„Na desetiprocentní růst nás média připravují každoročně, nikdy k němu nedošlo. Spotřebitel je nakonec „spokojený“, všimněte si prosím uvozovek, že ceny rostou méně strmě,“ sdělil Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů (SČS), ParlamentnímListům.cz. Jak napsal ve své zprávě, loni v srpnu činilo meziroční navýšení cen potravin něco přes pět procent. Poplašné zprávy bere trochu jako mediální folklór.
Ceny rostou pořád
O desetiprocentním nárůstu cen informovala během měsíce takřka všechna média. Většinou se v této souvislosti hovořilo o přímém důsledku devalvace koruny Bankovní radou České národní banky (ČNB). Nicméně třeba expremiér Jiří Rusnok, jenž však do zmíněné rady ČNB zamířil, to označil jako zneužití situace ze strany obchodníků. Letos se přitom nezvyšovaly ani sazby daně z přidané hodnoty, ani spotřební daně.
Psali jsme:
„Ceny potravin se ovšem směrem vzhůru, byť s výkyvy a kolísáním, již několik let pohybují. U některých komodit to i méně všímavý spotřebitel musel zaznamenat – vejce, maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky. Skoková zdražení jsou výjimečná, ale vzpomeňme na vejce. Obchod „umně“ rozloží zdražení v čase tak, aby ho spotřebitel nezaznamenal a nebyl až příliš demotivován nakupovat,“ napsal Dupal.
Cena potraviny ovšem zajímá každého spotřebitele. Zatím ale stále platí, že v Česku máme spíše levnější potraviny než ve většině zemí Evropské unie. Některé inflační vlivy dokáže podle SČS stále ještě kompenzovat u nás vysoká hustota sítě prodejních řetězců, a tedy tržní konkurence, a také marže obchodu, kterou čeští výrobci považují za neúměrně vysokou. Tyto „polštáře“ ale už možná začínají být vyčerpané, což vede ke zmiňovanému zvyšování cen potravin.
Snižování množství výrobku
„Výroba i obchod, tentokrát ve svorné spolupráci, nás spotřebitele na druhé straně dokáží ušetřit špatné nálady nabyté po nákupu za více peněz než včera. Sníží množství výrobku v obalu, který se pak prodává třeba za stejnou cenu, v každém případě ale za cenu na měrnou jednotku vyšší. U kostky másla, ,obvykle' vážící čtvrt kila, doma shledáme hmotnost 200 gramů, čtvrtlitrové balení šlehačky či zakysané smetany má ,najednou' 200 mililitrů a tak dále,“ píše Libor Dupal s tím, že podobné je to i s ostatními druhy potravin.
Psali jsme:
Obsah a objem balení řady výrobků byly však ještě před lety Evropskou unií regulovány (EU), ale pak došlo k deregulaci. Nabízí se otázka, jestli by za současné situace EU neměla tento postoj přehodnotit? „Tato deregulace vedla ke zjednodušení, přitom byl vytvořen jiný nástroj, který spotřebitele chrání stejně, totiž uvádění měrné ceny. Proto to považuji za úspěšnou deregulaci. Nemyslím, že tím říkám přímo ,krok správným směrem'. Osobně bych byl asi spíše ,neutrální', kdybych měl o přijetí takového deregulačního opatření hlasovat. I když se na trhu problém se snižováním hmotnosti či objemu v balení objevuje, není to dramatický jev a pozorný spotřebitel se dokáže poměrně snadno chránit,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda SČS.
Sdružení českých spotřebitelů vede spotřebitele k vlastní odpovědnosti za svá rozhodnutí. „Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit“ je mottem SČS, které se ve svých aktivitách také hodně zaměřuje na zvláště zranitelné spotřebitele, tedy děti, seniory a zdravotně postižené. A jak by Dupal popsal ideálního spotřebitele: „To by asi bylo na delší polemiku. Neexistuje pro nás jednoznačně definovaný ideální spotřebitel a my ho ani definovaného mít nemusíme. Pracujeme s běžným, ,obyčejným' spotřebitelem, jemuž se pokoušíme poradit. Velký důraz při tom klademe na prevenci.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
