Rozhodnutí Bankovní rady ČNB intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby ho udržovala poblíž hladiny 27 korun za euro, i zdůvodnění tohoto opatření hodnotí z hlediska spotřebitele ekonom Patrik Nacher, provozovatel serveru Bankovnípoplatky.com. V úvodu odmítá jako jeden z argumentů strašení deflací, protože jednak v tuto chvíli nehrozí a navíc je třeba změnit přístup k tomuto konceptu. Jeho logika říká, že když klesají ceny, lidé neutrácejí, protože si myslí, že ceny klesnou ještě víc. Když se málo nakupuje, méně se vyrábí, musí se propouštět, to je spirála.
„U nás to není tak, že by lidé nenakupovali proto, že čekají pokles cen, u nás lidé kupují méně proto, že se bojí budoucnosti. Bojí se, že by mohli přijít o zaměstnání a nechtějí se víc zadlužovat. Jejich obavy pramení z toho, jak se poslední čtyři roky pořád mluví o finanční krizi, o zdražování, o zvyšování DPH i daní obecně. Neoddalují nákupy proto, že by si mysleli, že zboží bude ještě levnější, ale nenakupují proto, že nechtějí jít do rizika nákupu a rizika zadlužení. Proto si myslím, že je hloupost strašit deflací,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Negativa jistá hned, pozitivní přínos nejistý
Zatímco opatření České národní banky přináší negativa prakticky hned, tak pozitivní přínos, pokud vůbec nějaký bude, můžeme očekávat až v budoucnu. „Negativní důsledky jsou okamžité, tedy zdražení dovozů, už v tomto týdnu čekám, že se zdraží benzín. Naopak pozitivní momenty možná přijdou v budoucnu po několika týdnech či měsících. Říkám možná, protože za tu dobu se může stát v ekonomice spousta věcí. Může dojít k politické nestabilitě, nebo i k ekonomické z úplně jiných důvodů a pozitivní efekty se nemusí vůbec dostavit,“ upozorňuje Patrik Nacher.
Psali jsme:
Přitom často zmiňovaný pozitivní efekt levnějšího exportu považuje za sporný. „Tady je spousta firem v podstatě zahraničních filiálek a i k nám se ty suroviny dováží. U nás je kvalitní pracovní síla za rozumnou cenu, tak se to u nás montuje a pak se to vyváží. Obávám se, že v některých segmentech se může levnější vývoz a dražší dovoz znegovat,“ poukazuje analytik na to, že nejsme zemí se spoustou firem v domácích rukách a výrobou s velkou přidanou hodnotou, abychom po intervenci ČNB mohli říct, že budeme mít perfektní export.
Víkendové skupování elektroniky nic neřeší
V rozhodnutí Bankovní rady ČNB spatřuje i podcenění role psychologie spotřebitelů, neboť může nastat opačný efekt, než byl zamýšlený, a lidé v obavách ze zdražení budou méně utrácet. „Je potřeba vidět kontext té změny. Jsme v období čtyřletých permanentních změn vývoje ekonomiky, celosvětové, evropské, zadlužování zemí, krachu zemí, krachu velkých nadnárodních institucí, řešení zadlužení jižních států Evropy, krize, která přišla z Ameriky, permanentní změny v daních. Nic se nedá předvídat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
A do té naprosté nepředvídatelnosti teď navíc přišlo opatření ČNB. „Reakce spotřebitelů může být taková, že začnou šetřit ještě víc, než šetřili doteď, protože nevědí, jaké budou následky. Musím zdůraznit, že mluvím o dlouhodobém horizontu. To, že si teď přes víkend všichni narychlo nakoupili elektroniku, je sice perfektní, ale bude pak zajímavé sledovat celková čísla v nějakém kontextu,“ vysvětluje provozovatel serveru Bankovnípoplatky.com.
Ekonomika nemůže být postavena na vystrašení ze zdražení
Jako člověku, který se osm let snaží zvyšovat finanční gramotnost lidí, mu je proti srsti takto uměle zvyšovaná spotřeba. „To jde úplně proti duchu finanční gramotnosti, proti varování před zbytečným zadlužováním, proti varováním před zbytečným utrácením. Na tom přece nemůže být postavena ekonomika, že lidi vystraším tím, že to v budoucnu bude dražší, naženu je do obchodů a oni začnou kupovat věci, které nepotřebují, nebo si budou dělat nějakou zásobu. To přece není nastartování ekonomiky. To jsme úplně někde jinde,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Kritizuje rovněž naprosto nevhodné načasování intervence ČNB. „Po čtyřech letech to konečně vypadá, že po nejdelší recesi u nás jde ekonomika nahoru, lidé více utrácejí, ČNB, Ministerstvo financí i velké banky se shodují v tom, že příští rok by se měl nastartovat ekonomický růst. Ale když to opatření ČNB přišlo teď, tak to vypadá, že všechny řeči o tom, že jsme se odrazili ode dna, že se to začne měnit, nejsou pravda. Čemu má pak člověk věřit?“ ptá se Patrik Nacher s tím, že takový krok by měl nějakou logiku uprostřed krizových měsíců.
Vnějšími účinky mohou být další exekuce a osobní bankroty
Za podobně nevhodné považuje načasování i z pohledu blížících se Vánoc. „I kdybych připustil, že lidé budou před Vánocemi utrácet jako zběsilí, tak si nemyslím, že to je dvakrát dobře. Je to umělý impuls, není to přirozené. Snažíme se lidi ovlivňovat, aby utráceli rozumně, aby si plánovali výdaje a teď přijde umělý impuls, aby šli utrácet, aby si udělali radost, protože příští rok to bude hrozně drahé, tak to je nešťastné,“ kritizuje ekonom intervenci ČNB zahájenou necelých sedm týdnů před Vánocemi.
A nejde jen o umělé přinucení lidí, aby utráceli a zvyšovali spotřebu z obav z budoucího zdražení, ale i o vnější účinky tohoto ekonomického rozhodnutí Bankovní rady ČNB. „Velice by mě zajímalo, jestli by byl někdo schopen sečíst náklady, které můžou být, když nastala negativní externalita. V tomto případě za negativní externalitu považuji například počty exekucí, osobních bankrotů a podobně. To si myslím, že s tím opatřením ČNB souvisí,“ poznamenává Patrik Nacher.
Skokové posílení koruny vyvolá zpětný efekt
Kromě zmíněných dopadů na spotřebitele vyvolává krok ČNB i otázku, co se bude dít ve chvíli, kdy ČNB proti koruně přestane intervenovat. „Jestli dojde ke skokovému posílení koruny, tak to zase nepotěší ty samé exportéry, které současný stav těší. Tyhle umělé věci nepomáhají, protože to jsou rozhodnutí ze dne na den třeba s odůvodněním, aby se tím nevystrašily trhy. Nebo to naopak může být plánované, což znamená, že to třeba může vědět jen určitá sorta lidí, která se na to připraví, a ostatní budou znevýhodněni,“ poukazuje analytik, že po skončení intervencí může dojít k zpětnému efektu a jsme zase tam, kde jsme byli s otázkou, zda to stálo za to.
Závěrem se pozastavuje nad sdělením ČNB, že banka bude intevenovat na trhu s cílem oslabit korunu neomezeně a na nákup cizí měny může použít koruny v nekonečném množství, neboť českou měnu sama vydává papírově i v elektronické podobě. „To je myšlenka, na kterou upozorňuji posledních pět let, jak vznikají peníze. Ale doteď se to neříkalo moc nahlas a když to člověk řekl, tak to vypadalo, že si vymýšlí,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Evropané u rotaček a Američané kvantitativně uvolňují peníze
Budou se tisknout peníze, které už dávno nemají hodnotu. Evropští politici říkají, že musí spustit rotačky tiskáren, aby se vytiskly, v Americe se tomu říká kvantitativní uvolňování peněz ve výši 85 miliard dolarů měsíčně. „Nevím, jestli je dobrá zpráva to postavit tak, že peníze budeme vydávat, dokud nám to cílování inflace umožní. Velký otazník k principu tvorby peněz mám už dlouhodobě, říkám si, kam až to povede. Jako člověku řešícímu věci selským rozumem, se zvedají vlasy na hlavě. A jen se ptám, co to znamená v nekonečném množství,“ pozastavuje se Patrik Nacher nad úmyslem ČNB.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
