„Není vůbec kruciálně důležité, kolik budeme dávat za obranu. Otázka je, kolik naší skutečné obrany za to dostaneme. A pokud nebudeme mít funkční armádu o velikosti minimálně třicet až třicet šest tisíc vojáků, tak je nám úplně jedno, jakými zbraňovými systémy je vyzbrojíme,“ sdělil poradce premiéra Andreje Babiše pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Stalo se při nedávné diskusi nazvané Česká armáda k boji připravena?, kterou pořádalo družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes rerum, tedy Prameny věcí. Kmoníček, byť státní úředník, byl, přestože nejdřív zavtipkoval, že se bude muset kroutit a vykrucovat, hodně upřímný. Jelikož jsme se akce zúčastnili jako nejspíš jediní novináři a vše si nahrávali, jde o „úřednickou oprátku“. To mu asi hodně „mlčící většiny“ na úřadech nezapomene. Zde, byť mírně korigováno, to je.

ANO 2011

• ANO 2011

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Prachy na obranu

„Stejně nesmyslná je probíhající společenská diskuse o procentech. Kolik procent by se mělo dát na něco. Chápu, že z pohledu Američanů je to dobré. Oni prostě milují excelové tabulky a procenta a očekávám, že v Ankaře (Summit NATO v Ankaře by se měl konat 7. a 8. července 2026. Pozn. red.) se na nás prezident Trump vrhne s takovou excelovou tabulkou a začne řešit ty, kteří budou pod čarou dvou procent,“ řekl někdejší dlouhodobý významný diplomat.

Nicméně to podle něj o reálné schopnosti armády neříká vůbec nic. „Vezměte si, že Estonsko v tuto chvíli dává 3,4 procenta, je vysoko nad námi i nad tím, co by se od něj čekalo. A velikost estonské armády? I my ‚odzbrojení, pacifisté‘ jim musíme dodávat leteckou službu a letadla, protože prostě žádná nemají a nikdy mít nebudou. Kromě toho třetina Estonska už bydlí v Londýně, tak je mi nejasné, kde sebrali ty vojáky. Ale to jsou kouzla statistik,“ doplnil s tím, že za ta léta si skoro každý stát na ústředí NATO v Bruselu vylobboval, co se mu bude do obranných výdajů počítat a co ne.

Pravda je krutá, protože jsme jako Česko nikdy neplnili dvě procenta výdajů, ke kterým jsme se zavázali. Prý na to existuje úřednicky složité vysvětlení, jak k tomu mohlo dojít. Protože tam jsou přímé vojenské a nepřímé výdaje a jde o to, které započítáte do které části. Na to podle Kmoníčka existují minimálně čtyři metodiky. Naše, „naťácká“, „dokonolejší naťácká americká“ a Trumpova. A člověk by se měl do Ankary vejít do té Trumpovy, jenže jde o dost jiná čísla.

Hry s miliardami

„Takže jsme se na to podívali a zjistili, že bývalá vláda se nikdy nedostala přes dvě procenta, protože do toho započítávala výdaje na jiných ministerstvech, které nebyly přímo armádní. Já ji chápu, protože my děláme to samé, ale nechápu, proč nám za to jako opozice nadávají,“ řekl s tím, že pod dvě procenta už si opravdu nebudeme moci dovolit se dostat. „Premiér udělal možné i nemožné, aby se dostal minimálně na 2,01, optimisticky 2,07 procenta. Za tím účelem byl jmenován i nový zmocněnec Landovský. Chtěl to, dostal to. Jeho úkolem nicméně ale nebude zvýšit naši obranyschopnost, byť to bude hezké, když se mu to podaří, ale zvýšit ta procenta, co se dají započítat.“

Takže v této chvíli s ústředím NATO a sekretariátem Marka Rutteho (nizozemský politik a současný generální tajemník NATO. Pozn. red.) máme komisi, kde jsou armádní experti všech stran. Naši nahazují čísla, oni jim je škrtají a výsledek je vždy o něco menší, než jsme chtěli, takže musíme nahazovat další a ještě větší čísla. „Věříme, že bychom tím Trumpovým sítem mohli projít v jeho excelové tabulce, protože on ji má žlutou a červenou. My budeme na dně žluté, ale furt budeme žlutí. Když skončíme v červené, tak bychom se mohli dostat do systému amerických trestů, které už chystají na ty, o nichž vědí, že zůstanou v červené. Jsou tomu rádi, strašně rádi je konečně potrestají a to je Španělsko,“ doplnil s tím, že hra s procenty spojenými s hrubým domácím produktem (HDP) je ošidná, protože nikdo neví, kolik HDP bude.

Dodal k tomu historku: „Pamatuji si na lucemburského premiéra, jak ho Trump držel ‚pod krkem‘, že po něm chtěl pět procent armádních výdajů a on mu vysvětloval, že v případě velikosti Lucemburska a jeho HDP se do toho nedostane, ani kdyby každému lucemburskému občanovi koupil dva a půl tanku. To nedává smysl.“ Podle něj se to však nějak spočítat musí, protože Trump má pravdu, že po roce 1945 USA platily za evropskou bezpečnost. Bez nich je NATO nepředstavitelné a nesmyslné.

USA a Evropa

Proč to Američané dělali? „Měli své vlastní geostrategické zájmy v Evropě v rámci studené války. Co to umožnilo tedy západní a dnes i naší Evropě? Vybudovat ve světě v podstatě naprosto ojedinělý systém sociálního státu. Životní úroveň v Evropě je dobrá. Je tu draze, ale furt se tu žije prakticky nejlépe na světě. Naše penze nejsou velké, ale kupodivu z nich neumřete hlady jako ve zbytku světa. Na kvalitu života vycházíme do první dvacítky zemí světa, což je do velké míry v celé Evropě způsobeno tím, že jsme nemuseli utrácet za zbraně, neb to dělali Američané za nás ve svém vlastním zájmu,“ zmínil.

Amerika se nicméně mění. Prvním generálním tajemníkem NATO byl britský lord Ismay, který prohlásil, že organizace NATO má udržet Američany v Evropě, Rusy z Evropy a Němce pořádně při zemi. „Tak si vezměte, kolik z toho se podařilo. Něco,“ podotkl Kmoníček. V USA podle něj dochází k procesu, kdy Američany přestává Evropa zajímat, protože jdou vždy tam, kde jsou peníze. V této chvíli Evropa vyrábí jen 16 procent světového HDP a bude se to zmenšovat. A nejde o nějakou novotu, protože třeba za napoleonských válek byla největší světovou ekonomikou Čína, předtím Indie.

„V této chvíli Američané sledují peníze a vědí, že více než polovina všeho vzniká v Asii. Tím nemyslím jen Čínu a Indii, ale i menší draky jako Jižní Korea, Vietnam a další. Ti půjdou dopředu neuvěřitelným způsobem. V USA se to projevuje dvěma věcmi. Z východního pobřeží se hlavní podniky stěhují na západní, tedy z atlantického do pacifického prostoru tak, aby měly k Číně blíž. Stěhují se tam i vojensky, protože jejich hlavním protivníkem není Ruská federace, ale Čína,“ vylíčil.

Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu

Měnící se Amerika

Také se rozpovídal o americké demografii: „Podle stávajících čísel nejpozději do roku 2042 budou lidé kavkazského, tedy evropského původu, poprvé v historii USA menšinou. Největší volební částí ‚nových Američanů‘ budou latinos, čili nikoliv protestanti, ale katolíci. Nikoliv anglicky, ale španělsky mluvící lidé vzešlí z evropských kultur ve střední a Latinské Americe. To vytváří pro Američany úplně novou situaci. Když se podíváte na Monroeovu doktrínu z devatenáctého století, které dnes po Donaldu Trumpovi říkají Donroeova, tak říká ‚celá Amerika je naše, o zbytku se můžeme bavit, ale do Ameriky nám nikdo nepoleze‘. Proč? Protože se poprvé historicky a - možná se to stane ještě za našich životů - vytváří celoamerický národ, tedy od Aljašky po Patagonii. Už tam nebude rozdíl bývalých Němců a Irů na severu a Španělů na jihu. Dominantní v obou částech Ameriky už budou bývalí Španělé.“

Amerika je vždy tak trochu „one man show“, vždy dění ovlivňuje osoba prezidenta a Donald Trump je dle Kmoníčka pravděpodobně posledním americkým prezidentem, který má nějaké severoevropské, tedy německé, pozadí. Ostatní vypadají zhruba jako Kubánec Marco Rubio.

Kmoníček prý vždy vtipkuje, že příští americký prezident se bude jmenovat Johny Rodriguez, nebude schopen najít na mapě Irsko, ale perfektně se vyzná v rodinných klanech politiky Ekvádoru, protože má odtamtud všechny příbuzné. A to bude mít velký vliv, jak se tito „noví Američané“ budou koukat na Evropu.

Evropská obrana

Jak sdělil Hynek Kmoníček, bývalý velvyslanec v Indii, Austrálii či USA, tak Američany potřebujeme udržet v Evropě a začít budovat nějaké evropské obranné kapacity. „Jestli se nám podaří či nepodaří něco jako funkční celoevropská armáda, závisí na výsledku jiného geopolitického procesu. Musíme se podívat, jestli Evropská unie vydrží jako jedna EU, nebo se začne drolit s tím, že nedokáže odpovědět na hlavní problém, tedy jakou EU vlastně budujeme. Chceme mít cenovou a obchodně-ekonomickou zónu samostatných a historicky rozdílných národních států? Je pro to hodně dobrých důvodů, ale pak se asi nepodaří vybudovat celoevropskou armádu, která by nahradila NATO. Pokud zvítězí federalisté, kteří by vše nejraději stáhli do Bruselu, tak taková armáda teoreticky může vzniknout. Otázka je, jestli to je v zájmu České republiky a ostatních malých států? Protože celá taková Evropa by pak byla německo-francouzský podnik,“ vylíčil.

V tuto chvíli se o tom prý v Evropě licituje. V pondělí a úterý se vytváří federální Evropa, ve středu to někdo hodí do novin a ve čtvrtek a pátek se to pod heslem národních států zase rozebere. Takhle se to hraje zhruba jednou týdně. Výsledkem je nejednotná zahraniční politika a nemožnost vytvoření jednotné armády. Na byznysové úrovni dnes fungují jen celoevropské snahy o vytvoření průmyslové základny, která by byla schopna nahrazovat některé americké zbraně tak, aby existovalo něco „made in Europe“. Největší zastánci těchto kroků jsou Francouzi, protože těmi evropskými myslí francouzské zbraně.

Fotogalerie: - Pouť smíření

Podle něj nejde jednoznačně říci, jestli je česká armáda k boji připravena či ne. V té otázce je totiž mnoho neznámých. Je pravda, že česká armáda stále přechází z jedné doktríny k druhé a nyní se vracíme od armády expedičních sborů k armádě teritoriální ochrany, tedy k tomu, co původně bylo. S tím souvisí i přezbrojování. Pro Kmoníčka je také hrůzostrašné, že podle průzkumů je ochotna bránit republiku zhruba jen třetina obyvatelstva, a to v době, kdy se nic neděje.

Ministerské dialogy

„Je pravda, že stíhačky F-35 pro Českou republiku nevyužijeme. Kupujeme je proto, abychom se dostali do tabulky a byli schopni komunikovat s ostatními letkami NATO. Protože předpokládáme, že teritoriální armádu, kterou postavíme o velikosti nějakých 36 000 vojáků, bychom byli schopni použít maximálně ve spolupráci s ostatními členy NATO. Nikdy samostatně. Do toho je problém časových zpoždění všeho, co nakupujeme. Takže nekupujeme jen F-35, ale i bojová vozidla pěchoty CV90, transportní letouny Embraer C-390, přebíráme německé tanky Leopard a tak dále. Strašlivé zpoždění má klíčová dodávka nových francouzských houfnic Caesar, kde je problém s vojenskými zkouškami. Pokoušíme se to nastartovat, ale vládne byrokratická brzda,“ rozpovídal se o nákupech.

Jak také zmínil, pomalejší ministerstvo, než ministerstvo obrany se prý nikomu nepodaří v české státní správě objevit: „Je to proto, že v zásadě nikdo nikomu nevěří a nikdo nechce rozhodnout. Takže se to posouvá po různých úrovních řízení a schvalování,“ vysvětlil a doplnil vlastní zkušenost: „Když od nich potřebuji na něco podklad, tak mám dvě možnosti. Požádat si oficiálně a oni mi to za čtrnáct dní dají, což je týden po akci, kde mám něco prezentovat. Anebo zavolat člověku, který tomu rozumí a má to, ale nesmí mi to dát. Dá mi to potají a pak to použiju. Nicméně totéž, co mi dal, mi o týden později přijde byrokratickou cestou. Co se s tím dá dělat, nevím. Naštěstí jsem nikdy nepracoval na ministerstvu obrany.“

Nakonec doplnil: „Mým úkolem není toto řešit, ale řešit komunikaci mezi ministerstvy, protože vojáci mají, což nebudou slyšet rádi, komplex, že oni jsou jediní, kteří všemu na světě rozumí. Tudíž se pokoušejí velet ostatním ministerstvům, která se brání logicky, česky, švejkovsky. Vyhýbají se jim, dávají jim nesmyslné odpovědi a chodí ke mně plakat, že jsou vojáci arogantní, místo aby pochopili, že nesmyslnou odpověď jim dávají proto, aby se jich příště z obrany zeptali slušněji. To je má úloha koordinátora, která není daleko od úlohy psychoanalytika státních orgánů.“

Psali jsme:

Muži nejsou. Estonsko chce do zbraně povolat i ženy

Armáda? Podvod, nebezpečí páté kolony, inflace generálů, deprese. Podívejte se, jak to je

„USA chtěly, aby Evropa byla slabá.“ Přišla připomínka z nečekaného směru

Řehka promluvil. Tak, že Černochová už nemohla mlčet