Cena zlata letí dolů. Podle knihy nám navíc mocní něco tají

22. 5. 2013 14:32

Bez investic nejde porazit inflaci. To ví nebo tuší zřejmě každý, kdo má alespoň minimální ekonomické povědomí. Jenže – zatím zhruba dvě třetiny Čechů přicházejí kvůli špatnému zhodnocování peněz o své výnosy. A jak se zdá, i ti, co ukládají peníze „do zlata“, mohou mít v současnosti důvody k vráskám na čele. Své o tom ví řada ekonomů. Podle amerického spisovatele Michaela Morrise by lidé v investicích neměli nechávat stranou zájmu ani stříbro. Takže - co bychom měli vědět?

Cena zlata letí dolů. Podle knihy nám navíc mocní něco tají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaké jsou pravé?

Někteří ekonomové radí, že cesta k tomu, abychom překonali inflaci, je ve využívání fondů. V nich je však zatím v České republice jen necelá desetina úspor. V pětiletém horizontu se přitom prý dá podle odborných analýz ekonomů ČSOB rozumně očekávat, že vyvážené portfolio klientovi vydělá něco mezi 3 – 4 procenty ročně. Pokud tomu tak bude, není to sice mnoho, ale zároveň to určitě není k zahození.

Jak v úterý zástupci ČSOB uvedli, objem úspor českých domácností navzdory krizi přece jen pomalu roste. „Bohužel lidé si peníze nechávají na běžných a spořicích účtech, kde úrokové sazby neustále klesají. Investování ve fondech je cesta, jak lze překonat inflaci, ale většina Čechů je stále vnímá jako něco složitého či riskantního,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Mužík, country manažer společnosti ČSOB Asset Management, a. s., investiční společnost. „Fondy přitom slouží jako nástroj, jak se podílet na růstových oblastech – ať už dle regionu nebo dle odvětví, a dokážou mnohem lépe než jednotlivec rozkládat, a tím snižovat riziko,“ dodal.

Do kterého investičního profilu kdo patří? Je to důležité při rozhodování

Jenomže - řada lidí má obavu z kolísání ceny a dává přednost jistotě před potenciálně vyšším rizikem ztráty. Klientům proto banka nabízí poradenství, které přispívá k lepší orientaci v tomto oboru a pomůže vyhnout se chybám. Prvním krokem je vyplnění investičního dotazníku, jehož výsledkem je přiřazení vhodného investičního profilu.

Jenže nutno dodat, že ne všichni lidé důvěřují bankám a bankovním produktům tak, jako v minulosti. Možná i proto v loňském roce koupili Češi kolem čtyř tun investičního zlata. Právě na tento kov totiž mnozí sázejí. Ovšem jak ukázaly poslední týdny – ani to není sázka na jistotu.

Prudký propad zlata v polovině letošního dubna pravděpodobně zasadil zlaté horečce definitivní smrtelnou ránu. Cena tohoto kovu spadla za jediný den o bezmála 10 procent na 1360 USD za unci – tedy na nejnižší úroveň za poslední dva roky.

Strach z inflace žene lidi do nákupu a investic do zlata. I to má svá ale...

„Paradoxně se tak ale stalo ve chvíli, kdy z globální ekonomiky chodí spíše horší čísla, a centrální banky rozjíždějí nové vlny tištění peněz. Nic z toho se ale stále neukazuje ve vyšší inflaci, a to začíná být po mnohaletém růstu cen zlata trochu problém. Právě strach z inflace a z reálného znehodnocení úspor byl živnou půdou pro útěk k němu. Jenže zlato bez inflačního strachu není prakticky k ničemu,“ upozornil Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

A vysvětlil, že je to proto, že investice do zlata je svojí povahou jiná než investice do akcií, dluhopisů nebo nemovitostí. Na rozdíl od nich zlato nenese žádný výnos a je tak od začátku do konce čirou spekulací na další růst ceny.

„Dluhopisy přinášejí úrokové zhodnocení v podobě kuponů, akcie ve formě dividendy a z nemovitosti se platí nájem. U všech těchto investic lze zhodnotit, zda jsou z pohledu dnešní ceny výnosné. Ze zlata jako investor nemáte nic, jen náklady na úschovu. Zlaté spekulace jsou zpravidla kriticky závislé na levných penězích od centrálních bank (ty tu zatím nějakou dobu zůstanou) a na strachu z toho, že pro peníze neexistuje na světě jiné bezpečné místo. Pokud tento strach opadá, například kvůli poklesu inflačních očekávání, zlato není potřeba. Nic nenese a musí se platit náklady na úschovu a vidina poklesu jeho ceny z něj dělá horký brambor v rukou vlastníka. Chcete ho pouze ve chvíli, kdy jeho cena roste a vy máte jako ostatní strach, že na všem dalším reálně proděláte. Když jeho cena začne prudce klesat, všichni se ho naopak rychle zbavují, tak jako jsme viděli v uplynulých dnech. Velké zlaté fondy jako SPDR gold trust zaznamenaly jeden den v dubnu dokonce třetí historicky největší odliv prostředků,“ objasnil pro čtenáře ParlamentníchListů.cz situaci kolem žlutého vzácného kovu Bureš.

Investiční zlato bez DPH

Nutno dodat, že velkou výhodou zlata i přes jeho rozkolísání cen v poslední době je, že je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Vstupem do Evropské unie byl totiž novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zákon 235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH.

Ačkoli odborníci varují před tím, aby lidé vkládali všechny své úspory do zlata nebo pouhého jediného finančního produktu, z dlouhodobého hlediska se stále ukazuje zlato jako bezkonkurenčně nejlepší měnou, která svému majiteli zvyšuje kupní sílu oproti lidem, kteří zlato nevlastní. Kdo například koupil zlato v roce 1971, dnes starosti s důchodem neřeší. (V roce 1971 si bylo možné koupit za 1 GBP 1,8389 gramů Au. V roce 2011 si bylo možné koupit za 1 GBP jen 0,0300 gramů Au. GBP ztratila od roku 1971 do roku 2011 98,37 % své hodnoty.) A tak se dá usuzovat, že kdo koupí zlato dnes, nebude si také muset pravděpodobně dělat starosti za pár desetiletí.

A proč to tak je? „Zlato se totiž v historii osvědčilo jako ideální prostředek uchování bohatství. Z dlouhodobého hlediska rostoucí cena zlata odpovídá neustále rostoucím nákladům na těžbu zlata. Pokud by cena zlata nestačila kompenzovat zvyšující se náklady na těžbu zlata, těžba zlata by se omezila, nabídka na trhu zlata se sníží, a tak opět časem dojde k růstu ceny zlata,“ vysvětlují obchodníci se zlatem na stránkách Maxmetal.cz.

Co (ne)smíte vědět? Zásoby zlata na Zemi se tenčí

Ten, kdo je ochotný přemýšlet i o takzvaných konspirativních teoriích, by možná v souvislosti s rozhodováním o investicích do zlata, měl vědět i to, na co upozorňuje Michael Morris v knize Co nesmíte vědět.

Zlato se totiž v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech.

Až do roku 1717 bylo ale jak stříbro, tak i zlato používáno ke krytí bankovek: Platil takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Podhodnocené stříbro může prý raketově stoupnout v ceně

Jenže, jak Morris konstatuje, svět spotřebovává mnohem více stříbra, než se ho těží. „Stříbro je tak natolik podhodnoceno, že by po krachu papírových peněz mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek,“ upozorňuje ve své knize.

Dodává, že stříbro se těží už více než 7000 let. Bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili víc než zlato.

V novodobé historii nastal zlom v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto roce sto uncí stříbra. Jenže při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbra. Bylo a je totiž nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se i v medicínsko-technické oblasti. Je to tedy jedna z nejdůležitějších surovin.

A tak - zatímco ve čtyřicátých letech se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Jeho zásoby prudce klesly, americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.

Stříbro je cennější než zlato, nebojte se do něj investovat, radí americký spisovatel

A tak Morris v knize Co nesmíte vědět upozorňuje: Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“ Dále pak detailně vysvětluje, proč je situace kolem stříbra ve světě taková, jaká je. Každopádně autor knihy, která se stala světovým bestsellerem, pak také mimo jiné dodává, že ten, kdo se chce pojistit na těžké dny v budoucnu, nemusí se investic do stříbra obávat, neboť se mohou stát velmi výhodné.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …