Pravicová koalice se v úvodu poslední čtvrtiny svého funkčního období pokouší prosadit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavu. Jejím cílem je vytvořit číselná, institucionální i procesní pravidla pro fungování fiskální a rozpočtové politiky na ústavním základě tak, aby se předešlo nadměrnému zadlužování České republiky. Pokud by byl ústavní zákon přijat, vztahoval by se na všechny jednotky zařazené do tzv. sektoru veřejných institucí.
„Finanční ústava je krok správným směrem. Je to svázání rozpočtových pravomocí pro nadcházející vlády. Je dobré mít zavedena určitá pravidla pro období, kdy se zvyšují deficity a nárůstá veřejný dluh, mohou tak přispět k vyšší rozpočtové disciplíně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny, ale hned upozorňuje, že však není na místě tato pravidla přeceňovat.
Zavedení finanční ústavy může vést k pocitu, že je problém vyřešený
„Je vidět ze zkušeností z Polska i z jiných zemí, že samo o sobě to, že máte na papíře rozpočtovou ústavu, nezaručuje, že se vláda skutečně odhodlá k výraznějším reformám a že se k nim odhodlá včas. Naopak to může přispět k určitému pocitu, že je problém fakticky vyřešený. Proto si také v Polsku hlavy s deficity evidentně nelámali až do chvíle, kdy se začali blížit ústavou stanovenému mantinelu pro veřejný dluh,“ poukazuje Jan Bureš na to, že ani finanční ústava není samospasitelná.
Psali jsme:
Pak to pro Poláky začal být problém, hrozily automatické sankce. „Nakonec šli cestou účetních triků a přesunů ve výdajích a nemotivovalo je to ke skutečným reformám. To si myslím, že je určité riziko u takových opatření - příliš spoléhat na to, že jimi něco řešíme. Nemusí tomu tak být a naopak v některých případech to může vést k zametání skutečných problémů pod koberec v rámci změněných statistických výkazů,“ podotýká hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
V podstatě je dál legalizován nárůst veřejného dluhu
„Česká republika finanční ústavu nepotřebuje, protože to neřeší vůbec žádný problém. Sankce nejsou nastaveny tak, aby to mohlo skutečně relevantní orgány motivovat k tomu, aby se opravdu chovaly tzv. rozpočtově odpovědně. Z mého pohledu je rozpočtová odpovědnost, když se snižuje veřejný dluh. Tedy v okamžiku, kdy HDP roste nebo je alespoň na nule, tak se snižuje veřejný dluh. Ale takhle to vůbec není nastaveno. V podstatě je dál legalizován nárůst veřejného dluhu a jen se operuje s většími či menšími deficity,“ říká pro ParlamentníListy.cz analytička Markéta Šichtařová.
Ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance to analogicky srovnává s fungováním v eurozóně. „Tam jsou nějaké mezinárodní dohody o rozpočtových schodcích, pakt stability a podobně, nicméně nejsou dodržovány. Ale i kdyby byly dodržovány, tak v podstatě jenom legalizují určitý úměrný nárůst zadluženosti. Můžeme si jenom klást otázku, proč má být nárůst zadluženosti právě takový, jaký je stanoven, a ne větší nebo menší,“ poznamenává Markéta Šichtařová.
Musely by se nastavit sankce pro případ, že nebude dosažen přebytek
Analytičce vadí, že se nikdo nesnaží dostat rozpočet daného roku do přebytku a snižovat tak veřejný dluh. „Málokdo z veřejnosti si to uvědomuje, ale i když máme dokonce mírný přebytek státního rozpočtu, tak stejně veřejný dluh stále roste, protože se navyšuje o úroky. Když nebudeme dosahovat přebytků, tak se naše fiskální situace bude dál zhoršovat. S tím rozdílem, že když budeme plnit případnou finanční ústavu, tak veřejnost bude mít dojem, že přece plníme zákon, a proto nám nehrozí vůbec žádné riziko,“ vysvětluje Markéta Šichtařová.
Problémy tak budou jen zamaskovány a veřejnost si nebude uvědomovat, že naše veřejné zadlužení pořád roste, ač plníme finanční ústavu. „A pak jednou za x let země najednou nemusí mít na utáhnutí veřejného dluhu, na splácení úroků. Pokud to má být postaveno tak, jak to je, tak to pouze maskuje problém, bagatelizuje ho v očích veřejnosti. Aby to opravdu bylo funkční, tak bychom si museli nastavit nějaké sankce pro případ, že nebude dosažen přebytek státního rozpočtu. A to už žádný politik nepodepíše,“ uvědomuje si šéfka společnosti Next Finance.
Přestat škrtat i spořit a ponechat deficit na úrovni kolem tří procent HDP
To, že s tímto návrhem přichází koalice až na samý závěr svého vládnutí, vzbuzuje kritiku, že chce finanční ústavou zavázat příští vlády, zatímco sama se sešněrovat nedala. „Já to ale vnímám tak, že současná vláda udělala řadu kroků k tomu, aby se deficit poměrně hlubokých úrovní šesti-sedmi procent HDP snížil do okolí tří procent. Řada kroků možná nebyla šťastná, například poměrně ostré škrty v investicích, ale nepřijde mi, že by vláda sama o sobě nepodnikala poměrně zásadní kroky k narovnání veřejných financí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.
„V tuhle chvíli si myslím, že pro nějakou stabilizaci domácí poptávky může postačit čistě to, že vláda nebude už dál škrtat a spořit a ponechá deficit na úrovni, kde se zhruba teď pohybuje, lehce pod třemi procenty HDP, a nebude nijak výrazně spěchat s jeho rychlým vyrovnáním. To si myslím, že je rozumná strategie, a věřím, že ať bude následující vláda jakákoli, tak když se jí bude držet, tak to bude pro českou ekonomiku správná cesta,“ domnívá se hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
Finanční ústava by oživení ekonomiky znemožnit neměla
Už v pátek doporučilo vedení ČSSD svým poslancům, aby nehlasovali pro návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle předsedy strany Bohuslava Sobotky by návrh zákona, pokud by byl přijat v této podobě, pravděpodobně znemožnil nové vládě, která přijde po volbách, realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti. „Nemyslím si, že finanční ústava je něco, pokud je nastavená rozumně, co by mělo znemožnit oživení ekonomiky,“ komentuje to Jan Bureš.
Zdůvodnění ČSSD nebere ani šéfka Next Finance. „Ať nám sociální demokracie nejdřív předvede, jakým způsobem umí podpořit ekonomiku a snížit nezaměstnanost, a pak jí to možná uvěřím. Ale vzhledem k tomu, že se to nikomu ještě nepovedlo, že nikdo nenašel recept na to, jak výdaji do hospodářství ekonomiku podpořit, tak tenhle argument skutečně neberu. Jediné, k čemu vedla snaha oživit ekonomiku a snížit nezaměstnanost v roce 2009, bylo to, že v roce 2012 přišla další krize. To je to jediné, co jsme si tím vykoledovali,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
