K podpoře ekonomiky a především ke snižování nezaměstnanosti mají přispět opatření, která předložila vláda při úterním jednání s odbory a zaměstnavateli. Jejich součástí jsou státní dotace na mzdy zaměstnanců do třiceti let, státní příspěvky na zkrácené úvazky rodičů s malými dětmi nebo také státní příspěvek v řádu desetitisíců korun pro začínající podnikatele.
„Taková opatření nemají smysl, protože necílí na hlavní problém vysoké míry nezaměstnanosti. Ta je u nás dána kombinací dvou faktorů. Za prvé se sešla doba recese, tu nemůžeme ovlivnit, protože se k nám nějakým způsobem přenáší ze zahraničí. A za druhé jsme v tu nejnevhodnější možnou chvíli, tedy právě v době recese, zvýšili zdanění,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, ředitelka analytické společnosti Next Finance.
Lidé nezačnou podnikat, protože by pro své služby nenašli kupce
„Důsledkem kombinace obojího, které přišlo ve stejnou chvíli, je, že se udusila domácí poptávka, že lidé přestali utrácet. A když lidé přestali utrácet, tak firmy přestaly mít zakázky. Proto je nereálné očekávat, že lidé, když jsou vyhození z práce, začnou podnikat. Nezačnou proto, že vědí, že by nenašli žádné kupce pro svoje služby, protože mezi lidmi nejsou peníze,“ konstatuje Markéta Šichtařová s tím, že se to projevuje zejména v takových odvětvích služeb, jako jsou kadeřnictví, čistírny a prádelny.
Psali jsme:
Stejně odmítavě jako k podpoře začínajících podnikatelů se analytička dívá i na dotace těm zaměstnavatelům, kteří dají práci lidem do třiceti let. „Podpora zaměstnávání mladých lidi je k ničemu, protože firmy stejně nebudou mít proč vyrábět. Proč by měly někoho zaměstnávat, když pro něj nemají práci? To je stejné jako to, proč by si měl někdo zřídit podnikání jenom proto, že dostane nějakou dotaci, když nebude poptávka po jeho službách,“ podivuje se ekonomka vládním návrhům.
Český pracovní trh skoro nenabízí možnosti zkrácených úvazků
Podporu zaměstnávání lidí do třiceti let považuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek za adekvátní nápad, protože mladí bez zkušeností mají se vstupem na trh práce problém. „Pokud bude zaměstnavatel motivován k jejich zaměstnání, může to být prospěšné jak pro něj, tak pro člověka bez zkušeností. Druhý pohled ovšem je, že každá věc něco stojí a takováto podpora nemůže být ze strany státu neomezená a nemůže se stát moc drahou. Důležité bude nastavit kritéria tak, aby se spojilo potřebné s možným,“ říká pro ParlamentníListy.cz Pavel Sobíšek.
Podpora zkrácených úvazků by měla prospět rodičům malých dětí, kteří z různých důvodů nemohou pracovat na plný úvazek. „A to je pravda, že v tomto ohledu český pracovní trh nenabízí adekvátní podmínky jako některé sousední země, třeba Rakousko. To je jeden z velkých dluhů vlády. Čili opatření na podporu těchto zkrácených úvazků je jedním z těch, které bych viděl jako velice prioritní,“ podotýká Pavel Sobíšek.
Vedle vybřednutí z recese by bylo třeba snížit daně
Zdrženlivější je při hodnocení záměru poskytovat podporu ve výši od 40 do 80 tisíc korun začínajícím podnikatelům, což by se ve svém důsledku mohlo pro stát ukázat jako hodně drahá záležitost. „Navíc se 40 tisíci asi žádné podnikání nerozjedeme, kdo nemá našetřeno, nebo nemá možnost půjčit si od banky, tak se do toho těžko může pustit. A pokud se do něj pustí a neuspěje, tak by se mohl ocitnout v ještě složitější osobní situaci, protože by mohl být nejen bez prostředků, ale ještě by mu vznikl dluh vůči státu,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank.
To Markéta Šichtařová je přesvědčena, že nezaměstnanost je možné snížit pouze tím, že odstraníme její příčinu. „Z mého pohledu by bylo daleko účinnější dát tomu trochu času, počkat si do druhé poloviny roku a zejména do roku 2014, kdy už by ekonomika měla vybřednout z recese, a současně s tím snížit daně. Zejména přímé u fyzických osob a DPH, jehož zvýšení tak otřáslo důvěrou lidí,“ tvrdí ředitelka Next Finance.
Když bude komu prodávat, zaměstnavatelé začnou zase nabírat
Nově rostoucí poptávka by si okamžitě našla svou nabídku a lidé, kteří přišli o práci, by pak měli motivaci začít sami podnikat. „Kdežto tohle budou jenom vyhozené peníze, které zvýší veřejný dluh. Měli bychom jít cestou snížení daní, umožnit lidem, aby víc utráceli, a tím tvořili poptávku po zboží a službách. Pak by zaměstnavatelé dobrovolně a bez jakýchkoli dotací zaměstnance znovu nabírali, protože by měli komu prodávat,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.
K oživení ekonomiky a snížení nezaměstnanosti chce vláda využít i volné peníze, které mají na účtech Lesy ČR. Ty by měly směřovat například na opravy silnic či na projekt Zelená úsporám, které podpoří stavebnictví. „To jsou nesmysly. Ty peníze by se měly použít dlouhodobě tak, aby jejich použití dávalo smysl i za deset let, tedy na splácení veřejného dluhu. To s sebou automaticky nese nižší úroky splácení a ekonomiku to z dlouhodobého pohledu méně zatěžuje,“ konstatuje analytička.
Kapacitu ekonomiky zvýšíme tím, že snížíme veřejný dluh
Každý veřejný dluh ekonomiku více či méně zatěžuje - pro rychlejší růst ekonomiky a menší míru nezaměstnanosti je potřeba nižší veřejný dluh. „Nesmysly typu Zelená úsporám jsou jen vyhozené peníze, které ponechávají veřejný dluh stále vysoký a nijak nezvyšují kapacitu ekonomiky. Kapacitu ekonomiky zvýšíme tím, že veřejný dluh snížíme. To znamená, že veškeré volné peníze, které máme, musíme použít na splácení dluhu. A pak nebude potřeba zvyšovat daně, protože nebude potřeba zaplácnout v daném roce rozpočet,“ dodává Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
-634989443125656227.jpg&id=10485)
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
