Bolševik se vrací, buzerace, zuří podnikatel. Nutili ho říct, kde vzal peníze

10.06.2013 7:02

Čeká nás návrat k policejnímu státu? Advokát Václav Vlk varuje, že co začíná zdánlivě nevinnými nesmyslnými dotazníky bankovních ústavů, které po klientech požadují údaje o původu jejich příjmů a jejich zaměstnání, může v budoucnu vést k další šikaně občanů, omezení demokracie, práva a svobody.

Bolševik se vrací, buzerace, zuří podnikatel. Nutili ho říct, kde vzal peníze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

„Vracíme se strašným způsobem do doby bolševika, až mě to děsí,“ říká k tomu předseda Strany soukromníků ČR Rostislav Senjuk. A obavy mají i někteří zákonodárci. Poslankyně ODS Lenka Kohoutová připouští, že někdy „zavádíme tak trochu velkého bratra“.

Advokát Václav Vlk kritizuje dotazování bank na původ příjmů klientů a na jejich zaměstnání. „Komu je co do toho, jak jsem si vydělal peníze na koupi rohlíku, stejně tak je každému houby do toho, odkud se bere výplata, která přichází na můj účet. Devětadevadesát procent občanů nejsou zločinci a stát ani soukromé instituce nemají právo jakkoli je špehovat či šmírovat a lustrovat při jejich běžném životě,“ napsal právník.

Poslankyně Lenka Kohoutová z ODS potvrzuje, jaké důsledky měla aktivita jednoho bankovního ústavu pro jejího kolegu z koaliční strany LIDEM Viktora Paggia. „Když bance sdělil, že je poslancem, byl mu účet odepřen,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz Kohoutová neuvěřitelný příběh, který se objevil i v médiích. Když poslanci přijímali zákon proti praní špinavých peněz, určitě nechtěli způsobit to, aby politici měli problémy dostat se k bankovnímu účtu.

„Takové věci jsou absolutně hloupé, ten výklad zákona je nadlimitní. Každý z nás má mít možnost normálně fungovat podle platných zákonů, dokonce i poslanec,“ uvedla poslankyně. Banky mají podle ní fungovat jako „normální racionální instituce, které zbytečně neobtěžují své klienty“. Požadovat po klientech mnoho informací je podle ní někdy na škodu. „Nechápu, proč by kdokoli, kdo dá jméno, bydliště, rodné číslo, číslo občanského průkazu, když vkládá nebo vybírá větší část peněz, měl ještě uvádět své povolání, počet dětí a šířku pasu,“ kritizuje poslankyně aktivitu bankovních ústavů, která jde i podle právníků nad rámec zákona.



Nikdo se nezamýšlí nad důsledky

Bankovní ústavy vysvětlily žádost o vyplnění údajů tím, že pouze reagují na žádost České národní banky, která uvedené informace požaduje v souladu se zákonem proti praní špinavých peněz, tedy proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a v případné obraně proti podpoře mezinárodního terorismu. Advokát Vlk však uvádí, že „odmyslíme-li si fakt, že zákony nic takového nevyžadují, respektive vyžadují to pouze za přísně vymezených podmínek, které nedopadají bezobsažně na všechny, je mnohem hrozivější, že to někoho vůbec napadne používat a hlavně že se nikdo nezamýšlí nad důsledky, které takováto praxe má“.


Předseda Strany soukromníků ČR Rostislav Senjuk ParlamentnímListům.cz potvrdil, že se s podobnými požadavky ze strany banky setkal za svou praxi asi dvacetkrát. „Považoval jsem to za buzeraci banky, vyplnil jsem, co mě zrovna napadlo. Banky se chtějí bránit zvůli úředníků z analyticko-finančního útvaru Ministerstva financí, který přijde a zeptá se, proč tuto platbu provedli, když mají ze zákona 48 hodin na zastavení platby. Jenže z druhého zákona mají povinnosti převést peníze do 24 hodin. Když nový zákon o bankách vešel v platnost, nikdo už neozměnil klauzuli o lhůtě na zastavení platby,“ poukazuje na rozpory v zákonech Senjuk.

Obavy bankovních ústavů, aby nedostaly sankci z Ministerstva financí, pak podle něj vedou k takovým nesmyslům. „Určitě není právně čisté požadovat údaje nad rámec zákona, proto banky také nebazírují na důvodech, které do dotazníku uvedete. Je to z jejich strany spíš jen alibismus. Já jsem neslyšel mezi kolegy, že by jim to činilo problémy, to jim dělají hlavně bankovní poplatky,“ dodal Senjuk na jiný problém, který tíží živnostníky.

Šéf strany soukromníků však souhlasí s advokátem Václavem Vlkem, že je takové jednání nebezpečné. „Vracíme se strašným způsobem do doby bolševika a policejního státu, až mě to taky děsí,“ poznamenal Senjuk. A diví se, že nikoho nezarazilo, když dvě hodiny po odjezdu Američana, podezřelého ze čtyřnasobné vraždy v Brně, měla policie jeho sms zprávy. „To znamená, že někdo monitoruje, co pošlete, jinak to není možné,“ konstatuje Senjuk.

A vypráví, že zastupoval cizince, kteří si požádali po osmi letech o dlouhodobý pobyt v České republice. „To, co požadují na cizinecké policii za informace, nemá se zákonem nic společného, chtějí údaje, které v zákoně nejsou uvedené,“ upozorňuje podnikatel na obecnou neznalost práva.

Zavádíme tak trochu velkého bratra

Poslankyně Lenka Kohoutová potvrzuje, že vyžadování až zbytečného množství osobních údajů je běžnou praxí i ve státních institucich. „Já jsem několikrát například na Ministerstvu práce a sociálních věcí při zavádění jednotného sociálního systému upozornila na to, že zavádíme tak trochu velkého bratra,“ připustila poslankyně ODS.

Jediné, kde je podle ní shromažďování většího množtství informací pochopitelné, je prý tam, kde sociální pracovník musí monitorovat majetek u lidí, kteří dostávají finanční výpomoc. „Když chce člověk od státu peníze, měl by spolupracovat. Stejně tak se shromažďují informace u lidí se zdravotním postižením, aby se vědělo, jaký je jejich skutečný zdravotní stav, jestli příspěvek od státu potřebují,“ vysvětlila Lenka Kohoutová.

Větší problém než shromažďování údajů však poslankyně vidí v jejich ochraně. „My se zajímáme, co vybíráme za údaje, ale nestaráme se o to, jak jsou chráněna proti možnému zneužití. Musíme mít velmi dobře zajištěnu ochranu citlivých dat, která jsou sdružována v jednotném informačním systému,“ poukázala poslankyně ODS na to, co je třeba zabezpečit. Je totiž přesvědčena, že systém, který je spravován Ministerstvem práce a sociálních věcí, není dostatečně chráněn.

Ale existují i výjimky, kdy zákonodárci zakázali požadovat některé osobní údaje. Lenka Kohoutová uvedla příklad, na co už se nesmí zaměstnavatel ptát. „Dnes už nesmí zaměstnavatel požadovat informace, zda má žena ucházející se o zaměstnání děti. Ten údaj se dnes nedává ani do životopisu. Bylo kolem toho mnoho debat, ale funguje to a načili jsme se s tím žít,“ poukázala poslankyně, jak se zákonodárci pokusili ochránit matky s dětmi před diskriminací na pracovním trhu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …