Kdo byl lepší prezident?Anketa
„Václav Havel byl všechno, jen ne demokrat. Žil v nedemokratickém režimu, byl jím pronásledován a vězněn, ale demokracii nikdy nevěřil a opovrhoval jí,“ napsal ve své knize například Hájek.
Klaus se explicitně nevyjádřil k jednotlivým tezím knihy, ale obecně uvedl, že Hájkovu kritiku Havlovy historické úlohy v podstatě sdílí.
„Hájkovou knihu považuji za přínosné číst a v mnohém se z ní poučit za předpokladu, že se od této její polohy umíme oprostit. Kniha je skvěle napsána a je nemilosrdnou politologickou a sociologickou kritikou současného postmoderního, postdemokratického, postpolitického světa a jeho hlavních protagonistů. Autorovu kritiku historické role Václava Havla (nikoli všechny Hájkovy, v této souvislosti použité expresivní a nadsazené výrazy) v podstatě sdílím,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Václav Klaus, který ale nesouhlasí s katolickým světonázorem Hájka, ze kterého kniha vychází.
Budou vládnout lidi, nebo moudří?
ParlamentníListy.cz oslovily české politiky, zda s prezidentem Klausem sdílí Hájkovu kritiku Václava Havla. Reakce byly různé. Od neutrálních a příznivých po ostře odmítavé.
„Jsou žvásty, kterými se nezabývám,“ reagoval vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Psali jsme:
Ministr životního prostředí a místopředseda ODS Tomáš Chalupa spíše sdílí Klausův pohled. „Myslím, že Václav Havel a Václav Klaus měli v mnoha ohledech rozdílný pohled na svět kolem nás a fungování politického systému v zemi, i na to, co je demokracie, co to je právo většiny, co je za každých okolností bojovat za většinu a respektovat, že ne sbor takzvaných moudrých, ani občanská sdružení, byť sebeprospěšnější, ale voliči, všichni, mladí staří, moudří i ti druzí, jsou v demokratické zemi tím jediným suverénem, tím jediným vládcem,“ řekl ParlamentnímListům.cz ministr.
„Poslouchal jsem před rokem Klausovu řeč na Havlově pohřbu. Tam říkal něco úplně jiného. Kdy tedy lhal? Už aby skončil,“ vyjádřil se místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD.
V roce 1989 šlo o klasický politický, majetkový a hospodářský převrat
Poslanec KSČM Miroslav Opálka uvedl, že knihu nečetl a ani číst asi nebude, proto se nemůže v celém kontextu vyjádřit. „Sdílím však názor, že demokracie by neměla být virtuální a měla by sloužit k zapojení co největší části společnosti na reálné správě svých věcí. A v tomto smyslu nevidím žádný převratný pokrok. V roce 1989 šlo o klasický politický, majetkový a hospodářský převrat. A demokracie se jen stala ústředním heslem vzedmutí mas. O to je dnes větší její rozčarování,“ míní poslanec.
Místopředseda poslaneckého klubu VV Otto Chaloupka se domnívá, že velmi pozitivní role Václava Havla v Listopadu 1989 a v dalších zhruba pěti letech byla nesporná. „Národ potřeboval osobnost, kolem které se mohl v té době sjednotit a nikdo vhodnější prostě nebyl. Všeobecné nadšení a až slepé uctívání osobnosti pana Havla však nesdílím. Jeho pojetí takzvané demokracie mě – mírně řečeno – neoslovilo,“ dodal poslanec.
Havlova dvojí morálka
Předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek uvedl, že jeho kritika Václava Havla je také silná, byť z jiných důvodů než Klausova či Hájkova.
„Přiznám se, že jsem nerozuměl Václavu Havlovi v závěru jeho života. Vadil mi dvojí přístup, dvojí morálka v zahraničních vztazích, jejímž byl představitelem. On silně ovlivnil bloudění české zahraniční politiky tak, že se stala jen přívěskem bushovské zahraniční politiky USA. A v tomto svém bludu česká pravice setrvává jako celek, snad s výjimkou Václava Klause, dodnes. Naopak, pokud jde o EU, negativní a pozitivní role si s Klausem vyměnil. Podpořil také politiku a takzvané reformy Nečasovy vlády, které vedou republiku do politického suterénu západního světa,“ vysvětlil Paroubek.
Havel Masarykovi nesahal ani k podpatkům bot
„Kritiku V. Havla nejen sdílím. Oceňuji, že se pan Hájek k ní odhodlal. Nejsem sám, kdo Havla za tak výborného člověka nemá. Podívejte se na desítky vyjádření lidí, kteří s ním byli v disentu, zveřejněných na internetu. Nejsou to žádná anonymní vyjádření. A nejen ta. Zač se omlouval Sudeťákům? Za vraždění Čechů? Byl to on, pro koho bombardování Jugoslávie bylo „humanitární“. Tak bych mohl pokračovat. Shrnu-li to, pak jeho glorifikace vyjádřená nejen přejmenováním Ruzyňského letiště, ke kterému nedošlo ani po úmrtí prezidenta Masaryka. Všichni víme, že tomuto našemu prvnímu prezidentu Havel nesahal ani k podpatkům bot, vydávání knih, které ani v antikvariátech nechtějí, musí slušného člověka urážet,“ nebral si servítky senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava.
Kritiku Václava Havla sdílí i poslanec KSČM Miroslav Grebeníček, který se obsáhle vyjádřil. „Pokud jde o přístup Václava Havla k parlamentní demokracii, k dodržování základních lidských práv českých občanů a k dodržování mezinárodních úmluv o lidských právech, zaznamenal jsem z jeho strany velmi podivné přístupy, které byly mnohdy v hrubém rozporu s dobrými mravy, ale i s Ústavou České republiky a platnými zákony a mezinárodními úmluvami o lidských právech, kterými je republika vázána. V domácí politice se pro Havlovo obcházení ústavy a pro jeho diskriminační přístupy k občanům podle sociálního zařazení nebo podle přesvědčení a názoru prosadilo označení ´politický rasisimus´,“ napsal poslanec.
Havel podporoval agrese USA a NATO
„V zahraniční politice pak se běžně dopouštěl porušování platného zákona na ochranu míru výzvami k válečným akcím, podporoval agrese Spojených států a NATO a mlčel k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, ale i k hrubému porušování základních lidských práv, pokud se toho dopouštěly vlády NATO nebo vlády a zájmové skupiny podporující militantní politiku Spojených států a některých dalších velmocí,“ dodal Grebeníček.
„Knihu Smrt v sametu jsem četl a považuji ji za významnou. Nelze vytrhávat jednotlivé věty. Kniha je politologický, sociologický a historický celek a jako taková je svým způsobem přelomová,“ míní senátor ODS Tomáš Jirsa.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík považuje Václava Havla za jednu z největších osobností našich moderních dějin. „Útoky na něj ze strany stávajícího prezidenta a jeho kliky považuji pak za nevkusný folklór a zřejmě také projev primitivní a hloupé žárlivosti,“ dodal Gazdík.
„Dějiny vyžadují odstup. Pak se teprve pravda vynoří. Je dobře, že ta debata ve společnosti probíhá,“ míní poslanec VV Vít Bárta.
Psali jsme:
Havel uznával roli odborů
„Kavárna může být dobrým místem pro boj za demokracii, těžko může být její jedinou institucí na vše. Odtud je velmi blízko k Ministerstvu míru a Ministerstvu lásky,“ dal Havlovy představy o politice do kontextu s Georgem Orwellem poslanec Michal Doktor.
Poslanec ČSSD Jiří Koskuba knihu Petra Hájka nečetl, ani to neplánuje. „Nemyslím si však, že pan Havel byl bez chyb. A to zvláště jako prezident. Kupříkladu bombardování Bělehradu, likvidace zbrojovek. Ale kdo z nás nedělá chyby? Já je dělám také. Kupříkladu právě od současného pana prezidenta jsem stran církevních restitucí a hrozícího prolomení Benešových dekretů očekával daleko více. Mé zklamání je proto obrovské. O mrtvých jen dobře. Pojďme to nejen u pana Havla dodržet. Svou roli zde jistě sehrál. I když já budu osobně stále, s veškerou úctou, odlétat z Prahy Ruzyně,“ dodal poslanec.
„O bývalých hlavách našeho státu – nemám na mysli totalitní období – je dobré mluvit s respektem. Jen tak totiž můžeme kultivovat mezi lidmi úctu k demokracii a institutu státu jako takovému. Václav Havel byl svým osobnostním založením jistě elitář, a tak já rozumím komentáři Václava Klause,“ myslí si poslanec Pavel Bém.
Z jiného světa
„Klausův ani Hájkův pohled nesdílím! Havel byl demokrat. Uznával občanskou společnost i roli odborů! Uměl naslouchat! Hájka nemá cenu komentovat a Klause už vůbec ne!“ rozohnil se bývalý odborářský vůdce a nynější europoslanec Richard Falbr.
„Být na místě Klause, tak bych raději mlčel než se v demokratismu vyvyšoval nad svého předchůdce a hájil své exotické poradce. Vyvaroval by se trapnosti,“ říká místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Velmi rozdílné názory na Havla i po Sarajevském atentátu zřejmě zůstávají v ODS. „Knihu pana Hájka si rozhodně kupovat nehodlám a ani nepátrám, co v ní je, či není. Pana Václava Havla si velmi vážím a nenechám si svůj vztah k němu ničím a někým, kdo mu nesahá ani po kotníky, otrávit,“ říká poslankyně ODS Jana Černochová.
„Knihu jsem nečetl a ani číst nebudu. Názory pana Hájka jsou pro mě z jiného světa,“ uvedl místopředseda Senátu a kandidát ODS na prezidenta Přemysl Sobotka.
Psali jsme:
Parlamentní demokracie a soutěž stran vs. elitářské kluby
Europoslanec ODS a známý klausovec Ivo Strejček se ale na věc dívá jinak: „Knihu jsem prozatím nečetl. Pouze si z vlastní politické zkušenosti pamatuji, že jedním z důvodů pro vznik ODS byla vůle významné části členů OF odmítnout elitářství a kabinetní výkon politiky prohlavlovské části OF.“
Podobný pohled sdílí i poslanec ODS Jaroslav Plachý: „Václav Havel na úsvitu naší demokracie preferoval volbu takzvaných osobností před volbou politických stran. Naše demokracie je ale v Ústavě ČR definována jako svobodná soutěž politických stran. Havel jako člen Římského klubu nepochybně preferoval vládu nevolených a neodvolatelných osvícených osobností na způsob Evropské komise. Václav Havel preferoval takzvanou občanskou společnost jako protiváhu standardních demokratických institucí. Byl Václav Havel demokrat?“
„Pan Hájek není aktivní politik a jeho provokativní texty si mohou vyhodnotit čtenáři. Václava Havla jsem si nesmírně vážil a pro šíření demokracie udělal ve svém životě mnoho. Proto nemáme právo jej soudit. Pravdou je, že podporoval často politiky, kteří vyznávali více elitářské než demokratické principy. Komentář prezidenta jsem autenticky neviděl a v tomto smyslu jej nekomentuji vůbec,“ uvedl poslanec ODS David Šeich.
I díky Václavu Havlovi může dnes každý říct, co chce
„Václav Klaus si vybral svérázné spolupracovníky, aneb jaký pán… Je nejvyšší čas k odchodu této squadry z Hradu. Dokážu si představit, jak by toho chrliče špíny Senát USA vypískal,“ uvedl senátor Pavel Lebeda zvolený za ČSSD.
Nestranický senátor Zdeněk Schwarz zvolený za ODS uvedl, že knihu nečetl, ani číst nebude. „Považuji to za názor pana Hájka, na který má nárok. Nehodlám to hodnotit a je mi to jedno. A asi ještě zaznamenáme mnoho rozporuplných a kontroverzních hodnocení pana Havla, jak v historii bývá zvykem. Na to si holt někteří musí zvyknout. Já ne, protože informace přijímám bez problému,“ dodal Schwarz.
„Václav Klaus podpoří jakoukoli kritickou poznámku adresovanou na Václava Havla, i když je to z pera blouznivce Hájka. Je to otázka jiného vidění světa, životních hodnot a ješitnosti Václava Klause,“ říká senátor ČSSD František Bublan.
Místopředseda TOP 09 Pavol Lukša říká, že každý člověk má své chyby a nikdo není neomylný. „Ani osobnost typu Václava Havla. Ale vyčítat mu odpor k demokracii, člověku, který kvůli boji za ní seděl ve vězení, se mi zdá mírně řečeno podivné,“ dodává poslanec.
„I díky Václavu Havlovi může dnes každý říct, co chce. A jestli pan Klaus takto útočí na svého předchůdce prostřednictvím Hájka, vypovídá to především o něm,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Váňa.
Havel byl demokratem tělem i duší
„Je to příliš složité, respektive široké téma, ale takto postavenou kritiku nesdílím,“ reagoval senátor Jaroslav Zeman.
Podle europoslance ČSSD Libora Roučka byl Havel demokratem tělem i duší a zasloužil se o vznik parlamentní pluralitní demokracie u nás. „Kdo nerespektuje základní demokratická pravidla, je bohužel současný prezident Klaus. Jeho rozbití Československa bez referenda před 20 lety i jeho nejnovější pohrdání Ústavním soudem v případě ratifikace změny Lisabonské smlouvy jsou toho nejlepším důkazem,“ míní europoslanec.
„Neznal jsem prezidenta Havla, takže těžko mohu soudit. Před revolucí byl Havel pro mě jedním z nejviditelnějších symbolů boje za demokracii. Po převratu jsem samozřejmě některého jeho činy nechápal a je fakt, že Václav Havel a jeho činy by zasloužily objektivní analýzu – třeba podpora humanitárního bombardování,“ řekl redakci senátor Tomio Okamura.
„Bohužel nemám k této otázce dostatek pravdivých informací, a proto nemohu říci, na čí straně je pravda,“ uvedl senátor ČSSD Miloš Malý.
Levicový intelektuál
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová sdělila, že Václava Havla vždy považovala za levicového intelektuála, ale i přesvědčeného demokrata.
„Knihu pana Hájka jsem nečetla a číst nebudu. Jeho názory jsou mimo komentář a o demokracii asi mám také jiné představy,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
„O knize pana Hájka a myšlenkách v ní obsažených si nemyslím nic, protože jsem ji nečetl a ani to nemám v úmyslu. Tu dobu jsem prožil, zažil a užil a nepotřebuji žádného interpreta, který mi teď dodatečně sdělí, jak bych tu dobu a ty lidi, kteří ji spoluvytvářeli, měl vnímat,“ řekl poslanec ODS Aleš Rádl.
„Tuto knihu a ani žádnou jinou pocházející z hradní líhně z éry Václava Klause jsem v rámci snahy o zachování duševního zdraví nečetl a ani se k tomu nechystám a tedy se k tomu nemohu vyjádřit,“ reagoval poslanec ČSSD Ladislav Šincl.
Někteří politici se nechtěli vyjádřit s tím, že knihu Petra Hájka Smrt v sametu nečetli. Šlo o poslance ODS Jana Floriána, europoslance ODS Hynka Fajmona, senátora KDU-ČSL Jiřího Čunka, poslankyni ČSSD Hanu Orgoníkovou a místopředsedu poslaneckého klubu ČSSD Václava Votavu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE .
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
