„Kromě debat o tisku a pumpování nových peněz do ekonomiky bez jakékoliv teorie či strategie, kromě podpory gigantického zadlužování státu a spekulativní ekonomiky ve světovém měřítku, kromě bezradnosti mocných – se tam neodehrálo nic nadějného. Až na pozvaný projev čínského premiéra Li Keqianga, který hovořil o ekonomice zcela jinak, než je dnes běžné v evropském světě,“ poukázal Milan Zelený.
Psali jsme:
A přidal několik faktů. Čína zpomaluje. HDP růst byl „jen“ 7,4 % v 2014 – což byla nejnižší míra růstu za posledních 25 let. Znamená to tedy, že čínský zázrak skončil? „Celý svět je vystrašený, protože Čína ekonomicky táhla většinu světa. Růstové předpovědi klesají až na 6,3 % pro 2016 (stále výrazně vyšší než prospekty EU, USA a Japonska dohromady). Co se ale tedy v Číně stalo?“ ptá se Zelený a zároveň přidává odpovědi.
Ano, Čína zpomaluje. Ale...
„Čína prošla transformací z agrární na průmyslovou společnost a nyní se transformuje do společnosti služeb. Ve společnosti však vznikly brzdy: Za prvé vysoká korupce, kterou prezident Xi řeší velmi ambiciózně a nesmlouvavě. Druhou brzdou se dají nazvat vysoké státní investice, jejichž návratnost prudce klesá. Do třetice je pak nutné uvést též dluhovou a nejvyšší na světě bublinu ve výši 18 trilionů amerických dolarů (odpovídá to 200 % HDP),“ připomíná ve svém komentáři, který poskytl též ParlamentnímListům.cz Milan Zelený.
Podle něj z toho vyplývá jasné poučení. Každý zázračný růst musí skončit. „Tak tomu bylo v Brazílii, Sovětském svazu i Japonsku v 60., 70., a 80. letech. Za posledních 100 let ztroskotaly všechny růstové ‚zázraky‘ založené na investicích. Investice, obzvláště státní, zaručují jen zadlužení a korupci, ale ne růst. Proč? Stát ani státní byznys nejsou totiž schopné posoudit, které investice se vyplatí a které ne. Chvíli to funguje, protože se stresované domácnosti, které jsou zdroji levného financování, nebrání. Nakonec se to vše ale musí zbořit,“ uvádí dál věhlasný profesor ekonomie.
Připomíná, že v Číně, v období 1991–2011, bylo třeba $3,60 investic na pouhý $1 růstu HDP. A v roce 2012 už bylo ale třeba $5,40 investic. „Zkuste si odhadnout, kolik je rentabilita investic v ČR… Plýtvání, korupce, špatná rozhodnutí, zbytečné investice a nadbytečné kapacity růstový efekt prudce vyčerpávají a zvyšují pouze zadlužení. Doufejme, že v ČR, kromě stárnoucích post-kom politiků, už nikdo po státních investicích nevolá,“ konstatuje Zelený.
Podle něj ekonomický růst lze spolehlivě generovat pouze efektivní poptávkou spotřebitelů, odpovídající technologií a transformací do nových sektorů hospodářských činností.
Čína procitla a pochopila
Jak Milan Zelený dále uvádí, čínský premiér Li, stejně tak jako prezident Xi a další čínští politici pochopili zcela bezpečně, že globální ekonomika není v krizi, ale v transformaci a kvalitativní metamorfóze. A vědí, že Čína se musí transformovat do sektoru služeb, opustit nerentabilní fázi průmyslové výroby, kde zaměstnanost rychle klesá kvůli automatizaci, opustit státní intervence a hlavně zajistit růst spotřebitelské poptávky – tedy mezd a platů.
Psali jsme:
„Není to zas tak velká věda: chce to jen pochopit transformační fázi, autonomizovat regiony a zbavit se centralizace politického a ekonomického rozhodování. Jenomže zatím většina vyspělých ekonomik bohužel vytrvale dělá pravý opak – kromě Číny,“ povzdychl si Zelený.
Proto poukazuje na to, že premiér Li v Davosu vysvětlil nechápajícím a zděšeným politikům, spekulantům a novinářským stenografům, proč Čína zpomaluje a proč je to tak správné.
Hloupé a rozpačité úsměvy v Davosu
„Tak hloupé a rozpačité úsměvy miliardářů nebylo v Alpách vidět už hodně dlouho. Považte, že celá EU, všichni politici, novináři, spekulanti a přisluhovači byli v Davosu upřeni na jediného člověka, Itala Maria Draghiho, na jehož úsudku a rozhodnutí prý závisí ekonomika celé Evropy a potažmo i světa. Je to něco podobného, jako když celá ekonomika USA měla záviset na úsudku paní Yellen z FEDu a na řečech prezidenta Obamy z Bílého domu. Tak daleko to svět 21. století dotáhl ve vnímání ekonomie a chápání hospodářské evoluce. USA, Japonsko a nyní už také EU opakují vytrvale a tvrdohlavě kroky, které již 8 let manifestně nefungují,“ vyjmenovává fakta Milan Zelený s tím, že Albert Einstein tak definoval šílenství. Dál totiž pumpují peníze do ekonomiky, setrvávají v předchozí ekonomické fázi, snižují se mzdy a platy spotřebitelů, a podporou spekulativních činností se jen zrychluje prudké rozvírání nůžek mezi bohatými (1 %) a ostatními lidmi na planetě (99 %). Jenomže spekulace nejsou investice,“ varuje dál Milan Zelený ve svém vyjádření, jež poskytl ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
A tak Spojené státy už 7 let drží úroky uměle na nule a tím výrazně zničily podle tohoto profesora ekonomie kapitalismus svobodného trhu. „Pumpování peněz do finanční ekonomiky pak nenachází cestu do reálné ekonomiky, do podnikatelských investic, ale jen do burzovních spekulací. Nyní bude Evropská unie dělat totéž a zničí svoji ekonomiku podstatně: levné peníze rychle odplují za moře, do USA, díky silnému dolaru,“ předvídá Zelený.
Čínská strategie jako model?
Jako příklad uvádí Milan zelený některé základní teze čínského premiéra. Především ty, že nelze řešit nové problémy stejnými myšlenkovými procesy, které k těm problémům vedly. „Je to jakoby echo Einsteina o těch šílencích. Je však třeba odhodit staré myšlení konfrontace, nenávisti a izolace. Kde jsou dialog, konzultace a spolupráce? Kde je snaha o zachování míru a stability? Proč se přední světoví politici pyšní tím, koho a jak izolovali, komu a jak zničili ekonomiku? Je třeba opustit novou studenou válku a mentalitu ‚nulové sumy‘. Ta vzniká tak, že co já vyhraji, musí někdo jiný ztratit. Je třeba se odprostit vůbec od mentality vítězů a poražených. Čína nemá nejmenší zájem soutěžit s ostatními zeměmi o nadvládu. Kulturní diverzita, jako biodiverzita, je naším největším přírodním darem, který musíme zachovat. Takhle tedy mluví velmoc. Srovnejte s politiky typu zemí ‚Myš, která řvala‘, kteří jen řinčí zbraněmi, které navíc ani nemají,“ tvrdě konstatoval dále profesor Zelený.
Absence respektu
Podle Zeleného je tak zřetelné to, že ve světě chybí nyní jakýkoli vzájemný respekt. „Jenomže svoboda projevu bez respektu k cítění, vyznání a kultuře druhých je prosté hulvátství. Je ne suis pas Charlie. Svoboda projevu, která přímo ohrožuje životy nevinných, je zločin, to jest vulgární karikatura svobody; a to i ve Francii. Musím přece respektovat i to, co je mně cizí, čemu nerozumím a s čím nesouhlasím. Kolik jen odlišných řek vytváří mocný oceán? Respekt je vždy důležitější než láska. Máme-li respekt, láska je vždy možná. Není-li respekt, láska již je vyloučená. Svobodný projev čistého hulvátství, ignorance, nenávisti a rasismu je projevem svobodu omezujícím. Na druhé straně proti pušce je však třeba zvednout pušku, ne tužku,“ upozornil Zelený.
Psali jsme:
A tak podle něj svobodný trh nepřináší svobodu, ale naopak. Svoboda, kombinovaná se zodpovědností a respektem, přináší svobodný trh. Svobodný trh bez zodpovědnosti a respektu je trh volný; tedy neumělá atrapa či karikatura trhu, přinášející jen zlodějnu, utrpení a ponižující hulvátství à la Charlie.
Pozor na větrné mlýny
A jak Zelený konstatoval, Li Evropanům též připomněl, že když dují větry změny, někteří staví zdi, ale jiní stavějí větrné mlýny. „Musíme respektovat přirozené trendy doby, technologickou revoluci, strukturální reformy, inovace a společenskou evoluci. Dodal bych parafrázi Roberta Kennedyho: Mnozí studují věci, které se staly, a ptají se proč? Já sním o věcech, které nikdy nebyly, a ptám se: proč ne?“ říká dál Milan Zelený.
Podle něj Čína sice viditelně zpomalila, ale prosťáčci v Davosu nerozumí Evoluční ekonomii a mají strach z globálního propadu. Přitom Li má prý jasnou odpověď: „Čínská ekonomika vstoupila do fáze nové normály.“
Psali jsme:
Podle toho lze prý usuzovat, že o Čínu není třeba se obávat. Rychlost růstu sice ještě není znakem dobré ekonomiky, ale kontinuální přizpůsobování se novému kontextu strukturální transformace a zvyšování bohatství občanů-spotřebitelů je.
Masové podnikatelství – to je cesta Číny
„Čína se přesouvá od prosté závislosti na outsourcingu k autonomii vyspělejšího rozvoje, sofistikované dělby práce a optimální struktury. Tedy, ne již prostý finanční stimulus rychlosti, ale kvalitativní transformace. Čína tak dosáhla růstu při vysoké zaměstnanosti, ne na úkor zaměstnanosti, jako v USA či EU. Evoluční ekonomie není zas tak tajemná k pochopení. Navíc Li také řekl NE tradičnímu myšlení v ekonomice a zdůrazňuje inovativní instituce a strukturální reformy za účelem rozvinutí silné, podnikatelské mikroekonomie – tedy nikoli zdiskreditované makroekonomie. Namísto těžké ruky státu zdůrazňuje schopnou a informovanou ruku svobodného trhu. Trh, ne stát, totiž skutečně musí hrát rozhodující roli v alokaci zdrojů,“ vyjmenovává další ekonomické pravdy Zelený. A doplňuje je z jeho pohledu klíčovou větou: „Jako nový pohon hospodářského růstu povzbudíme masové podnikatelství a inovace. Nikdo jiný na světě dnes nemluví o masovém podnikání; naposledy to byl Jan A. Baťa. Masové podnikatelství a inovace jsou přitom pro nás skrytým ‚zlatým dolem‘, uvědomil si i Li. A ten důl jim v Číně poskytuje trvalý zdroj tvůrčího bohatství – ne tedy onoho bohatství spekulativního,“ říká Milan Zelený.
A doplňuje to, že Li také uvedl příklad nové čínské regionální politiky. V malé vesnici, kde žije kolem 700 rodin, našel přes 2800 registrovaných internetových on-line obchodů.
I na nejmenších vesničkách lidé podnikají a čile obchodují
„Každý den je tam přes 30 milionů produktů všeho druhu prodáno do celého světa. Číňané se aktivně transformují na podnikání a podnikatelství. Zkuste si představit jak s tímhle soutěžit třeba v Evropě nebo na podobné vesničce české. Čína nám tím uniká po pravém křídle …“ uzavírá Milan Zelený.
Na závěr pak ještě uvádí to, že když se nad tím vším zamyslíme a uvědomíme si šíři čínské adaptace a transformace, pak vypadají euroatlantické neomalené pokusy o ekonomickou diplomacii s Čínou (nebo snad i Mongolskem?) jako neinformované dětské hry.
„Co jim můžeme realisticky nabídnout? Dnes už ani tu spolupráci ne. Vždyť oni mluví úplně jiným jazykem než my. Jazykem, a to je na tom to nejsmutnější, našich Baťů, Komenských a Čapků. Nám zbývá jen ta prázdná ‚eurospeak‘ byrokratů a zpátečníků. Taková Čínsko-americká nadace pro rozvoj podnikatelství, založená na nevyužitých českých tradicích podnikání (Baťové), vzdělávání (Komenský), politiky, novinářství a demokracie (Čapek) – to by bylo něco!“ zakončil své vyjádření na aktuální dění ve světě Milan Zelený.
CELÝ KOMENTÁŘ MILANA ZELENÉHO, KTERÝ POSKYTL PARLAMENTNÍMLISTŮM.CZ ČTĚTE ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
