Stav šestiletého výběru elektronického mýtného na silnicích a dálnicích v České republice zbilancovala společnost Inoxive, která především poukázala na skutečný stav nákladů a výběru z placení mýtného a reálné výše cenových sazeb.
Zjištění a zveřejněné statistiky tak v jistém smyslu reagují na zprávu, kterou před časem na základě svého šetření zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Tyto údaje totiž vycházely z toho, že celkem dvakrát došlo k navýšení sazeb mýtného, vždy o 25 procent.
Ceny mýta se zvýšily dvakrát o 25 %, realita ale byla jiná
Výběr elektronického mýta je členěn do několika kategorií, podle emisní zátěže daného vozidla, tedy především kamionu. V tom je háček. Takzvaná kategorie Euro 5, do které se v naší zemi začleňují vozidla s nejekologičtějším provozem, je státem natolik zvýhodněna, že celkové navýšení sazeb nebylo při váženém průměru téměř žádné.
Vzhledem k tomu, že se zmíněné emisní kategorie Euro 5 navýšení o dvakrát 25 procent vůbec netýkalo a byla ze zdražení v rámci zvýhodnění modernějších kamionů vyňata, průměrná vážená sazba nominálně vzrostla o pouhých 6 procent a se započtením inflace dokonce klesla o 7 procent.
Česko příliš zvýhodňuje
V emisní kategorii Euro 5 je registrováno 35 % všech vozidel platících elektronické mýto, přesto tato kategorie generuje 51 % celkových výkonů. Zvýhodnění této kategorie při platbě mýtného na českých silnicích a dálnicích dosahuje až 50 procent ceny za ujetý kilometr, přitom třeba v sousedním Rakousku je zvýhodnění pouze 12 procent.
Počátkem letošního roku, jako tomu bylo v roce 2012, ale k žádnému zvýšení ceny mýtného nedošlo vůbec, přestože to dohoda Ministerstva dopravy se sdružením dopravců ČESMAD k 1. lednu 2013 umožňovalo.
Ztráty v desítkách milionů ročně pak podle propočtů společnosti Inoxive působí i zvýhodnění autobusů. Nákladní vozy v emisní kategorii Euro 5 pak svým zvýhodněním způsobují ztrátu ve výběru mýtného v miliardách korun.
Rakousko na jednom kilometru vybere dvakrát tolik
Zajímavé je i jiné porovnání s Rakouskem. V České republice byl průměrný výnos z mýta na jeden kilometr v roce 2012 6,27 milionu korun. Sousední Rakušané ale ve stejném období na jednom kilometru více než dvakrát tolik, 12, 71 milionu. Vedle nižšího zvýhodnění ekologičtějších vozidel je to dáno pochopitelně celkově vyššími sazbami mýta. Rakušané navíc zpoplatňují pouze dálnice, nikoli silnice první třídy, jako je tomu u nás.
Nejvyšší kontrolní úřad podle Ondřeje Zaorala zvolil špatný metodický postup. Pro fungování mýtného systému je prý nutné, aby si stát vybral, zda chce výběr mýta užívat jako regulační funkci, třeba kvůli snížení počtu kamionů během pátečních odpoledních hodin, nebo třeba ekologizace vozidel, anebo jestli chce prostřednictvím toho primárně vydělat na výběru.
Při kombinaci obou variant vždy jedna z nich trpí a v případě současného systému elektronického mýta v České republice je bita varianta finančního výdělku. Jinak by nesměla být masivně zvýhodněna uváděná emisní kategorie vozidel Euro 5 a zvýhodněná autobusová doprava.
Zaoral rovněž zpochybňuje výhodnost zpoplatnění silnic I. třídy. „Jestliže se podíváme na náklady k výstavbě mýtné brány, tak na dálnici pod ní během dne projede i několik tisíc kamionů, zatímco na silnici první třídy třeba jen několik desítek,“ uvedl Ondřej Zaoral ze společnosti Inoxive.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
