Kdo by byl lepší předseda TOP 09?Anketa
Agentura položila respondentům celkem čtyři dotazy. Jaký je váš osobní názor na dodavatele nových bojových vozidel pěchoty? Měl by to být podle vašeho názoru spojenec České republiky v rámci NATO? Je pro vás osobně důležité, aby nová bojová vozidla pěchoty byla již prověřena v aktivní službě a byla nasazena v některé z předních armád? Je pro vás osobně důležité, aby armáda nakoupila bojová vozidla s nejmodernější konstrukcí? Je pro vás osobně důležité, aby Česká republika koupila bojová vozidla s nejlepšími technologiem, které by měly zaručit vyšší bezpečnost posádky, a to i v případě vyšší ceny?
V případě první otázky lidé odpověděli kladně celkem ve 42 procentech. Záporně pak ve 33 procentech. Odpověď „nevím, neumím odpovědět“ si vybralo 30 procent.
V případě dotazu, který zjišťoval, zda by bojová vozidla pěchoty měla být již ozkoušena, odpovědělo kladně celkem 50 procent dotázaných. Negativně 26 a neutrálně 24. Podle závěrů agentury je pro občany České republiky důležité, aby vojenská technika byla využívána v jiné etablované armádě.
Poslední dva dotazy zkoumaly postoj české veřejnosti k technické konstrukci a technologiím, které by nová vozidla BVP měla splňovat. Výsledky podle agentury hovoří jasně. V obou případech byli respondenti pro. Tedy chtějí, aby armáda měla k dispozici BVP s nejmodernější technologií, ale i konstrukcí. Konkrétně: Je pro vás osobně důležité, aby armáda nakoupila bojová vozidla s nejmodernější konstrukcí? Odpovědělo kladně 43 procent a v případě technologií pak kladnou variantu zvolilo 65 procent.
Historicky největší zakázka na nákup bojových vozidel však od počátku vzbuzuje emoce. Tématu se rozsáhle věnoval například Technet/iDNES.cz. Původně totiž armáda požadovala BVP s bezosádkovými věžemi, následně svůj požadavek změnila na věže osádkové. Podle našich informací je však tato vývojová varianta překonaná. Zejména z důvodu vyšší bezpečnosti bezosádkové věže, ale také kvůli nižší hmotnosti vozidla. Na podmínky tendru se tak v dubnu letošního roku snesla kritika. Poslanec a člen výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) tehdy reagoval takto: „Tak Armáda ČR má jasno, jaké parametry má mít nové BVP. A osloví dva výrobce ze čtyř, kteří tento požadavek nemůžou splnit. To je jako oslovit výrobce škodovky, aby dodala kamion.“ Kriticky se vyjádřil také opoziční poslanec a člen výboru pro obrannu Karel Krejza (ODS), který interpeloval ministra obrany Metnara. Výběrového řízení se nakonec zúčastní čtyři možní dodavatelé – General Dynamics (BVP Ascod), švédsko-britský podnik BAE Systems (BVP CV-90), PSM (BVP Puma) a Rheinmetall Landsysteme (BVP Lynx).
Aktuálně Ministerstvo obrany hledá právní kancelář na poradenství při nákupu bojových vozidel pěchoty. Poslední rozhodnutí o výběru vítěze ministerstvo zrušilo, jak v srpnu informovaly Lidové noviny. Není to však poprvé. V minulosti jej anulovalo už dvakrát a pouhé hledání právní kanceláře tak trvá více než rok.
K výsledkům průzkumu se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i vojenský expert Jaroslav Macošek: „Přestože je vybírání nové techniky z velké časti vojensko-technické rozhodování, jsou zde i aspekty, které mají politický přesah. Otázka, jestli bude dodavatel ze spojenecké země NATO, hodně určuje naše zakotvení v rámci Aliance. Já jsem určitě rád, že česká společnost vnímá navázání na partnery z NATO jako důležitý prvek.“
Druhým důležitým sdělením průzkumu je podle Macoška i ochrana života posádky, kterou označila v průzkumu za důležitou vůbec největší část respondentů. „Vzkaz je jasný. Kupte špičkovou techniku, která nejlépe ochrání naše kluky v boji. Na ochraně životů šetřit nesmíme,“ interpretuje výsledky průzkumu vojenský expert.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
