„Počet lidí, kteří potřebují využívat potraviny z potravinových bank, u nás stoupá. Tvoří již 9 procent z celé populace. Jsou to hlavně maminky s dětmi, senioři nebo lidé bez domova,“ uvedla pracovnice Arcidiecézní charity Jana Augustinová u příležitosti listopadové, u nás dosud první Národní potravinové sbírky.
Připomeňme, že podle metodiky MPSV bylo v lednu 2014 v České republice nezaměstnaných téměř 630 tisíc lidí, zatímco volných míst se nabízeno jen něco přes 36 tisíc.
Psali jsme:
„Je to obrovská disproporce mezi počtem poptávaných zaměstnání a volnými pracovními místy, trvající již delší dobu. Ukazuje hloubku i délku trvání českých ekonomických problémů,“ uvedla k tomu ekonomka Ilona Švihlíková.
Chudých lidí odkázaných na pomoc letos neubyde. Spíš naopak
A jak dodala, i přes očekávaný mírný vzestup ekonomiky tento rok bude lidí odkázaných na pomoc zřejmě stejně, či možná ještě přibudou. „Zaměstnanost má za ekonomickým cyklem zpoždění, takže brzké zlepšení není v dohledu. Napjatá situace na trhu práce bude nutně brzdit vývoj mezd, což bude tlumit spotřební výdaje domácností,“ upozornila ParlamentníListy.cz ekonomka, která však v těchto souvislostech varovala i před nebezpečně sociálně výbušným namíchaným koktejlem.
Podle ní jsou pracující lidé v Česku ohroženi novodobým otroctvím. Stačí se prý podívat například na problém chudoby i u lidí, kteří mají zaměstnání.
„Je to ukázka toho, že už dávno neplatí, že pokud má člověk práci, je ekonomicky zajištěn. V USA, stejně jako u nás, je největší problém s pracovními místy v maloobchodě, kde zaměstnanci vydělávají tak málo, že jsou odkázáni na potravinové lístky. Tento fenomén se šíří i k nám a postihuje zejména ženy,“ varuje Švihlíková. A varuje, že s tím je úzce propojena i otázka svobody.
Psali jsme:
Pracují a stejně jsou chudí. Navíc ztrácejí svobodu - upozornila Švihlíková
„Bezdomovectví můžeme brát jako pomyslné dno chudoby. A v té svoboda neexistuje. Když musí člověk řešit, co bude jíst, jestli zaplatí nájem a jak bude řešit šikanu v práci, tak svobodný skutečně není,“ popsala Švihlíková již před časem to, co s chudobou i u nás souvisí.
Ten, kdo by chtěl argumentovat tím, že u nás nezaměstnanost není tak zlá jako jinde v Evropě a tudíž opravdu Česko netrpí bídou, by asi měl vzít v potaz i další připomínku známé ekonomky. Ta se týká minimální mzdy.
„Pokud se podíváme na minimální mzdu, patří Česko do kategorie států s nejnižší minimální mzdou v Evropské unii. A tak všechny tyto faktory: vysoká nezaměstnanost, nízká minimální mzda a stagnující mzdy vytvářejí velmi nepříznivé sociální klima,“ varuje Švihlíková.
Psali jsme:
I u nás ti šťastnější dávali potraviny nejchudším. Vloni poprvé masově
To, že její hrozby a varování nejsou zcela planá, dokazuje to, že se vloni v listopadu skutečně msuela v ČR uskutečnit první Národní potravinová sbírka, která měla za úkol vybrat potraviny pro lidi, kteří nejsou schopni bez cizí pomoci existovat.
Podle informací, které přinesl v těchto dnech ale například i server iDnes.cz, potraviny pro chudé se vybírají celkem pravidelně například i ve Španělsku.
Ve Španělsku chudí stojí před obchody a prosí o jídlo
Členové místní potravinové banky tam tak jsou nuceni každý týden stát před obchody a prosit o jídlo. Tím pomáhají sami sobě i ostatním, bez toho pomoc nezískají. Nikdo k tomu tyto lidi nenutí, samozřejmě o pomoc žádat nemusí. Ale pokud nemůžou najít práci a nechtějí ani před obchody stát a prosit, nezbývá jim, než hledat jídlo pro přežití v odpadcích.
Psali jsme:
To vše jsou důsledky toho, jak se Španělsko těžce dostává z krize. Vysoká nezaměstnanost ho dál sužuje, a tak jsou některé rodiny ve velmi tíživých situacích odkázány pouze právě na potravinovou pomoc.
Španělskou potravinovou banku založili v loňském roce aktivisté hnutí 15M (vzniklo v roce 2011, kdy vypukly španělské protesty proti nespravedlivému uspořádání společnosti).
Psali jsme:
Sbírka se bude opakovat. Vybraly se tuny jídla
Jak ParlamentníListy.cz zjistily, v Česku se další velká potravinová sbírka bude konat opět až v polovině listopadu. „Vzhledem k počtu firem, které se do ní zapojují, k veškeré logistice a organizačních záležitostech, fakticky není v našich silách reagovat v případě tak rozsáhlé potravinové sbírky dříve. I když chápeme, že některé události by po jejím urychlení mohly volat,“ uvedla pro ParlamenntíListy.cz koordinátorka Národní potravinové sbírky (v projektu Potraviny pomáhají, pozn. red.) Jitka Šnobrová.
Jak to probíhalo? Ve 111 supermarketech po celém Česku mohli lidé nakoupit a následně darovat jídlo potřebným třeba do dětských domovů, rodinám ve finanční nouzi nebo do azylových domů. Zájem byl vysoký, v některých velkých hypermarketech se podle odhadů vybrala až tuna jídla. Dohromady Češi takto darovali 66 tun potravin, což jak organizátoři hbitě přepočítali, představuje celkem 132 tisíc jídel.
Nejvíce potravin – tedy těstovin, konzerv, rýže či sladkostí, se vybralo v Praze a Moravskoslezském kraji. Rekordní množství potravin darovali lidé v prodejně TESCO v Praze na Smíchově, kde se vybralo 1,7 tuny potravin. Potraviny darovali lidé ve prospěch potravinových bank a neziskových organizací po celé ČR.
Federace potravinových bank
Při této příležitosti je dobré zmínit i to, že v ČR existují v pěti krajských městech apolitické, nenáboženské potravinové banky, sdružené ve federaci. První z nich se otevřela přitom ještě před tím, než Česko začalo poznávat následky a dopady světové krize. Od té doby do loňského závěru roku se v těchto bankách podle České televize shromáždilo více než 2000 tun jídla.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
