V sobotu na svém twitterovém účtu vyvěsil novinář HN Jindřich Šídlo fotografii v nepříliš dobré kvalitě a doprovodil ji komentářem: „Tohle jsou Lány a ten chlápek, co právě vylezl z auta, je Šlouf Miroslav“.
Šídlo se však evidentně nepodíval pořádně a spíše se dá konstatovat, že přání bylo otcem myšlenky. Miloš Zeman, který v neděli odpoledne na lánském zámku spolu s ministrem životního prostředí sázel sekvojovec obrovský, na místě novinářům jednoznačně řekl, že o Miroslava Šloufa nešlo.
Žádný Šlouf v Lánech nebyl, Šídlo napsal blbost
„Mohu konstatovat, že Miroslav Šlouf nebyl v Lánech ani teď, ani kdykoli od mé inaugurace, a tedy jsme se nepotkali,“ uvedl prezident Zeman na krátké tiskové konferenci v parku lánského zámku.
Redakci ParlamentníchListů.cz se navíc podařilo zjistit, kdo by muž na fotografii, jehož novinář Šídlo označil za Zemanova přítele Šloufa, mohl být. Podle důvěryhodného zdroje obeznámeného se situací by to mohl být například ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang.
Miloš Zeman v neděli v Lánech také reagoval na kritiku ze strany Miroslava Kalouska (TOP 09) a Bohuslava Sobotky (ČSSD), kteří se v pořadu Partie na TV Prima shodli, že prezident zasahuje do kampaně a měl by se chovat nadstranicky.
„Doporučil bych pánům Kalouskovi a Sobotkovi, aby v zájmu svého duchovního povznesení navštívili některé z mých setkání s občany v krajích. Zjistili by, že jsem nikde žádnou politickou stranu nepropagoval,“ konstatoval prezident republiky.
„Propagují snad lidovci díky slunečnicím rostlinný olej?“
Ten zároveň odmítl, že by jeho zásahem do předvolební kampaně byly billboardy SPOZ, na kterých je poštovní známka se Zemanem. Billboard je totiž koncipovaný jako korespondenční lístek a logicky je tam i známka. „Nepleťte si podobiznu s poštovní známkou. To je totéž, jako kdyby – a teď nechci nikoho urazit – v případě strany lidové prohlásil, že billboard se slunečnicí je reklama na rostlinný olej,“ vysvětlil prezident Zeman.
Fotogalerie: - Zeman v Lánech sázel
Prezident republiky v neděli v parku lánského zámku spolu s ministrem životního prostředí Tomášem Podivínským zasadil sekvojovec obrovský, který od ministra dostal darem. „Chtěl jsem panu prezidentovi dát něco, co by ho symbolizovalo, a napadl mě sekvojovec. Ten se dožívá více než dvou tisíc let, jde o jeden z nejvyšších stromů na planetě, a prostřednictvím tohoto sekvojovce bude pan prezident dohlížet nejméně na dvě stě dalších prezidentů, kteří přijdou po něm,“ řekl Podivínský.
Tisíce šišek mají symbolizovat nové prezidentské příznivce
„Tento strom má také vlastnost, že z jednoho jedince za rok naroste asi dva tisíce šišek, které se stromu pevně drží, a každý rok takto šišky přibývají. Chtěl bych panu prezidentovi popřát, aby mu každým rokem přibývali přátelé a příznivci, tak jako sekvojovci šišky, a aby se ho také tak pevně drželi,“ dodal na vysvětlenou ministr Tomáš Podivínský.
Zeman poděkoval za dárek a v té souvislosti připomněl oblíbený citát prezidenta Masaryka „sub specie aeternitatis“, což znamená „z hlediska věčnosti“. „V politice existují dlouhé a krátké intervaly. Myslím, že interval dva tisíce let je dostatečně dlouhý, aby přesáhl funkční období nejen prezidentů, ale i dalších, a chtěl bych také, abychom si uvědomili, že jsou věci mezi nebem a zemí, které nás přesahují,“ sdělil Zeman.
Někteří politici by měli skončit u lopaty
„Každý prezident by měl alespoň drobným dílem přispět k obnově a zdokonalení lánského parku. Já tímto oznamuji, že po dohodě s ředitelem správy parku bude obnoven tzv. Masarykův potůček, přes který vedou tři Plečnikovy můstky. Jak tento strom, tak potůček, by měly symbolizovat, že každý z nás má obrazně řečeno ke stavbě přidat alespoň jednu cihlu,“ doplnil Miloš Zeman.
Před samotným zasazením stromu si ještě rýpnul do některých politiků. „Teď se ujmeme fyzicky náročné práce, která u politiků není tolik obvyklá. Koneckonců myšlenka, že by někteří politici měli skončit u lopaty, není tak úplně zanedbatelná,“ dodal prezident Zeman v Lánech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
