Pravicová koalice se v úvodu poslední čtvrtiny svého funkčního období pokouší prosadit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavu. Jejím cílem je vytvořit číselná, institucionální i procesní pravidla pro fungování fiskální a rozpočtové politiky na ústavním základě tak, aby se předešlo nadměrnému zadlužování České republiky. Pokud by byl ústavní zákon přijat, vztahoval by se na všechny jednotky zařazené do tzv. sektoru veřejných institucí.

„Finanční ústava je krok správným směrem. Je to svázání rozpočtových pravomocí pro nadcházející vlády. Je dobré mít zavedena určitá pravidla pro období, kdy se zvyšují deficity a nárůstá veřejný dluh, mohou tak přispět k vyšší rozpočtové disciplíně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny, ale hned upozorňuje, že však není na místě tato pravidla přeceňovat.

Zavedení finanční ústavy může vést k pocitu, že je problém vyřešený

„Je vidět ze zkušeností z Polska i z jiných zemí, že samo o sobě to, že máte na papíře rozpočtovou ústavu, nezaručuje, že se vláda skutečně odhodlá k výraznějším reformám a že se k nim odhodlá včas. Naopak to může přispět k určitému pocitu, že je problém fakticky vyřešený. Proto si také v Polsku hlavy s deficity evidentně nelámali až do chvíle, kdy se začali blížit ústavou stanovenému mantinelu pro veřejný dluh,“ poukazuje Jan Bureš na to, že ani finanční ústava není samospasitelná.