském roce v této souvislosti vyslovil názor, že daleko více se u nás radikalizují vyjádření než skutečná nálada ve společnosti.
Podle politologa Zdeňka Zbořila skutečně roste v lidech radikalismus, který způsobuje zášť a nenávist.
„Lidé více chudnou, jiní zase bohatnou – to vše těmto jevům nahrává. Navíc v jejich nárůstu hraje zřejmě roli i generační výměna politiků, když ti staří politici se drží u moci zuby nehty,“ řekl ParlamentnímListům.cz Zbořil. Podle něj proto hlavní proud radikalizace u nás skutečně mohutní, protože ho často podporují i čelní představitelé státu.
Zášť a nenávist u nás mohutní
„Z poslední zprávy ministerstva vnitra sice ze statistik vyplývá, že agresivita pachatelů trestných činů neroste, přesto je míra zášti a nenávisti v lidech vyšší než dříve. Stačí se podívat jen na různé diskuse na internetu. Proto jsem rád, že se soud rozhodl snad už v nějakém konkrétním případě uplatnit paragraf o šíření zášti a nenávisti,“ řekl dále Zbořil.
Upozornil na to, že v lidech radikální nálady narůstají po tom, co vidí v přímém přenosu, jak se k sobě chovají zákonodárci například v parlamentu. Doslova za „přilévání oleje do ohně“ pak považuje Zbořil to, jak v minulých dnech praskly na manažery pražského dopravního podniku vyplacené milionové a stotisícové odměny.
„Oni snad ti politici ani netuší, jak velký průšvih to je, jak to ti lidé, takříkajíc v podzámčí, vnímají,“ podotkl politolog. Podle něj je závažným ukazatelem možného vývoje i to, že se mění postupně objekt nenávisti většiny.
Psali jsme:
„Zatímco dříve to byli komunisti, potom agenti StB, dnes se může terčem zášti stát prakticky kdokoli. Vždyť na těch internetových diskusích se už nedá ani rozumně diskutovat či předkládat nějaké argumenty. I když možná, že zaplať pánbůh za tuto politickou agresivitu. Dokud je jen virtuální, někde zpoza počítače, ti lidé se snad jen vybijou a skutečné nebezpečí od nich nehrozí. Podceňovat současný vývoj nálad bych ale nedoporučoval. Nejsem zastáncem nějakých revolučních změn, ale pokud nedojde u nás k reformě vládnutí – třeba obsazením těch postů skutečnými odborníky – jako memento bych viděl vývoj ve Francii. Uvidíme, jak si tam poradí socialisté, kteří přišli po několika letech k moci, ale budou muset také prosadit nepopulární opatření. Trochu se bojím toho, aby tam nedošlo k malé francouzské revoluci a z ní následně k velké. Je třeba mít na paměti, že revoluční bohové vždycky žízní – a většinou po krvi,“ uzavřel svůj názor pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil, který je mimo jiné též odborníkem na extremismus.
Nepřehlédněte unikátní obsáhlý archiv výzkumů agentur na ParlamentníchListech.cz:
- CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Pokud stát nastoluje trend, v němž solidarita nemá místo, vyvolává to pocit ohrožení
To, že radikalizace ve společnosti může nabrat strmý spád, potvrdil přitom již v loňském roce ParlamentnímListům.cz také sociolog Ivan Gabal.
Upozorňoval na to, že v machiavelistických hrách klesá předvídatelnost vývoje a stoupá ohrožení sociálních skupin, způsobené tlakem na legitimní solidaritu státu se starými, nemocnými a dalšími potřebnými. „Jestli stát nyní nastoluje trend, že ta solidarita není legitimní, tak si odcizuje občana a vyvolává u něj pocit ohrožení," řekl tehdy Gabal.
Psali jsme:
Tím, že stát najednou občanům říká, že jim negarantuje budoucnost, začíná prý podřezávat smysl vlastní existence.
„Solidaritu, která není přece žádným výmyslem komunistů, ale přirozeným jevem soudržnosti sociální sítě, by stát neměl zpochybňovat, ale zajistit. Latentně tady situace radikálních protestů je a může se ještě vyhrotit, ale nemyslím si, že Praha zažije mubarakovské bouře," dodal ještě Gabal v době, kdy světem hýbalo takzvané „arabské jaro“.
Politologové vždy vidí se stoupajícím napětím riziko radikalismu
To, že stoupající napětí ve společnosti signalizuje možné riziko radikálních nálad, pak potvrzuje i ředitel agentury STEM Jan Hartl.
„Zavedeným vzorcem politologů je, že když vidí rostoucí napětí ve společnosti, tak varují před radikalizací a extremismem," řekl ParlamentnímListům.cz k obavám z radikalismu. Připustil pak také to, že varování před ním je na místě, zvlášť v případech, když ve společnosti nepřevládá klidný racionální typ komunikace.
Psali jsme:
Vztyčeným varovným prstem pak může být i to, že na počátku března letošního roku studie expertů zaměřená na extremismus v České republice uvedla, že jsou u nás například čtyři tisíce militantních neonacistů. U časti z nich prý může dokonce hrozit přechod k terorismu.
„Hrozba je latentní, nedochází k vzestupu. Scéna se ale profesionalizuje a připravuje se na evropskou krizi,“ uvedl politolog Miroslav Mareš. Za živnou půdu neonacismu přitom Mareš považuje nárůst etnického napětí a pokračující mezinárodní spolupráci.
„Extrémisté se více zaměřují na sociální rétoriku a snaží se oslovit mládež provokativními směry,“ uvedl v pořadu Události, komentáře v ČT.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Alena Hechtová
