Jak se stavíte k přijetí eura - spěchat, nespěchat, postupovat s rozmyslem...?
Vzhledem k ekonomickému postavení české ekonomiky, tedy významné vazbě na státy eurozóny - zejména Německo, ale také Rakousko, Slovensko a další, je přijetí eura zcela racionálním krokem. Podmínkou samozřejmě jsou dvě okolnosti: Jednak je nutné dořešit hospodářskou krizi v Evropě a upřesnit pravidla fungování eura a jednak musí ČR splnit své domácí úkoly týkající se zejména veřejných financí. Obojí potrvá několik let, ale další oddalování přijetí eura smysl nedává.
Prezident Zeman by jej rád přijal co nejdříve, podle něj však situaci zkomplikovala Česká národní banka...
V ČNB nesporně převažují silně euroskeptícké postoje, ale sama devalvace měny určitě nebyla - jak prezident Zeman naznačil - krokem vedoucím k oddálení přijetí eura. Pravda ovšem je, že ČNB se i prostřednictvím devalvací snaží podpořit tezi, že samostatná měna má pozitivní vliv na vývoj ekonomiky v době hospodářských turbulencí. Skutečné výsledky české ekonomiky v posledních letech ovšem nic takového nepotvrzují - i se samostatnou měnou byly dopady krize u nás horší než v mnoha zemích, kde se platí eurem.
Který ministr financí byl NEJHORŠÍ?Anketa
Myslíte, že české ekonomice prospěje mamutí fórum s čínskými podnikateli, které se připravuje v Praze?
Přelomový vliv na českou ekonomiku mít určitě nebude, ale pokud opravdu přijede takto silná skupina podnikatelů z této oblasti, určitě to může přinést zajímavé příležitosti mnoha podnikům.
Je tato akce, především z iniciativy ČSSD takovým odrazovým můstkem pro to, aby naše republika byla základnou pro byznysmeny z východní Asie?
Česká republika takovým „předpolím" do určité míry je už nyní - automobilka Hyundai, letecká společnost Korean Air, ale i další asijské společnosti už zde jsou přítomny. V Evropě jsou ovšem mnohem významnější trhy, například německý, italský, francouzský a další a na ty mohou investoři z těchto zemí samozřejmě vstupovat přímo.
Když jsme u ekonomiky, jak nás, myslíte, dalece poškodí embargo, uvalené Ruskem na unijní výrobky a také unijní restrikce k Rusku?
Určitě bude mít dopad na některé konkrétní podniky, ale z národohospodářského pohledu půjde - pokud se sankce nebudou dále rozšiřovat - o dopad spíše nevýznamný.
V Evropské unii se počet států, které mají ekonomické potíže, nesnižuje, ba naopak. Nový člen, Chorvatsko, na tom není nijak dobře. Má cenu se proto pokoukávat po například dalších balkánských zemích?
Chorvatsko je ekonomicky ve složité situaci, ale jeho podíl na celkové ekonomice Evropské unie je zcela mizivý, takže nemůže způsobit žádné systémové problémy. Pokud jde o tuto zemi, ale i další země z oblasti Balkánu – tedy Srbsko či Černou Horu, je snaha o jejich přijetí do EU vedena spíše snahou o politickou stabilizaci této, historicky neklidné, části Evropy. Ekonomicky je dopad sporný, a proto také další rozšiřování bude určitě postupovat spíše pomaleji.
A co kooperace se zeměmi bývalého SSSR, například Arménií? Jako kdybychom zapomněli také na Ázerbájdžán, tam jsou ale turecké firmy. Není v některých oblastech již pro nás prostě pozdě?
Firmám, pro které jsou v těchto zemích obchodní příležitosti, nic nebrání v tom, pokusit se na tyto trhy dostat. Celkovou bilanci českého zahraničního obchodu ale vývoz do těchto zemí sotva podstatně ovlivní.
Psali jsme:
…a v případě zemí BRICS?
Tyto země hrají v mezinárodním obchodu stále větší roli, ale bylo by iluzí domnívat se, že zachrání českou obchodní bilanci. Pohled na statistiku českého vývozu je jasný: Naprosto klíčovými trhy jsou trhy zemí Evropské unie. Pokusit se dostat přímo do těchto zemí tedy sice určitě dává smysl, ale podstatnější je, jaký podíl tam bude získávat evropská ekonomika celkově, protože větší podíl na českém vývozu bude spíše prostřednictvím subdodávek českých firem pro velké evropské firmy, které na tyto trhy vyvážejí.
Jak byste prognózoval další vývoj evropské ekonomiky a přijímání eura dalšími členy Evropské unie?
Evropská ekonomika má sice nejhorší část krize za sebou, ale část rizik stále přetrvává. Německá ekonomika zpomalila, italská je v recesi, francouzská trpí značnou rigiditou a slabostí vlády ve vztahu k reformám, takže dramatický růst v nejbližší době asi očekávat nelze. Přesto je při pohledu o několik let zpět situace mnohem optimističtější a to ovlivňuje také pozici eura: Přes krizi posledních let ho přijaly další dva státy - Estonsko a Lotyšsko - a je více než pravděpodobné, že během několika let budou další následovat.
Myslíte si, že separatistické tendence některých unijních zemí, respektive jejich částí, jako například Skotsko či Katalánsko, může ještě více poškodit Unii a v případě Basků nebo severní Itálie i euro?
Separatistická hnutí v uvedených oblastech vesměs řeší svůj vztah k mateřské zemi, tedy Británii, Španělsku či Itálii a nikoli vztah k Evropské unii. Skotové jsou například více proevropští než zbytek Británie. V nejbližší době navíc není skutečné odtržení žádné z těchto oblastí reálné. Přesto se potvrzují dvě tendence: Jednak to, že hledání společné evropské identity zdaleka neoslabuje národní cítění v jednotlivých zemích a oblastech, což může být pro vývoj Unie spíše varovné. Zároveň se však ukazuje, že náležitost k EU do jisté míry oslabuje jistou osudovost takového rozhodování, protože provázanost států v rámci Evropské unie je tak silná, že třeba při osamostatnění Katalánska by se pro běžné cestování, zaměstnání, obchod a tak dále nezměnilo takřka nic, a to spíše ukazuje přitažlivost evropské myšlenky. Ostatně, pozice České republiky a Slovenska je toho malou ukázkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
