V posledních letech často slýcháváme věty o tom, že na českou vědu jde málo peněz. Souhlasíte s tím?
Na vědu, stejně jako na všechno ostatní, je peněz vždycky málo. Za minulých vlád, kdy se ekonomika rozvíjela prudčeji než nyní, se prostředky na vědu u nás navyšovaly. Dnes už se nemusíme cítit jako chudí příbuzní, když nás navštíví vědci ze zahraničí nebo když my jedeme někam ven. Už naše laboratoře a univerzity nejsou „ubohou pastouškou", jako tomu bylo dříve. Peníze tedy do vědy jdou. Koncem devadesátých let byly rozdělovány navíc dost rozumným způsobem. Ale potom se to nějak zvrátilo. Přispěl k tomu někdejší místopředseda vlády Martin Jahn. Byl předsedou Rady pro výzkum vývoje a inovace a změnil její složení z kolektivu vcelku nezávislých osobností vědy na zastupitelský orgán. A ta organizace či instituce, která měla v Radě víc zástupců si prohlasovala co chtěla bez ohledu na celkové zájmy naší vědy. Potvrdilo se tam, že jeden z pilířů demokracie, hlasování, může se stát velmi nedemokratickým. Konec konců demokracie se neměří tím, že se všechno řídí podle většiny, ale právě tím, jak jsou zohledněny zájmy menšin. Je to i problém současné naší politiky.
Znamená to, že nás může postihnout exodus vědců?
Myslím, že to není zásadní problém naší vědy. To, že mladí vědci odcházejí „na zkušenou" do zahraničí, je standardní součástí kariéry dnes prakticky každého mladého vědce. To je běžné na celém světě. Získají zkušenosti, přátele, odborné kontakty, naučí se dobře cizí jazyk - je to důležitá součást jejich profesního růstu. Někteří v zahraničí získají dobré místo, vybudují si tam dobrou pozici a zůstanou tam natrvalo. Dnes už naštěstí nemusí „ilegálně" emigrovat. Ale nějaký zásadní problém to není. My se musíme snažit nabízet zahraničním kolegům u nás takové podmínky aby i zde chtěli natrvalo ve vědě pracovat. Nemůžeme si dělat iluze, že k nám budou naveliko mířit vědci z Německa, Anglie nebo USA - tak daleko nejsme.Ale pro velmi chytré a nadané vědce ze států jako je Ukrajina, Bělorusko a další bychom atraktivní být mohli.
Když se krátce zastavíme u vaší vědecké práce, prý se nyní zabýváte výzkumem dědičné informace šimpanze a člověka? V čem může i obyčejný laik vidět význam takového bádání?
Dědičná informace mnoha lidí byla přečtena, stejně jako dědičná informace šimpanze. Šimpanz je náš nejbližší příbuzný. Srovnání dědičné informace člověka a šimpanze je důležité hned z několika důvodů. Je tu například hledisko praktické. Máme geny velmi podobné, ale některé choroby se projevují jinak u člověka a jinak u tohoto lidoopa. Proč tomu tak je? Například infekce virem HIV vede u člověka k chorobě AIDS, u šimpanze se prakticky neprojeví - nemá to smrtelné důsledky. Je tomu tak i u jiných chorob. Proto je porovnávání genomů tak důležité. Vyvinul se nový obor - srovnávací genomika. Ale nejzajímavější m problémem srovnávací genomiky je najít ty rozdíly, které nás činí lidmi. Někde to v našem genomu musí být zapsáno - ale i když se pilně bádá v mnoha laboratořích, nikdo zatím molekulární podstatu našeho „lidství" nenašel.
Ve Vestci u Prahy by mělo brzy vyrůst významné vědecké pracoviště. Nebo se jeho stavba zbrzdila?
Jde o pracoviště BioCev. Ten projekt má být financován z evropských strukturálních fondů. 31. října bylo financování konečně v Bruselu schváleno a ústav by měl začít fungovat v roce 2014.
Bude to tedy takové centrum nejlepších mozků světa?
To bych si netroufal říci. Pořád jsme ještě takový malý český rybník. Ale právě v tomto ústavu se budeme snažit o to, aby tomu bylo jinak. Chceme, aby se z BioCevu postupně stalo evropské centrum. Rozjezd bude založen na již stávajících skupinách partnerských organizací - pěti vědeckých ústavů Akademie věd a dvou fakult Univerzity Karlovy. Tito lidé by se měli částečně přesunout do Vestce a postupně by se skupiny měly doplňovat co nejlepšími lidmi ze zahraničí. Teď pracuje komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na výběru ředitele BioCevu. To by měl být renomovaný odborních a zároveň zkušený manažer ze zahraničí.
Nebojíte se, že výstavbu zbrzdí finanční krize?
Už to snad není možné, věřím...To by muselo jít asi hodně do tuhého...
Vývoj vědy je - ať chceme nebo ne - závislý i na politice. Když se k ní přesuneme, nepřemýšlel jste o tom, že byste mohl třeba kandidovat na prezidenta?
Nepřipadá mně to pravděpodobné. Ono to bylo i s tou předchozí kandidaturou hodně mediálně nafouklé. Já byl tehdy osloven KDU-ČSL, ale jeden z členů vedení mě nechtěl. Prý říkal, že neví, co by ode mě mohl čekat. Od Václava Klause si byl jistý, že to ví.No, nevím jestli si opravdu byl tak jistý! Já zásadně nechci být zamotán v politice. Myslím však, že funkce prezidenta by měla být, a vlastně opravdu je, funkcí nepolitickou.
A pojďme nahlédnout i do dění ve světě. Na mnoha místech jsou nepokoje. Co si o nich myslíte vy?
Svět se rychle mění. Podívejte se, jak se změnil za posledních deset let. Internet, obří letadla, integrace Evropy, mění se ekonomika Číny, rostou velké silné ekonomiky v jižní Americe. Mění se celková světová ekonomická situace a od toho se odvíjejí i politické struktury a politika jako taková.
Do toho se připletlo několik případů obrovských podvodů a tunelování . My už to tady ani nevnímáme, ale když jde o stamiliardy dolarů a ukáže se, že renomované auditorské firmy lhaly, podváděly, tak komu potom věřit? Bankám, bankéřům? U nás? Já jsem úplně konsternovaný tím, jak drzí jsou třeba dnešní právníci. My jsme pro BioCev dělali například výběrové řízení na právníky a jedna advokátní kancelář se odvolala proti výsledku s tím, že ti, co to vyhráli, nabízeli své služby jen za 600 korun za hodinu. Že prý to je tak málo, že to musí být asi podvod. A zdůvodnili to tím, že oni si prý říkají 6000 korun za hodinu. No proboha - já jsem ve své profesi vědce dosáhl vrcholu, bude mi sedmdesát, ale v životě jsem neměl 500 korun na hodinu! O tom se mně nikdy ani nesnilo. A tady nějaký mladíček...A v bankách? Když se podíváte na kdejakou výše postavenou bankovní úřednici ,tak jezdí mercedesem... Chraň Pánbůh, já ty peníze nechci, velké peníze jsem neměl nikdy a ani je nepotřebuji. Ale společnost taková nespravedlnost irituje a nebude to dělat dobrotu. Vždyť i v Americe, kde si bohatých lidí váží, je společnost nespokojená a chce nějakou změnu, jenže neví jakou. A to je nebezpečné. Víme z vlastní zkušenosti , k jaké změně může dojít. Je to živná půda pro populisty. I u nás to vidíme.Kdo řekne, že bude bojovat proti korupci, ačkoli neví jak, dostává body. Neměly by se také podceňovat problémy s cizinci v mnoha zemích. Svět je tím destabilizován. A nemůžeme si namlouvat ani to, že když se něco stane někde daleko od nás, že se nás to nedotkne. Svezeme se s tím - ať už politicky tak ekonomicky.
Je nás sedm miliard...nemáme se obávat přelidnění a i případných válek?
Zeměkoule je prý schopna uživit asi 12 miliard lidí - snad to je pravda, a tak máme ještě nějakou rezervu. Toho přelidnění bych se tolik nebál, ale nebezpečný může být nedostatek pitné vody. Etnické ale i náboženské třenice vnímám v současnosti jako větší nebezpečí.
Vedle vědy jste byl také v uplynulých letech dost významně spojen s energetikou. Co si myslíte, že nás čeká v této oblasti?
Z personálního zemětřesení v ČEZu a na Ministerstvu průmyslu a obchodu se dá usuzovat, že je nastíněn jasný další směr naší energetické politiky - a to projaderné. Možná se propásla ta nejlepší příležitost začít s dostavbou jaderné elektrárny v Temelíně, ještě před Fukušimou. V době, než rozhodlo Německo, že od jaderné energetiky odstupuje. Nyní nás budou čekat v těchto souvislostech zřejmě velké mezinárodní problémy. Víte, jaký problém jsme měli s Rakouskem. Teď ho budeme mít s daleko silnějším Německem. Naše společnost je sice pozitivně nakloněná jádru, ale očekávaná ofenzíva ze strany Německa může hodně lidí ovlivnit...přitom teprve teď se vypisuje tendr, který už mohl být hotový..My jsme to v naší zprávě pro vládu už před časem doporučovali. Nevím, proč to tehdy nešlo, ale každopádně je jasné, že nyní to bude mnohem obtížnější. Vládou byla nedávno ustavena takzvaná Koordinační rada expertů a ta má identifikovat výzvy, kterým bude naše společnost čelit kolem roku 2030 a doporučit výzkumné priority, které by měly být směrovány k řešení těchto výzev. V té Radě sedím a mám na starosti právě tzv. udržitelnou energetiku. Je zřejmé, že Rada doporučí mimo jiné i výzkum pokročilých jaderných technologií využitelných k produkci energie.
Kdo je Václav Pačes?
Je český biochemik. V letech 2005-2009 byl předsedou Akademie věd České republiky, od roku 2010 je předsedou Učené společnosti. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Jeho vědecká skupina přitom patřila v roce 1986 mezi první, které přečetly úplnou dědičnou informaci nějakého organismu. Předsedal též komisi pro posouzení energetických potřeb, v minulosti se jeho jméno objevovalo i v souvislosti s kandidaturou na prezidenta.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
