205 Kč v ČR za vepřové, 77 Kč v Polsku. Překvapivý důvod, o němž se nepsalo

30.11.2023 11:21 | Komentář

205 Kč za kilo vepřové pečeně v ČR, 77 Kč v Polsku. Zjištění polských novinářů. Důvod? Překvapivý. „Na vepřovém mase se dá nejlépe ukázat, kam to tady směřuje,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Náš severní soused dosahuje přívětivějších cen pro zákazníky tím, že jsou v Polsku soběstační v produkci vepřového a nemusejí ho dovážet za burzovní ceny v Německu jako my. „Polsko má na rozdíl od České republiky stále nulovou sazbu DPH na potraviny. My máme 15 procent,“ připomíná agrární analytik Petr Havel.

205 Kč v ČR za vepřové, 77 Kč v Polsku. Překvapivý důvod, o němž se nepsalo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prodej masa

Kroutit hlavou nepřestávali novináři z polského serveru Fakt.pl, když se vydali prozkoumat, proč tolik obyvatel České republiky míří za nákupy do Polska. V příhraničních oblastech si k tomu účelu vybrali český a polský obchod nadnárodního řetězce Lidl a měli jasno. Rozdíly v cenách téhož zboží byly značné, jen se potvrdilo, že v Česku se žije mnohem dráž. Naprostá většina z 21 vybraných druhů potravin či nápojů měla ceny nezanedbatelně vyšší u nás, než u našich severních sousedů. Nejpropastnější rozdíl se ukázal být u vepřové pečeně, jejíž jeden kilogram vyšel v Polsku v přepočtu na 77 korun, zatímco v Česku na 205 korun, a u kuřecích řízků, jejichž kilogram stál za hranicemi v přepočtu 95 korun a u nás 226 korun.

„Obecně je polská produkce potravin dlouhodobě nejlevnější ze všech zemí Evropské unie. Z toho pohledu má Česká republika tak trochu ‚smůlu‘, že je Polsko náš soused, hodně se k nám odtamtud dováží a pak jsou samozřejmě ty rozdíly vidět. To je hlavní obecná věc. Polsko je prostě nejlevnější prakticky vůči všem zemím Evropské unie. Druhý důvod – také obecný – je, že Polsko má na rozdíl od České republiky stále nulovou sazbu DPH na potraviny. My máme 15 procent, což znamená už samo o sobě rozdíl 15 procen. A nemohu zapomenout na cenu lidské práce. U nás jsou platy v potravinářství a v zemědělství s výjimkou pekařiny vyšší než v Polsku. To je další nákladová položka, která se obecně promítá do cen prakticky všech druhů potravin,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz agrární analytik Petr Havel.

Anketa

Povedla se stávka ČMKOS?

77%
18%
hlasovalo: 10846 lidí

Nulová sazba DPH a levnější technologie u kuřecího

Ze zmíněných nejkřiklavějších rozdílů v cenách je to podle něj pochopitelnější u kuřecího masa. „Poláci pořád používají levnější, ale na druhou stranu rizikovější technologie chlazení drůbežího masa, a to chlazení vodou, zatímco my chladíme vzduchem. Mají tedy levnější technologie, ale zase – a prokazují to statistiky – vyšší riziko výskytu salmonel,“ upozorňuje odborník. Poukazuje i na to, že tuzemští chovatelé už začali technologicky přezbrojovat produkci drůbežího z klecových na obohacené chovy. „To jsou značné – v sumáři v řádu asi jednotek miliard – investice, které už naši drůbežáři do toho dávají, protože jsme přijali úzus – sice jenom na vajíčka, ale drůbežího se to bude týkat taky – že od roku 2027 by se neměly v našich maloobchodech prodávat vajíčka z klecových chovů,“ připomíná Petr Havel.

Poláci méně než čeští chovatelé drůbeže investují, ale budou také muset, dopadne to na ně v budoucnu podobně. „Naše producenty drůbežího obecně, nejen vajec, už to donutilo investovat, proto mají vyšší náklady. A ty musejí nějakým způsobem promítnout do ceny produktů na rozdíl od Poláků, kteří k tomu zatím nesáhli, protože na úrovni Evropské unie ještě závazný termín, kdy bude nutno rušit klecové chovy, nepadl. Ale my jsme k tomu už přistoupili. To je do budoucna jistá naše výhoda, ale momentální důsledek je, že je tam zase nějaký náklad oproti Polákům navíc. Když to shrnu, tak hlavní příčiny pro rozdíly v kuřecím mase jsou: nižší DPH v Polsku, jednodušší technologie chlazení vodou a zatím ještě ne tak vysoké investice do neklecových chovů jako u nás,“ konstatuje agrární analytik.

Ministerstvo zemědělství nedělá nic, jen nálepkuje

U vepřového masa vidí hlavní důvod české drahoty nesoběstačnost. „Možná už více než z 50 procent, a tak musíme surovinu dovážet ze zahraničí, což mimo jiné znamená transportní náklady. A protože hodně dovážíme z Německa, tak se vepřové nakupuje na tamní burze, kde je jeho cena poměrně vysoká. Poláci na německé burze nakupovat nemusejí, mají svého vepřového dost. Také v případě vepřového platí to obecné, že mají nižší DPH, a větší trh, takže náklady na produkci vepřového mají nižší než my. Navíc už zmíněný vyšší podíl vlastní suroviny, což by mělo být levnější, než když Česká republika nakupuje surovinu na zahraničních trzích, protože je nesoběstačná. Samozřejmě dalších důvodů by se našlo ještě spoustu, ale pakliže se budeme bavit o těchto dvou komoditách, tohle jsou ty hlavní. Takhle bych to viděl já,“ přiznává Petr Havel.

K té nesoběstačnosti přidává bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba konkrétní čísla. „V roce 1990, kdy začala privatizace českého zemědělství, jsme měli 4 miliony 790 tisíc kusů prasat. V roce 2020 to byl už jen 1 milion 404 tisíce. Pro srovnání je to už jen 29 procent, a ten trend pokračuje. Prasnic bylo v roce 2020 pouze 87 tisíc, zatímco v roce 1990 311 tisíc, což je 28 procent. Zajímavá je i výroba vepřového masa v tunách živé hmotnosti. Nyní jsme zhruba na 295 tisících tun vepřového masa. Na začátku transformace českého zemědělství v roce 1990 to byly 763 tisíce tun vepřového masa živé hmotnosti. Čili pokles je to alarmující a Ministerstvo zemědělství nedělá nic kromě napadání Agrofertu, Babiše a označování za agrobarony všechny, co nejsou malými zemědělci nebo rodinnými farmami,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Veleba.

Premiér Fiala by měl vyjet na nákup také do Polska

Nabízí i srovnání domácí produkce vepřového masa s jinými evropskými zeměmi podle velice výmluvného ukazatele. „Česká republika produkuje, a to je takové nejobjektivnější měřítko, jestli vyrábíme málo, nebo hodně, 63 tun vepřového masa na sto hektarů zemědělské půdy. Sousední Německo produkuje 326 tun vepřového masa na 100 ha, to znamená pětkrát víc. A teď poslouchejte dobře, Nizozemci produkují 688 tun vepřového masa na 100 ha, to znamená 11x víc než Česká republika. Na vepřovém mase se dá nejlépe ukázat, kam to tady směřuje,“ kritizuje bývalý prezident Agrární komory dlouhodobý vývoj českého zemědělství.

U drůbežího masa má srovnání roku 2005 s rokem 2020. „V roce 2020 jsme měli 5 milionů 694 tisíce nosnic, zatímco o 15 let dříve jsme jich měli 15 milionů 437 tisíc. Jsou to čísla včetně samozásobitelů a vzatá z údajů Českého statistického úřadu. Jde skoro o stejný proces jako u vepřového, i když u drůbežího masa je to malinko příznivější, ale v podstatě je to podobné. To Poláci dělají prozemědělskou politiku. Mají nějaká daňová zvýhodnění a teď budou svůj trh chránit tím, že zpevní zlotý, a my budeme nahraní. Možná bych doporučil Petru Fialovi, bude-li ještě premiérem, aby vyjel na kontrolní nákup do Polska, že by to mohl srovnat třeba s Německem, kde byl nedávno, a mohl by v těch svých exkurzích pokračovat,“ radí Jan Veleba.

Nižším cenám chleba nahrálo i obilí z Ukrajiny

O něco menší, ale i tak dost hluboký rozdíl v cenách zjistili polští novináři u dvou základních potravin. Půlkilový chléb je u nich k mání v přepočtu za 13,70 korun, zatímco v Česku za 22,55 korun. A kilo brambor vyjde v Polsku na 17,30 Kč, zatímco u nás na 29,40 Kč. „Brambory jsou v celé Evropě letos dražší a jsem přesvědčen, že budou i v příštím roce, při nejlepším cena neklesne. Vyšší cenová hladina v Evropě je dána nižší úrodou. Pamatujeme si letošní horké léto, kdy byla část úrody zničena suchem. Výsledkem bude nižší celková nabídka brambor v Evropě, a to samozřejmě táhne ceny nahoru. U nás se k tomu přidává ještě to, že pěstitelé brambor v minulém i letošním roce snižovali plochy, takže nabídka z tuzemské produkce je ještě o něco nižší. To je další faktor, který se přidává k tomu, že cena jde nahoru,“ vysvětluje Petr Havel.

U cen chleba a pečiva vnímá to, že ceny obilí, hlavní suroviny pro výrobu chleba a pečiva, velmi klesly i v České republice. „V Polsku zřejmě klesly ještě více, protože přes Polsko jde značná část tranzitu ukrajinských surovin, mezi něž patří obilí. Vždyť také Poláci protestovali, dokonce to stálo místo polského ministra zemědělství Kowalczyka, protože se transport přes území Polska tak úplně nezvládl. Významné množství obilí a vůbec obecně surovin k výrobě chleba a pečiva zůstalo na polském trhu, ačkoli tam zůstat nemělo a mělo jít někam jinam. To velmi dopadlo na ceny obilí a kukuřice, protože i kukuřičný chleba se vyrábí, kvůli tomu, že velké množství komodit se nevyvezlo. Díky tomu měli Poláci zase ještě nižší cenu vstupních surovin, a tím pádem i nižší cenu finálního produktu,“ podotýká agrární analytik.

Drahotu u nás stupňují energie i pohonné hmoty

Za hlavní důvod toho, že se v cenách chleba a pečiva u nás zatím neprojevil pokles cen obilí, považuje stejně jako pekaři ceny energií. „Asi mají pravdu. Protože jsem v pekárnách kdysi dávno dělal, tak vím, že to je energeticky dosti náročná výroba, a protože ceny energie v České republice jsou vyšší než v Polsku, je tento náklad v Česku. Musí se totiž nejen péct, jak všichni vědí, ale taky se musí chladit, mrazit a tak dále, takže to je pořád nějaká spotřeba energie. Proto si myslím, cena pečiva je u nás relativně tak vysoká na to, že klesly ceny potřebných surovin, protože máme energeticky náročnou výrobu. Jdou dva faktory proti sobě: pokles cen surovin a nepokles cen energií,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Havel.

Výslednou cenu potravin v Česku zdražují také vedlejší faktory, například cena pohonných hmot. „To proto, že pekařina je velmi náročná na logistiku, na rozvoz. Chleba a pečivo je potřeba dodávat do prodejen několikrát denně, nebo alespoň dvakrát denně, nemůžete ho tam přivézt jednou za měsíc jako trvanlivé zboží. Víme, že vzrostly ceny pohonných hmot, takže to je další vícenáklad v České republice, který se promítá do cen chleba i pečiva. V Polsku se jistým administrativním zásahem podařilo před tamními volbami, to si taky pamatujeme, snížit ceny pohonných hmot, takže i v tomto směru měli Poláci – sice dočasně, ale měli – nižší náklady na výrobu chleba a pečiva,“ dodává agrární analytik.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jan Farský byl položen dotaz

Jaký posun máte na mysli?

ODS jasně tvrdí, že přijetí eura není na pořadu dne, a že vznikne nějaké stanovisko, které je nezávazné přeci nic neznamená – tvrdí to i zástupci ODS. Není to spíš tak, že se vlk nažral a koza zůstala celá? A proč se tak moc bráníte referendu o euru? Bojíte se?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Copak se zlepšilo pro lidi vstupem ČR do EU??? Žije se jim od té doby lépe??? URČITĚ NE !!!, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseprozíravýobčan , 30.11.2023 11:48:58

|  10 |  0

Další články z rubriky

Až mrazí. Celá pravda o zdražení. „Náhoda?“

11:10 Až mrazí. Celá pravda o zdražení. „Náhoda?“

Prudký růst cen v Česku už postupně odeznívá, ale při pohledu na to, o kolik se co v Česku zdražilo …