Tlustý o Zemanovi i vládě: Levice ovládne úplně všechno. A Julínek...

Anketa

Dělá Miloš Zeman svou práci dobře?

77%

23%

hlasovalo: 15285 lidí

„Mnoho lidí si nepamatuje, že rok 1948 nebyl vyvolán jen komunisty, ale byl umožněn spojením sociální demokracie s komunisty, jinými slovy za období 1948 až 1989 je zodpovědná i sociální demokracie,“ připomněl historické souvislosti bývalý politik v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Průzkumy ukazují velký odliv voličů ODS, strana se propadla v preferencích dokonce pod 10 procent. Považujete tyto výsledky už za hodně varující?

Považuji to za naplnění výroku Mirka Topolánka na jednom z kongresů ODS, kde jsem ještě byl, kdy slíbil ODS cestu údolím smrti. Tak bych řekl, že to je jedna z mála věcí, kterou splnil.

Myslíte si, že dnešní pád preferencí je důsledkem vládnutí Topolánkovy vlády?

Já myslím, že ODS se vydala na tuto cestu už tehdy, a že z ní od té doby nedokázala odbočit. Stačí se podívat, takhle klesají volební výsledky a preference občanských demokratů už od časů Topolánka.

Někteří představitelé ODS průzkumy bagatelizují a srovnávají dnešní situaci s obdobím po tzv. Sarajevském atentátu, kdy preference strany byly na podobné úrovni jako dnes, ale ODS pak ve sněmovních volbách dosáhla slušného výsledku. Dá se spoléhat na to, že se voliči před volbami vrátí jako před patnácti lety?

To je zoufalá, bláhová naděje. Dnes je prokazatelně úplně jiná situace. Rozpad strany po Sarajevu byl v podstatně ovlivněn vyhrocením sporu klausovců a havlovců, šlo o spor, který byl v ODS dlouhodobě uschován. Já dnes nic takového uvnitř ODS nepozoruji. Tam je v tuto chvíli evidentně spor nikoho s nikým. Jestli se tehdy štěpila ODS, protože měla přebytek významných osobností, které se hlásily k jednomu nebo druhému táboru, dneska má ODS úplně opačný problém, umírá na to, že nemá osobnosti žádné. Tehdejší renesance ODS vyvěrala právě z toho, že i po rozpadu zůstalo v ODS dost osobností. A když dnes ve straně žádné nejsou, tak ji nemohou obnovit.

Členské příspěvky nezaplatilo 3 700 členů, to znamená, že opouštějí řady ODS. Jsou to podle vás jen kmotři a kariéristé, kteří už nečekají, že jim značka strany bude přinášet nějaké výhody, nebo jsou důvody k odchodu řadových členů jiné?

To bude směs důvodů, ale rozhodující motiv bude určitě bezperspektivnost. Ti lidé vidí přesně to, že strana nemá vůbec žádnou naději, že žádný obrat nenastává a ani nastat nemůže.

A vidí to zevnitř, ne jako my zvenčí.

Bude to pro ODS velký problém, když odchodem členů přijde jednak stranická pokladna o peníze, ale zúží se i prostor pro výběr lidí na volební kandidátky v příštím supervolebním roce?

To jsou všechno spojené nádoby. Když se neustále zhoršují volební výsledky, klesá počet poslanců, senátorů, krajských zastupitelů, starostů, klesají příspěvky od státu, klesají členské příspěvky, snižuje se i ekonomická síla a strana pak nemůže vynakládat finanční prostředky na své prezentování. A když se méně prezentuje, upadá dál. To je všechno perpetuum mobile zániku.

ODS představila Agendu 2014, ale nijak zvlášť to veřejnost neoslovilo. Může ještě něco zásadního do voleb udělat, aby obstála alespoň se ctí?

Já se obávám, že v tomhle stádiu už se jen uvnitř ODS mezi sebou vzájemně obviňují a hledají se viníci, je to taková neproduktivní fáze. Jedni se snaží zachránit, což je myslím docela patrné. Já bych to přirovnal k atmosféře armády na ústupu.

Někdejší pražský primátor za ODS Jan Kasl dospěl k závěru, že ODS je už nereformovatelná. Jste téhož názoru?

Já si stále ještě myslím, i když to v tuto chvíli přestává být reálné, že se ODS zachránit dá. Nechci se s tou myšlenkou rozloučit, i když spíš vyvěrá z emocí než z racionální úvahy, říkám to rovnou, abych nebyl považován za naivního, ale myslím, že stále ještě by ODS mohl zachránit Václav Klaus. Ale už je to jen teoretická varianta.

Když vidíte střety mezi ODS a sociální demokracií kolem Ústavu pro studium totality, myslíte si, že ODS využila kontroverzních kroků radních spojených s ČSSD, nebo tu skutečně dochází k ohrožení demokracie?

Myslím, že zatím demokracie ohrožena není. Ale existenčně je ohrožena pravice, která se propadá do nicoty, a může za to právě ODS, protože dlouhodobě nerealizuje žádnou pravicovou politiku. Dokonce kompromituje pravici velmi zvláštním způsobem, a to tím, že provozuje levicovou politiku.

Tím otvírá bránu k veliké dominanci levice. Myslím, že v příštím roce po volbách, sněmovních, senátních a komunálních, uvidíme červenou záplavu nad Českou republikou. A to je výsledek neschopnosti a bezradnosti ODS. Co bude dál, těžko říci. Jestli taková nadvláda levice povede k obnově pravice, nebo jestli zůstane roztříštěna, to se neodvažuji odhadovat. Lidé vzhlížejí k levici s nadějí, protože pravice naprosto selhala, a smutné je, že selhala proto, že neprováděla pravicovou, ale levicovou politiku. A to zároveň vytváří určitou šanci, protože naděje, které dnes veřejnost spojuje s levicí, a proto všechny volby vyhrává a ještě vyhrávat bude, jsou nenaplnitelné. Jakmile levice všechno ovládne a předvede, že je schopna realizovat jen málo z toho, co slibuje, pak znovu vznikne prostor pro pravicovou politiku. Ale kdy to bude, to nevím. Jen vím, že to určitě přijde.

Kritici dosavadní práce Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že ne celé období minulého režimu od února 1948 do listopadu 1989 je možné nazývat totalitním. Že totalitou byla jen 50. léta, ale pozdější období, třeba 80. léta, je možné nazývat nanejvýš autoritářským režimem. Není to jen hra se slovíčky, že nějaké období bylo totalitní, jiné méně totalitní nebo autoritářské?

Nelze se divit tomu, že při nástupu levice slábne odhodlání zkoumat její totalitní vládu v letech 1948 až 1989. To je logické. Já se obávám, že mnoho lidí si nepamatuje, že rok 1948 nebyl vyvolán jen komunisty, ale byl umožněn spojením sociální demokracie s komunisty, jinými slovy za období 1948 až 1989 je zodpovědná i sociální demokracie. O tom se dneska radostně mlčí. Není pochyb, že celé čtyřicetileté období byla totalita, prostě proto, že platil článek o vedoucí úloze jedné politické strany. A je-li ukotveno, že není konkurence, že nikdo proti nim kandidovat nemůže, že je jen jedna kandidátka Národní fronty, takže si volič může vybrat ve volbách jen jednu variantu, tu správnou, tak to je nepochybně z definice totalita a nemá cenu o tom pochybovat. Není to demokracie, tedy vláda lidu, kdy lid si vybere, koho chce podporovat. Je-li v Ústavě zakotveno, že si může vybrat jen jedny, tak to není vláda lidu, ale totalita.

Hodně se mluví v souvislosti s větším aktivismem současného prezidenta Miloše Zemana, jestli jsme díky přímé volbě a silnějšímu mandátu prezidenta nenakročili k poloprezidentskému systému. Některé kroky nové hlavy státu naznačují, že ze strany Miloše Zemana takové snahy jsou a budou. Co si o tom myslíte jako nepříliš velký příznivec přímé volby?

To, co říkáte, je stoprocentně pravda a dokonce to z logiky věci pravda být musí. Ve chvíli, kdy je prezident zvolen přímými volbami, má prostě silnější mandát, může se odvolávat na rozsah podpory, kterou v nich získal, vyrovnává se tím politickým stranám, není na nich závislý, protože ho nevolí. Z tohoto jednoduchého popisu je naprosto jasné, že silnější mandát znamená posun směrem k tomu, co nazýváte poloprezidentský systém. A dokonce to vůbec nemusí být doprovázeno jakýmikoliv formálními změnami v Ústavě, prostě proto, že mnoho článků Ústavy umožňuje výklad více či méně autoritářský a v tu chvíli člověk zvolený v přímé volbě má samozřejmě snahu jít na hranu výkladu širších kompetencí. Už jenom to znamená, že se cítí být silnější, a proto jde směrem ke kompetencím, které mu Ústava umožňuje.

Myslíte si, že bude záležet, kam až posune Miloš Zeman hranici svých kompetencí, hlavně na tom, jak silná nebo slabá bude vláda?

Ze všeho nejvíc bude záležet na vývoji ekonomické a sociální situace. Protože silný prezident bude mít ještě větší oporu pro větší projevování svých kompetencí a svých zásahů v situaci, která si o to „bude říkat“. To znamená, že čím větší bude mít společnost problémy ekonomické a sociální, a řekl bych, že na to se dá dneska spolehnout, že je mít bude, tak on bude dokonce vyzýván, aby ty kroky podnikal. Bude tam poptávka ze strany společnosti, aby prezident udělal nějaký zázrak. A je naprosto jasné, že růst role prezidenta se bude odehrávat na úkor pozice politických stran.

Není takový posun k poloprezidentskému systému chybou, když je demokratický systém postaven na soutěži politických stran?

Tato tendence k zesilování role vůdčí osobnosti spadá až do doby starých Řeků a Římanů, kteří omezovali prvky demokracie v těžkých dobách. To znamená, že reakce společnosti předávat moc do rukou silných osobností v dobách zlých je historicky podložena tisíciletou tradicí a zkušeností, není na tom nic nového. Ale posilování osobnosti a oslabování politických stran v principu znamená zeslabování demokracie. Protože demokracie znamená, že si lidé vybírají mezi politickými stranami ve volbách. Ve chvíli, kdy se posiluje na úkor politických stran jakákoliv silná osobnost, tak to v podstatě znamená, že soutěž politických stran už nehraje takovou roli, ustupuje do pozadí, rozhodující se stává role výrazných osobností. Neoznačil bych to zatím za ohrožení demokracie, ale je to nepochybně slábnutí demokracie.

Po obvinění poslankyně Vlasty Parkanové za její rozhodnutí ve funkci ministryně obrany o nákupu vojenských letadel je nyní obviněn i bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek kvůli veřejné soutěži na provoz záchranné letecké služby. Co si jako bývalý ministr financí myslíte o tom, že v poslední době jsou rozhodnutí ministrů předmětem policejního vyšetřování?

Ani ministři nejsou neomylní. Je tedy správné, aby věděli, že jejich rozhodování mohou být přezkoumávána. V době mé politické kariéry jsem viděl mnoho ministrů, kteří si mysleli, že se stávají světovládci, a to navždy, a na nic nebrali a neberou ohled, proto považuji za správné vytvořit takovou atmosféru, ve které ministr už při svém nástupu do funkce bude vědět, že musí rozhodovat tak, aby byl schopen to obhájit. Druhá věc je, že v poslední době se z obviňování politiků začíná stávat něco jako módní hit.. Když se z toho začne stávat národní sport, tak to ničemu neprospěje. A já se obávám, že už to začíná mít charakter kampaně.