Slovenská vláda chce nařídit bankám zavedení balíčku základních služeb za jedno euro pro všechny občany. V úterý to uvedl slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci po jednání s představiteli bank. Na účet za symbolické euro bude mít prozatím nárok 250 tisíc Slováků s nejnižšími příjmy.
V ceně základního balíku služeb bude zřízení i vedení účtu, určitý počet transakcí i poskytnutí platební karty. Určen je zatím pro lidi s příjmem nepřesahujícím minimální mzdu 8 315 Kč, kterých je na Slovensku přes čtvrt milionu. Ficovi prý nápad vnuknul maďarský premiér Viktor Orbán a rozjetý plán má za úkol postupně ozdravit veřejné finance. Komerční banky na Slovensku loni zvýšily čistý zisk o třetinu na cca 17 miliard Kč.
Fico si vysloužil pochvalu od bývalého premiéra Jiřího Paroubka, dnes předsedy NS-LEV21. „Je to logický krok. I my máme v programu dvě, resp. tři sazby pro daně právnických osob, abychom zastavili vyvádění zisku ze země,“ zhodnotil Paroubek. Také v ČR se bankám nebývale daří. Poplatky zde patří k nejvyšším v EU v roce 2011 banky v ČR vydělaly přes 53 miliard korun. „Na jedné straně mají miliardové zisky a na straně druhé si stěžují, že nemají projekty, do kterých by investovaly. Tím, že peníze budou ležet na účtech, se ekonomice nepomůže,“ uzavřel Paroubek.
Slováci si v internetových diskusích stěžují, že v některých bankách musejí platit například za vklad hotovosti na vlastní účet. V Česku se každoročně koná internetová anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek, jehož vítězem se letos stal poplatek za předčasně splacený úvěr. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve středu zveřejnilo analýzu bankovních poplatků. Z té vyplývá, že největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a GE Money Bank - zvýšily v letech 2000 až 2010 poplatky o téměř 123 procent, zatímco inflace dosáhla jen 42 procent.
Také operátory zmáčknout
Předseda strany Zelených Ondřej Liška si sice dokáže představit ještě promyšlenější způsob, jak omezit aroganci bank a jejich zneužívání kartelového postavení na trhu. Liška nicméně připouští, že i přes nádech populismu vykročil slovenský premiér správným směrem. "Českou vládu ani nenapadne, že by takovou podstatu měla řešit," postěžoval si pro ParlamentníListy.cz.
Uznání a inspiraci našel slovenský premiér také u předsedy Zemanovců. „Ten nápad se mi velmi zamlouvá. V našem programu jej nazýváme korporátní daní, tedy daní pro velké podniky,“ přiblížil program redakci předseda SPOZ Vratislav Mynář, který by opatření v podobném duchu uvítal také na půdě mobilních operátorů, jejichž služby patří v ČR k nejdražším v celé unii.
Obvyklá výmluva
Evropské komise na konci roku 2011 přišla s plánem na zdanění bankovních transakcí, který by měl přinést do evropského rozpočtu až 55miliard eur. Česká vláda s návrhem nicméně, podobně jako britská, nesouhlasí. Podle ministra financí Miroslava Kalouska to povede k přesunu transakcí mimo země EU. „Jsem k tomuto návrhu velmi zdrženlivý. Jsem přesvědčen, že kdyby byl schválen, vedl by pouze k tomu, že by se finanční transakce přesunuly mimo oblast, kde jsou zdaňovány. Zeměkoule je dnes velmi malá. Navíc by se daně samozřejmě promítly do cen produktů,“ řekl Radiožurnálu Kalousek.
Británie by nicméně s nápadem souhlasila, kdyby daň byla zavedena globálně, čímž by nemohlo dojít k odklonu transakcí. Ke zdanění finančních transakcí 0,1 % se už nicméně odhodlali v Maďarsku. Tamní vláda si spočítala, že takto získá do státní kasy 430 milionů eur ročně. Maďarsko ale není jediné. Ke stejnému závěru došla také na začátku roku Itálie ale překvapivě také Francie, kde v té době působila pravicová vláda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
