„Nejdřív jděte pozatýkat lidi na úřad vlády a prezidenta. A ne nás,“ doporučoval prý strážcům zákona, dle svědectví policistky, která byla u zásahu dne 10. dubna, Slávek Popelka z uzamčené bílé dodávky. Tou blokoval v ranních hodinách dopravu na Klárově. Zmiňovanou větou, jak v úterý zaznělo u soudu se soudkyní Zdenkou Cihlářovou, se bojovník proti vládě Popelka, oháněl opakovaně. Přeslechl pak proto zřejmě několik výzev policistů, aby přestal bránit v dopravě a nereagoval ani na to, aby vystoupil z vozu. Ba naopak – na lavici obžalovaných usedl proto, že měl při tomto incidentu najíždět do jednoho z policistů a způsobit mu lehké pohmoždění holenní kosti.
Psali jsme:
Jak se dalo čekat, k soudu na pražském Ovocném trhu přišel ráno nejen Slávek Popelka, ale i zhruba tak dvaceti až třicetihlavá skupinka jeho příznivců a bojovníků proti vládě. Hrozilo, že ne všichni se vměstnají do soudní síně, ale vzhledem k tomu, že někteří chtěli vypovídat jako svědci, zůstali tedy na chodbě a do soudní síně vstoupilo jen nejtvrdší jádro přátel Popelky, společně s několika zástupci médií. I tak bylo v průběhu dvouhodinového jednání s výslechy svědků v sále horko. Ovšem případný nápad vyjádřit jakkoli hlasité emoce, utnula hned na počátku soudkyně Cihlářová s důsledným apelem, že při jakémkoli neklidu nechá soudní síň vyklidit.
V naší zemi není demokracie, začal Popelka směrem k soudkyni...
Po úvodních procesních záležitostech pak již byl předvolán před soudkyni Slávek Popelka. Ten ve své řeči uvedl, že vše, co se tam odehrálo a z čeho je obžalovaný, nebylo plánované, ale stalo se jako spontánní reakce na jednání policie. „Chtěl bych při této příležitosti uvést také to, že v naší zemi není demokracie, i když se o tom stále mluví. Vedoucí úloha jedné strany byla pouze nahrazena vedoucí úlohou více stran, ovšem všech ve službách kapitálu,“ pronesl mimo jiné též Slávek Popelka, který o sobě dal důrazně vědět v posledních dvou letech hlavně jako vůdce Holešovské výzvy. Právě pahýl lidí, kteří mu zůstávají věrni, byl s touto protestní iniciativou většinou úzce spojen.
Psali jsme:
„Více jak rok jsme vyzývali vládu k odstoupení a nikdo se s námi nechtěl bavit. Nakonec jak se ale ukázalo, policie proti členům Nečasovy vlády přece jen zasáhla. V kontextu se vším, co se tady dělo a děje, bylo zablokování dopravy banalitou,“ je přesvědčen Popelka, což pronesl i u soudu.
Řadu dní trvající demonstrace u úřadu vlády zvaná blokáda
V následujícím čase pak probíhala detailní slovní rekonstrukce toho, co vše se odehrávalo ono ráno u Úřadu vlády. Je pochopitelné, že názory zaznívaly z řady úhlů pohledů, a tak soudkyni čeká zřejmě velmi těžký úkol posoudit, jak dalece bylo chování Slávka Popelky společensky nebezpečné a jakou měrou by za něj měl pykat.
Co se však neřešilo vůbec, bylo to, že demonstrace v okolí a přímo před Úřadem vlády ČR není běžným místem, kde by se měla uskutečnit. Její povolení podléhá přísnějším a jiným pravidlům než v případě, pokud se žádá o povolení demonstrace například na Václavském náměstí. Přitom demonstrace, které organizoval Popelka a hrstka lidí jemu blízkých (zhruba tak šlo vždy maximálně o třicet lidí, pozn. red.), byly u zmiňovaného úřadu po dobu jednoho měsíce – po všechny všední dny opakovaně. Protestující je nazývali „blokádou“ a jak Slávek Popelka uvedl, jejich požadavkem bylo hlavně odstoupení vlády Petra Nečase. Pro přesnost je však třeba ještě uvést, že výčet těch požadavků byl širší (Parlamentnílisty.cz o nich informovaly, pozn. red.) .
Psali jsme:
Policistka z místa: Použili jsme všechny možné prostředky, nakonec bylo nutné využít i ty donucovací
Policistka Monika Tvarohová, která vypovídala u soudu jako svědkyně události, přitom zdůraznila, že Popelka byl opakovaně policisty vyzýván k tomu, aby opustil místo, kterým blokoval dopravu aut i tramvají v ranní špičce a později i k tomu, aby vystoupil z auta a mohlo s ním být zahájeno přestupkové řízení.
„V té době, kdy dostal první výzvy, totiž prokazatelně již několik přestupků spáchal. On však na to nereagoval, přestože jsme postupovali podle zákona a použili všechny možné výzvy k tomu, aby nemuselo dojít k použití donucovacích prostředků. On nám však nejprve odpovídal tím, že máme zatýkat někoho jiného a později nereagoval vůbec. V okamžiku, kdy začal najíždět na kolegu policistu, bylo nám jasné, že musí být použito tvrdších prostředků, což se také stalo. Pan obžalovaný totiž vystavoval i sám sebe kroužením v autě na místě plného provozu nebezpečí újmy na zdraví,“ uvedla Tvarohová.
Blokoval, či neblokoval dopravu? A proč se v autě zamkl? I to je stále otázkou
Slávek Popelka však trvá na své nevině a u soudu dokonce řekl, že policisté se chovali velmi rozčíleně, navíc, že mu vydávali protichůdné požadavky – jedni, aby opustil místo tramvajového pásu, v kterém blokoval dopravu, druzí, aby vystoupil z vozu. „Musel jsem se rychle rozhodnout pro jednu jedinou možnost. Odjel jsem tedy z tramvajového pásu,“ řekl Popelka. Podle něj však vždy šlo o blokování či jen pouhé zpomalení dopravy v jednom směru a to – dle jeho odhadů – na pouhých pár minut.
Psali jsme:
Vzhledem k tomu, že jeden z předvolaných policistů, Tomáš Král, v roli svědka uvedl, že v okamžiku, kdy byl svým velitelem vyslán na místo, stálo na kolejích několik tramvajových souprav, které nemohly projet, časové rozmezí může být od Popelkova tvrzení přece jen odlišné. Potvrdit by ho mohly až záznamy z kamer. Právě Tomáš Král byl přitom tím policistou, na kterého měl Popelka najíždět.
Vzhledem k tomu, že řada podporovatelů Popelky ještě na chodbě soudu hovořila o tom, že jde o jistý komplot proti odpůrcům vlády, aby se zalekli, jisté je to, že soudkyni čeká velmi těžké zvažování. I proto odročila jednání až na leden 2014. I na něj budou předvoláni další svědci.
Fotogalerie: - Holešovská výzva
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
