Živoří ze dvou tisíc, všechno mu sebrali a říká: Braňte se proti státu. Vím jak

Se svým nezáviděníhodným údělem se ale nechce smířit, a tak hledá řešení i prostřednictvím stránek, na kterých hovoří o tzv. Exekuční domobraně a hromadné žalobě na stát k Ústavnímu soudu. Podle právničky Kláry Slámové to je však zřejmě jen "plácnutí do vody" bez šance na exektivní výsledek.

Exekuční domobrana neznamená obranu "se zbraní v ruce"

Víte, co je to exekuční domobrana? Pokud předpokládáte, že to znamená ochranu majetku se zbraní v ruce, jste naprosto vedle. Že jde však o obranu, napovídá název správně. Po příběhu učitelky Hany se totiž ozvali další lidé s velmi smutnými zkušenostmi se systémem vymáhání dluhů v Česku a jeden z nich přinesl i řadu konkrétních zajímavých návrhů na to, jak "molocha" porazit. ParlamentníListy.cz ho proto vyzpovídaly.

S příběhem paní Hany, který v sobě však obsahuje nejen problém exekucí, ale i problém s okolnostmi a posuzováním podmínek přiznání finanční podpory od státu, ParlamentníListy.cz seznámily čtenáře v minulém týdnu. A zveřejnily též její představu o nápravě – tu vidí tato bývalá učitelka Hana v podání hromadné žaloby lidí, kteří se ocitli v nesnázích, které ne vždy mohli ovlivnit. I když se zdá tento návrh jedním z mála možností, které by mohly vést k efektivnímu výsledku, ne každý se s ním ztotožňuje – a to i přes to, že si moc dobře uvědomuje, že je NĚCO v tomto státě nastavené poněkud chybně (a především značně rozdílně od systému vymáhání dluhů v jiných vyspělých zemích).

„Samotná hromadná žaloba na stát nic nevyřeší. Exekuční řád zůstane nadále v platnosti nebo ho přinejmenším vláda a poslanci změní k ještě horší variantě. V prvé řadě je třeba vytvořit exekuční domobranu, která prvotně podpoří zrušení exekučního řádu Ústavním soudem a dohlédne na potrestání exekutorů. Tím se zasadí klíčová rána tomuto zkorumpovanému systému. Až potom můžete využít tohoto sjednocení k požadování odškodnění po státu. Finance na odškodnění jsou na účtech exekutorů. No a pak by měl následovat trest pro zkorumpované podnikatele, poslance a členy vlády a nastolení pořádku na úřadech i v policii,“ myslí si Jiří Bezděk ze Zábřehu. Právě on je autorem nápadu na „exekuční domobranu“.

Exekuční domobrana - s respektováním zákonů

Zrodil se v jeho hlavě poté, co i on se stal jedním z mnoha těch, kteří exekuce po česku zažívají na vlastní kůži. Jak ParlamentnímListům.cz přiznal, vzhledem k dominovému efektu exekucí (kdy kvůli jedné exekuci a významně osekanému přijmu nezvládá člověk platit běžné poplatky a vznikají mu nové a nové dluhy, ke kterým by jinak vůbec nedošlo), v současné době musí „vyžít“ jen se dvěma tisícikorunami měsíčně. A z nich se zázraky a tím méně účelná právní obrana uhradit nedá ani při nejlepší vůli a snaze. Přesto se Jiří Bezděk nechce se svým, ale i údělem dalších podobně postižených smířit. Vypracoval proto několik návrhů, které pojmenoval "exekuční domobranou". Jak dodává, všechny ale obsahují pravidla, která dodržují zákony a Ústavu ČR. (Více na: http://pravdazvitezi.webnode.cz/news/duvody-vzniku-exekucni-domobrany/)

„Mám kapku impulzivně-emotivní mluvu i v psaném projevu adekvátně reagující na podněty v daném čase. Tak se jednoho dne stalo, že jsem použil nepřijatelnou formu a byl zablokován redaktorem jednoho nejmenovaného média pro vulgarismy, které prý odporovaly kodexu blogera. Měl pravdu - poslanecké ambice nemám, abych mohl veřejně užívat vulgarismů. Ale přesto bych se rád dozvěděl odpověď na otázku: Proč je větší zločin říct 'svině' osobě, která vědomě psychicky týrá jiné? Či proč je větší zločin dlužit 20 Kč za jízdné v MHD než vražda z pohledu exekuční a domovní prohlídky ve státě, který se jejími volenými zástupci rozkrádá po miliardách?“ ptá se Bezděk, pro kterého je přežití každého měsíce malým, ale velmi drobným vítězstvím. Na vybranou však ale podle svých slov neměl, a tak některé dny v měsíci musí přežít bez toho, aniž by si mohl dopřát stravu. Je si však moc dobře vědomý toho, že v podobné situaci není v Česku sám.

„Pomalu se stmelujeme, vytváříme stále větší sílu a hrozbu pro parazity naší společnosti, a jednotlivé dílky mozaiky se nakonec dají dohromady, tak jak mají,“ říká Bezděk.

Je třeba se propojit a komunikovat mezi sebou. Jedinec nemá šanci...

Jak upozorňuje dále, pro uvedenou „exekuční domobranu“ je třeba v prvé řadě vytvořit komunikační kanál. Stále se to zdá někomu bláznivé, či přitažené za vlasy? Čtěte dál.

„Systém komunikačního kanálu nám dovolí se lépe orientovat v situaci, která je ztížena osobními pohledy na svět. Je třeba mít na paměti i to, že osoby rozvracející naši společnost vyčkávají, zda se dovedeme sjednotit či ne. Zda se dovedeme organizovat. V prvotní fázi si potřebujeme ochránit sebe, naše nejbližší a naše domovy. Proto exekuční domobrana. Musíme si pak postavit pevný základ pro další změny. Až potom si můžeme posvítit na různé tuneláře, lichváře finančních společností, výherce předražených veřejných zakázek, uzurpátory zaměstnaneckých výhod, zkorumpované úředníky a policajty. Na jejich účtech a účtech exekutorů máme prostředky pro znovuobnovení ekonomiky naší země,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz opět Bezděk.

Zajímavý návrh na analýzy toho, co vše exekuce v ČR zřejmě ovlivňují

Ten odhalil prý i to, jak to ve skutečnosti s lidmi zákonodárci z volebního systému pro sebe udělaného myslí. „Při shromažďování důkazních prostředků pro Ústavní soud podporujících návrh na zrušení zákona číslo 120/2001 Sb., o exekučním řádu, jsem zjistil, že dosud zřejmě neexistují žádné analýzy či studie zhodnocující exekuce. Obracím se tedy na další lidi. Věřím, že jistě jsou mezi těmi postiženými i ekonomové, právníci, sociologové a psychologové. A pokud ne, tak určitě nějakého ve svém okolí znáte. Pomohlo by zpracovat následující analýzy a studie,“ uvedl dál Jiří Bezděk. A čeho by se měly jím zmiňované analýzy týkat?

statistické zhodnocení současného stavu exekucí a zhodnocení od zavedení zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád v praxi do současnosti
statistický předpoklad nárůstu exekucí z krátkodobého a dlouhodobého hlediska
statistické údaje o počtu exekucí a dlužníků, o objemu vymáhaných prostředků v rozlišení za dlužnou částku, za náklady vymáhání a za exekutorské odměny, o objemu blokovaného majetku, o objemu vymožených prostředků a o objemu vyplacených prostředků exekutory věřitelům
statistické údaje o neoprávněných a o zrušených a zastavených exekucích
vliv exekuce na chování jedince a jeho nejbližšího okolí z psychologického hlediska
vliv exekuce na chování jedince a jeho nejbližšího okolí ze sociálního hlediska
vliv exekuce na chování jedince a jeho nejbližšího okolí z psychologicko-sociálního pohledu
stanovení kritického bodu míry exekucí a jeho dopad na psychosociální chování společnosti
„dominový“ efekt exekucí
exekuce a druhotná platební neschopnost z hlediska občana
exekuce a druhotná platební neschopnost z hlediska podnikajících osob
exekuční řešení vymáhání pohledávek a legislativně dané plnění přednostních závazků občanem (např. vyživovací povinnost)
exekuční řešení vymáhání pohledávek a legislativně dané plnění závazků podnikající osobou
dopady exekučního vymáhání na ekonomický chod podnikající osoby ( v rozlišení, když dojde jen k blokaci účtu, když dojde k blokaci účtu i zákazu s nakládáním majetku, aj. )
vliv dlouhodobě exekucí blokovaného majetku na nárůst nákladů občana
vliv dlouhodobě exekucí blokovaného majetku na nárůst pevných nákladů podnikající osoby
vliv exekucí na makroekonomiku
současné zhodnocení stavu a vlivu exekucí na národní hospodářství ČR

Co je to tedy exekuční domobrana?

Aby to autor nápadu vysvětlil, začíná definicí důstojnosti z hlediska práva. Tedy úcty a sebeúcty lidské osobnosti jako morálně-mravní kategorie.

„V ústavním právu je důstojnost jedince kritériem jednání státu s občanem a jeho právnímu statutu coby nejvyšší společenské hodnoty a je státem ochraňován. V praxi, převedeme-li formulaci do souvislostí s jednáním exekutorů vůči dlužníkům a ostatním lidem, to znamená, že toleruje-li člověk zásah do svého práva na nedotknutelnost obydlí nebo nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, potom snižuje hranici své důstojnosti. Exekutor bude útočit z podstaty své práce na tuto hranici tak dlouho, dokud mu to tentýž člověk umožní. Platí tedy, že člověk, který se exekutorovi vzepře, nastaví exekutorovi limit hranice, pod kterou se exekutor již neodváží,“ vysvělil Jiří Bezděk s tím, že důvodem vzniku exekuční domobrany je nastavení limitu hranice exekutorům.

Dát přes prsty... Ovšem jen v duchu platných zákonů?

A pokračuje dál: „Aby byl limit hranice důstojnosti pevný a stabilní, tak je na místě potřeba trestu. Znáte to u svých dětí. Zkouší na vás různé finty, aby docílily svého. Přijde-li trest, přestanou. Stejné je to s exekutory. Zkouší na nás různé finty a nepřestanou, dokud nedostanou pořádně přes prsty. Proto jsem zveřejnil na svém webu také oznámení o spáchané a o páchání trestné činnosti. Všem lidem, kteří se chtějí zapojit, nabízím vzor podání pro potrestání exekutorů. To je totiž hlavním a prvním účelem exekuční domobrany. Shromáždit důkazy a najít následnou pomoc s podáními trestních oznámení na exekutory.“

Dojde stejně jako k amnestii odsouzených lidí, k amnestii dluhů?

Až se lidé postižení exekucemi nebo ti, kterým není lhostejné, jakým způsobem se v Česku dluhy staly výnosným byznysem, stmelí a udělají si pořádek ve svých domovech, které protiprávně likvidují exekutoři, potom podle představ Jiřího Bezděka můžou pokračovat i za hranicemi svých obydlí. A změnit svět nebo alespoň své nejbližší okolí.

Závěrem pak Jiří Bezděk přiznal, že již existuje advokát, který se se všemi těmito návrhy seznámil a pracuje na tom, aby důkladně vypracoval podklady k Ústavnímu soudu. Ideálním cílem toho, oč by mělo jít, by bylo po vzoru prezidentské amnestie to, že by veškeré exekučně vymáhané dluhy v Česku byly anulovány.

Advokátka Klára Slámová: Nejsme v USA, obecná žaloba není možná

V souvislosti s návrhy a vizemi Jiřího Bezděka oslovily ParlamentníListy.cz známou advokátku Kláru Slámovou (její asi nejznámější kauza se zabývá Jiřím Kájínkem), aby se vyjádřila k tomu, jaké vidí šance těchto aktivit na úspěch. Její reakce však může být zřejmě pro ty, které mají od "Exekuční domobrany" očekávání studenou sprchou.

"Je třeba mít stále na paměti, že 90 procent těch lidí, kteří se staví do pozice obětí, jsou skuteční dlužníci. Kteří nejen, že nezaplatili smluvené částky svým věřitelům v době splatnosti, ale ani po rozhodnutí soudů. Shazují pak vinu na všechny ostatní, ale je třeba skutečně také nahlédnout na tento problém z pohledu těch věřitelů, kteří s těmi svými komplikacemi a potížemi většinou do médií nechodí. I já sama jsem byla nucena podat exekuce na řadu lidí, kvůli mnohdy vysokým částkám, které zřejmě už neuvidím. Bývá běžné, že často peníze vytáhnou z věřitelů pod smyšlenými historkami a pak není šance, ty peníze z nich vymoci," uvedla v reakci také "pohled z druhé strany" Slámová.

Připustila však, že v deseti procentech případů může k pochybení v exekucích dojít. "Pokud se ale prokázalo, že jde o neoprávěnnou exekuci, a ten člověk se bránil možnými opravnými prostředky, skoro vždy, pokud vím z médií, se spravedlnosti a nápravy domohl. Pokud však někdo hovoří o nějaké hromadné žalobě - je třeba se ptát: Na co konkrétně? Obecnou žalobu u nás, na rozdíl od třeba Spojených států, kontinentální právo neumožňuje, ta obrana je vždy hlavně na bedrech těch, kteří se proti něčemu chtějí bránit. Argumenty, že právníci nechtějí jít proti systému, se nedají brát za důvodné. Spíš bych řekla, že většina právníků ví, že to je nesmysl, nevidí k nějaké obecné žalobě žádný právní základ, proto do toho nejde," vysvětlila ParlamentnímListům.cz Klára Slámová. Přesto alespoň nějakou naději lidem, kteří by se k výše uvedeným návrhům upnuli, dává.

"Víte, on se přece jen nějaký právník objevit a angažovat v této souvislosti může. třeba jen proto, že se stane mediálně známým. A ti lidé, pokud mají opravdu pocit křivdy, mohou samozřejmě podávat své podněty na různé instituce, včetně například ombudsmana," shrnula závěrem Slámová možnosti dlužníků v exekuci.

Nařízených exekucí jsou ročně statisíce

Počty exekučních řízení v ČR dosahují děsivých absolutních čísel. V roce 2010 to bylo 701 900, v roce 2011 už 936 000 a v roce 2012 celkem 820 000. Znamená to, že je naše země tak hluboko ponořena v krizi nebo jsou Češi najednou až tak nezodpovědní?