Bárta přiznává, že když byl v dubnu odsouzen, ač jednoznačně dokázal, že uvedený skutek nespáchal a naopak byl obětí komplotu, zhroutil se mu svět. Hned poté navíc mnoho jeho kamarádů začalo opouštět véčkařskou loď a začali se předhánět, kdo se více zavděčí premiéru Nečasovi.  Jeho manželka se prý v tu chvíli postavila do čela zbývajících a semkla je k tvrdému odporu. „Nebýt jí, nejsem si jist, zda by dnes VV vůbec existovaly,“ píše Bárta.