„No, to je šílený. To je skandální. Jan Palach je pro mě jednou z největších postav české historie. Na vývoj naší historie měl zásadní vliv. Jeho čin považuji za netypicky český, protože nejsme národ politických mučedníků,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Monika MacDonagh – Pajerová, jeden ze studentských vůdců Sametové revoluce v roce 1989. A i dále se vyjadřovala dost nesmlouvavě.
Je to na trestní oznámení
„Obětoval se. Pro mou generaci byl největší inspirací. Vždy jsem své chování poměřovala tím, jestli bych dokázala to, co on. Vždy mi vyšlo, že bych to nedokázala,“ řekla Pajerová. „Pamatuji si, že jsme jako děti jezdily do Všetat. Tam se na hřbitov nicméně všichni snažili dostat, jako můj dlouhovlasý táta. A ve škole se o Palachovi nesmělo mluvit. Když jsem nastoupila na vysokou školu, tak jsem chtěla zjistit, kdo to byl. Mezi námi studenty byl mystickou postavou a snažili jsme si ho stále připomínat,“ řekla Pajerová.
Psali jsme:
MacDonagh – Pajerová ještě dodala: „Byl hybatelem listopadu 1989. Byli jsme v jeho věku. Bylo mi dvaadvacet a na naší generaci to dost leželo. Ten odkaz. Grebeníčkovy řeči bych hodnotila na trestní oznámení, protože ten člověk je zločinec. Nemyslím si, že se zbláznil. Je dobře, že veřejně prohlásil, co si v komunistické straně myslí. To zapadá do celkového obrazu, když nám ČSSD vypráví, že s nimi mohou jít do koalic v regionech, protože nejsou tak špatní. Na ÚSTR navíc vedou frontální útok.“
Psali jsme:
„Nedávno jsem viděla ten krásný film Agnieszky Hollandové Hořící keř. Ostatně má Evička tam hraje kamarádku Palacha, kterou za ním StB poslalo. Vždyť už komunistický poslanec Vilém Nový za minulého režimu, jenž navázal spolupráci s StB i KGB, říkal, že Palach se pálil nějakým studeným ohněm a byl psychicky labilní. Gerebeníček na něj v tomhle jasně navazuje. Dáša Burešová se pak ujala obhajoby Palachovy matky a bratra, což je hezky popsané ve filmu,“ podotkla Monika MacDonagh – Pajerová. V Česku jde prý o určitý typ neobvyklé linie mučedníků jako Jan Hus, Jan Opletal, Jan Palach.
Jiné hlasy
„Zatím si o tom ještě nic moc extra nemyslím, protože jsem se dopodrobna neseznámil s problémem. Mám základní výcuc z médií, ale ta trochu zkreslují, takže vám k tomu v tuto chvíli nic moc neřeknu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz zakladatel projektu Národ pohasl Jan Poukar, jenž by chtěl z rodného domu Jana Palacha ve Všetatech vybudovat muzeum.
V knize Můžeš – li udělat radost, musíš, což je rozhovor renomované novinářky Libuše Koubské s Jiřím Stránským, se k tématu též dostali. Ostatně autorka tam využila informaci z ParlamentníchListů.cz, kdy poslední žijící z protikomunistické skupiny Mašínů Josef v rozhovoru sdělil, že Palach pro něj není žádným hrdinou, ale slabochem. „Palachův čin nevidím jako oběť, ale jako výzvu. Palach vycházel z bezvýchodného zoufalství, z toho, že se události někam řítí a že je třeba národem zatřást. Což se stalo, a to velice, až na to, že ono zatřesení trvalo jen chvíli. Ale myslím si, že Jan Palach dokonce tušil, že na to nebude stačit. Je to smutný příběh, smrt člověka je vždycky smutná, ale viděl jsem v životě tolik smrtí ze zoufalství, že už nelomím rukama. Jsem ale přesvědčený o tom, že daleko horší, smutnější je umírání, zanikání efektu jeho činu. Všichni takzvaně museli zapomenout,“ sdělil Koubské o smrti Jana Palacha v knize dlouholetý vězeň komunistického režimu Jiří Stránský.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
