Všichni připouštějí, že byli překvapeni tím, že se v Senátu našel potřebný počet hlasů pro podání žaloby. „Při shánění podpisů se zdálo, že jsme na hranici,“ připustil pro ParlamentníListy.cz právník Milan Hulík, když se pod žalobu podařilo v horní komoře získat nezbytných 27 podpisů.
Premiér Petr Nečas se projevil jako zbabělec
Milan Hulík se domnívá, že k obratu mohly přispět výroky premiéra Petra Nečase. „Projevil se jako zbabělec, ačkoli z toho obviňuje jiné. Vyhnul se vysvětlení, proč postupoval protiústavně, proč se zněním amnestie neseznámil vládu. Neřekl, jestli návrh na vyhlášení amnestie vůbec přišel na Úřad vlády, nebo jestli si ho zavolal někam Václav Klaus, aby to tam premiér podepsal,“ kritizuje chování předsedy vlády. Považuje za správné, že žaloba na prezidenta bude k Ústavnímu soudu podána. „Má to obrovský význam, i kdyby u Ústavního soudu neprošla, už jen to, že byla podána, vstoupí do historie. Myslím, že je to definitivní konec Klausovy politické kariéry,“ je přesvědčen advokát.
Pohrdavé jednání Václava Klause se muselo senátorů dotknout
Také další z právníků, advokátka Hana Marvanová, přiznává, že byla překvapena. „Nějakou chvíli to vypadalo, že senátorů podporujících žalobu není dost,“ uvedla. Na postoj zákonodárců mohlo mít vliv i chování Václava Klause. „Bylo velice netaktické od prezidenta, že nepřišel jednat se senátory, že jim nebyl ochoten vysvětlit své kroky. Takové pohrdavé jednání se jich určitě muselo dotknout,“ soudí známá právnička. Považuje za správné, že Ústavní soud bude moci kroky prezidenta posoudit. „V žalobě je popsáno pět skutků. Prezident neříká, že se nestaly, ale měl možná pocit, že hlava státu nemůže být za nic postižitelná. Ale to není pravda. I když je v Ústavě uvedeno, že prezident je neodpovědný, neznamená to, že nemůže být postižitelný, když se dopustí něčeho významného proti ústavnosti,“ vysvětlila Marvanová.
Prezident nestojí nad Ústavou a zákony
Advokátka zdůraznila, že pokud žijeme v právním státě, v demokracii, ani nejvyšší ústavní činitel nemůže být nepostižitelný za výkon své pravomoci. „Měla jsem z posledních kroků pana prezidenta pocit, že si myslí, že může dělat cokoli, že stojí nad zákony i Ústavou. Tím argumentovali všichni, co ho hájili,“ konstatovala advokátka. Proto vnímá žalobu jako důležitý signál, že prezident v demokratické zemi nemůže dělat cokoli. „Proto také přísahá na Ústavu, že bude ji a zákony bude dodržovat. Teď konečně bude někdo posuzovat, jestli Václav Klaus Ústavu porušil nebo ne. Já si myslím, že ano,“ dodala pro ParlamentníListy.cz Hana Marvanová.
Prezident si za žalobu může svými kroky sám
I politolog Tomáš Lebeda byl překvapen, že senátoři našli odvahu udělat krok, který podle něj sklidí obrovskou kritiku jak prezidentské kanceláře, tak premiéra i představitelů ODS, a který poznamená i odchod Václava Klause a jeho budoucí politiku. „Ale je to jen žaloba, o vině či nevině Václava Klause bude rozhodovat Ústavní soud. Je na něm, jak celou věc posoudí. Kdyby byla žaloba absurdní, tak bude očištěn,“ prohlásil. Ale upozorňuje, že kritika senátorů není na místě. „Senát je tady v roli žalobce. My se přece také nepohoršujeme nad tím, když státní zástupci někoho obviní, to je jejich práce. Je na soudu, aby pak rozhodl o vině nebo nevině. A když někdo není odsouzen, není shledán vinným, tak také nezpochybňujeme celý systém státního zastupitelství. Pokud tedy Senát nabyl nějakého pocitu, že by měl konat, tak koná. Prezidenta Václava Klause to sice může mrzet, ale může si za to svými kroky do značné míry sám,“ je přesvědčen politolog.
Psali jsme:
Hlavním důvodem obvinění z velezrady je 2. článek amnestie
I když žaloba viní prezidenta z pěti protiústavních kroků, je podle politologa Tomáše Lebedy hlavním důvodem obvinění z velezrady amnestie, konkrétně její 2. článek, kterým se zastavila trestní stíhání závažných hospodářských kauz. „Je to jediný bod žaloby, který lze vnímat jako opravdu vážný. Prezident si musel být vědom, že za to sklidí obrovskou společenskou kritiku, že se po vyhlášení amnestie objeví takové názory, které ho budou chtít hnát k odpovědnosti. A jediná forma, jak lze prezidenta hnát k odpovědnosti, je ústavní žaloba pro velezradu. Nevím, jestli jsou tyto skutky velezradou, to se neodvažuji posuzovat,“ konstatuje politolog. Ale stejně jako právníci Hana Marvanová a Milan Hulík konstatuje, že prezident je veřejný činitel, musí se tedy chovat odpovědně, i když Ústava říká něco jiného. „On nemůže říci: Já jsem z Ústavy neodpovědný a můžu si dělat, co chci. Tu společenskou odpovědnost musí prezident vážit právě v těch chvílích, kdy dělá krok, jako byla amnestie s článkem dva,“ vysvětlil.
- TÉMA: Amnestie
Václav Klaus porušoval prezidentský slib
Mnozí právníci upozorňují, že není možné vytrhávat jednotlivá slova z Ústavy, ale je třeba se dívat na Ústavu a kompetence z ní vyplývající komplexně i spolu s prezidentským slibem. „Podle řady kritiků je minimálně amnestie porušením prezidentského slibu, ale za to žádná sankce nehrozí, ta je jen za čin velezrady. Co se týče dalších kroků, které uvádějí v žalobě senátoři, jsou podobně vážné, ale je otázka, jestli je možné to hodnotit jako velezradu. Ale určitě bych řekl, že Václav Klaus nevykonával svou funkci vždy v souladu se svým slibem, často záměrně nekonal, což je věc, kterou by možná spíš než soudci měli hodnotit historikové,“ uvedl Tomáš Lebeda.
Už obvinění z velezrady je velmi vážný politický akt
Tomáš Lebeda připouští, že ústavní žaloba na Václava Klause poznamená hodnocení jeho prezidentské funkce, zejména ze strany kritiky. „Oni budou mít v rukou argument, budou říkat, že to byl prezident, který byl obviněn Senátem z velezrady. A ať už žaloba dopadne u Ústavního soudu, jak chce, samotné obvinění je velmi vážný politický akt,“ řekl a připomněl případ amerického prezidenta Bila Clintona, který byl obviněn v proceduře impeachmentu. „I když to nedopadlo, už má nadosmrti nálepku, že této proceduře čelil, byť to bylo v poměrně absurdní záležitosti, to byla taková politická konstrukce,“ dodal politolog.
Psali jsme:
Prezident se nemůže chovat jako absolutní monarcha
Politolog považuje podání žaloby na Václava Klause za pozitivní z jednoho pohledu. „Jestli je to k něčemu dobré, tak k tomu, že v době, kdy budeme mít prvního přímo zvoleného prezidenta, který se bude cítit být vybaven větší legitimitou, dává Parlament, horní komora, jasně najevo, že pokud se bude chovat jako monarcha, nemá jisté, že mu to bude Parlament tolerovat,“ prohlásil Lebeda. Senát prý tak vyslal poměrně jasný signál, že parlament nebude ochoten tolerovat jakékoli chování hlavy státu. Pokud bude podle Senátu za hranicí toho, co lze akceptovat, může to posuzovat Ústavní soud. „Prezident se nemůže chovat jako absolutní monarcha,“ uvedl.
Jiné věci nás v zahraničí poškodily víc než žaloba na prezidenta
Obavy, že by mohla žaloba na hlavu státu poškodit Českou republiku v zahraničí, politolog nesdílí. Podle něj ukážeme, že tu existuje nějaká reflexe těchto událostí a bude o nich rozhodovat nezávislý soud. „V tom nevidím žádný problém, myslím, že v zahraničí nás poškozovaly jiné záležitosti. Taková prezidentská kampaň, kde eskaloval nacionalismus a protiněmecké nálady, nás poškodila nesrovnatelně více,“ prohlásil politolog Tomáš Lebeda.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
