Ekonomka a ředitelka poradenské společnosti Next Finance pro ParlamentníListy.cz okomentovala současný vývoj v Evropské unii, dění okolo záchrany eura i co to, jaký by jeho pád měl důsledky pro naši zemi.
Veřejnost je manipulována, aby věřila nedotknutelnosti eura
Případný konec eura by podle ní nebyl pro Českou republiku žádnou tragédií. „Vzpomínáte si na rozdělení české a slovenské měny? A zdůrazňuji, že to byla naše měna. Euro není naše měna, tak proč by to pro nás mělo mít horší důsledky, než když se rozdělovala naše vlastní měna, to nedává smysl. Já mám trochu podezření, že tím, že by přišla nějaká apokalypsa, tím straší hlavně politici, kteří cítí, že třeba Evropský parlament už by nebyl tím, čím byl v minulosti, že by mohli přijít o nějaká teplá místa. Spousta politiků svázala svoje bytí a nebytí s eurem a s eurozónou a případným pádem eura hrozí jejich výměna v příštích volbách, takže proto se snaží euro zachránit za každou cenu a snaží se veřejnost zmanipulovat, aby věřila, že eurozóna je něco nedotknutelného,“ říká v úvodu ekonomka.
Ta nevidí nejmenší problém v tom, proč by se neměla eurozóna rozdělit. „Naopak to považuji za něco žádoucího, protože kdyby se eurozóna rozdělila ve dví, tak by to pravděpodobně ten sever zbavilo koule na noze v podobě chudšího jihu a onomu chudšímu jihu by to zase odlehčilo v tom smyslu, že jih by měl podhodnocenou měnu a tím pádem by si mohl zvýšit cenovou konkurenceschopnost, a tedy by to oběma těm částem dlouhodobě pomohlo. A vlastně by to z dlouhodobého pohledu pomohlo i nám, protože by to třeba mohlo zrychlit růst Německa a to by tudíž táhlo i nás,“ je přesvědčena Šichtařová.
Podle ní by to samozřejmě nějaké krátkodobé efekty mít mohlo, kupříkladu v rámci jednoho nebo dvou týdnů by se daly očekávat určité turbulence na finančních trzích, ale z dlouhodobého pohledu by se Evropě jako celku ulevilo.
Psali jsme:
Vznik eura byl nesmyslný
„A právě proto, že euro není naše měna, tak u nás by ty turbulence byly ještě o to menší než v zemích, které jsou přímo do toho problému namočené. Já opravdu netuším, co vede ministra Kalouska k tomu strašení, že když padne euro, bude to mít tvrdé dopady i pro nás. Nikde jsem neviděla jeho konkrétní argumenty, proč by to tak mělo být. Podle mého názoru je to přesně obráceně,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz jednoznačně ředitelka Next Finance.
Samotný vznik eura byl prý už naprostý nesmysl. „Když si vezmete politiky na jedné straně a lidi, kteří v případě rozdělení eurozóny nesou případně kůži na trh, tak jsou vidět dva zcela opačné názory. Politici, zejména Sarkozy a Merkelová, tvrdí, že rozdělení eurozóny by byla totální katastrofa a německá Bundesbanka, která by skutečně kůži na trh nesla, už varovala, že poskytnutí půjčky MMF, tedy vlastně boj na záchranu eura, není pro německé daňové poplatníky bez rizika. Zatímco u nás se tvrdí, že je to zcela bezrizikové, že je to naprosto úžasná věc, na které se dá ještě vydělat,“ porovnává Šichtařová.
V případě, že bychom Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku poskytli, jsou tu podle ní dvě nejmarkantnější rizika. „Jedno riziko spočívá v tom, že před dvěma lety si nikdo neuměl představit, že by mohl zbankrotovat stát. A ejhle, máme tu zbankrotované Řecko, jeho dluhy se odepisují. Proč si dneska všichni myslí, že MMF nemůže zbankrotovat? On samozřejmě může, jen na to nejsme zvyklí, a protože na to nejsme zvyklí, tak si to neumíme představit. To přece neznamená, že to technicky není možné. Doba je tak nejistá, že i s takovým rizikem musíme počítat,“ odhaduje dále.
„Za druhé, když devizové rezervy centrální banky poskytneme MMF a pokud se v době, než nám je vrátí začne rozpadat eurozóna, tak nám fond ty devizové rezervy vrátí ve stejné měně, v jakém jsme mu je poskytli. A bude-li se mezitím euro rozpadat nebo budou-li se významně zvyšovat turbulence na devizovém trhu, tak se může stát, že ta měna najednou strašně oslabí. To znamená, že my na tom ohromně proděláme a to třeba i polovinu z toho, co bychom poskytli. Ale kdybychom si ty rezervy my ponechali doma, tak je centrální banka bude schopná přeskupit v době, kdy to bude výhodné, třeba do zlata nebo čehokoliv jiného, tak, že bychom o ně nepřišli,“ hodnotí případnou půjčku 89 miliard do fondu MMF.
Euro padne, dříve nebo později. Peníze brzy dojdou
A je vůbec reálné, že by euro mohlo v nějaké dohledné době padnout, jak občas zaznívá?, ptali jsme se. „Přes mrtvoly se to dá tlačit jen nějakou dobu, dokud jsou na to peníze. Až peníze dojdou, tak eurozóna bude bankrotovat. A pokud bude bankrotovat třeba třetina té eurozóny, tak není technicky možné ji udržet pohromadě. To riziko jejího rozpadu je opravdu reálné, není to žádné strašení čertem. To je zcela reálný scénař, protože teď se třeba diskutuje o tom, že naše půjčka má být součástí balíku 200 miliard eur a to je v podstatě jen kapka v moři, která je ovšem vydávána za záchranu eurozóny!“ je šokována ekonomka Šichtařová.
Tahle částka podle ní de facto vystačí jen k tomu, aby Itálie mohla být zhruba půl roku v chodu. A Itálie není zdaleka jediná, která je v problémech. Je tady Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko. Může to prý potkat i francouzský bankovní sektor a pravděpodobně i německý bankovní sektor. „Těch peněz bude potřeba daleko víc, a kde se potom vezmou, když už teď je horko těžko dáváme dohromady jen na toho půl roku Itálie,“ ptá se.
Problémy čekají i Francii
„Takže jestliže začnou tyto státy bankrotovat, potom není síla, která by eurozónu udržela pohromadě. My se bráníme něčemu, co nejsme schopni zastavit. Je to úplně zbytečný boj,“ myslí si známá ekonomka.
Nejlépe na tom není prý ani třeba Francie, zejména její bankovní sektor. Francie má také problém se svými dluhopisy, protože jim výrazně rostou jejich výnosy, což byl v případě problémových zemí vždycky první signál, že se blíží nějaké potíže.
„Finanční trhy v tomto ohledu věří více České republice než Francii, což znamená jediné. Jestliže má Francie momentálně vyšší rating než Česká republika, tak je něco špatně. Buď my ho máme příliš nízký, anebo Francie, a to je pravděpodobnější, ho má nesmyslně vysoký. Čili snížení ratingu Francii je podle mě otázkou několika málo týdnů. Ten rating pravděpodobně Francii klesne dost podstatně a až to přijde, tak se dá čekat, že finanční trhy budou dost panikařit. Takže podle mého soudu i Francie patří mezi ohrožené státy,“ předpovídá blízký vývoj v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Šichtařová.
Politiky čeká výměna a situace se změní
Celou eurozónu přitom podle ní drží pohromadě hlavně Angela Merkelová, ale ta už dnes nemluví za většinu Něměcka. „Drtivá většina Němců si přeje návrat k marce a 46 procent Němců si dokonce přeje vystoupit z Evropské unie. Merkelová ztrácí jedny volby za druhými, pokud jde o jednotlivé spolkové země, takže je hodně pravděpodobné, že volby na celostátní úrovni ji smetou a pokud se tak stane, tak proč by potom měli Němci dál držet euro a podporovat eurozónu, když veřejné mínění jde zcela proti tomu, to nedává smysl. Jestli bude Evropa bez Německa, tak v té dnešní podobě prostě nebude a my vlastně podporujeme něco, co už za pár měsíců nemusí vůbec existovat,“ vidí absurditu situace.
„Podobný vývoj se dá očekávat i v dalších zemích. Třeba ve Francii nebo ve Finsku, kde neustále roste strana Praví Finové, nacionalistické tendence rostou i ve zmiňovaném Německu nebo ve Španělsku. Momentálně to, co provedla Británie, tím, že se izolovala od těch problémů - a ten výraz izolovala, používám nikoli v negativním, ale naopak v obdivném slova smyslu, že se takto dokázala vymezit proti eurozóně. To všechno jsou signály, že Unii dnes drží pohromadě už jen stávající politické špičky, ale určitě ne voličská základna,“ uzavírá pro server ParlamentníchListů.cz Markéta Šichtařová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
