Jezte, Češi, díky Putinovi nás čeká hostina, píše se. Takže takováto je pravda

Milovníkům jídla by mohly nastat hody, protože roční zákaz dovozu potravinářských a zemědělských produktů z Evropské unie do Ruska vyvolá přetlak na evropském trhu s potravinami. A ruku v ruce s tím by měly potraviny u nás zlevnit. „Mohlo by dojít k průměrnému poklesu cen potravin o deset až patnáct procent v případě, že se vyplní hrozby, že se na náš trh začnou tlačit přebytky z ostatních zemí Evropské unie a nebudeme důsledně kontrolovat a zabraňovat dovozu výrobků za dumpingové ceny,“ uvedla ředitelka pro marketing a komunikaci Potravinářské komory Dana Večeřová.

Některé sdělovací prostředky už jedlíky dostatečně navnadily a začaly se předhánět v uvádění částek, kolik za jednotlivé potraviny ušetří. Například na kilogramu pravé hovězí svíčkové by to mělo být téměř sto korun, na mraženém filé kolem pětadvaceti korun, přibližně tolik i na másle, na litru mléka přibližně tři koruny a na paprikách by úspora mohla činit za kilogram desetikorunu a třeba na jahodách kolem patnácti korun.

Na evropském trhu je přebytek vepřového, cena však neklesla

Nadějné vyhlídky pro spotřebitele však nemusejí dojít naplnění. „Jako spotřebitel bych se mohl na pokles cen potravin ´těšit´, ale moc tomu nevěřím, protože ještě v současné době – a tady bych se opřel o predikci České národní banky – ceny potravin stoupají. Přitom od pololetí letošního roku bylo jasné, že některé potraviny budou na trhu přebytkové. A dám příklad. Rusko zakázalo dovoz vepřového masa už v lednu, to nemělo s Ukrajinou nic společného, a nikdo z českých občanů si nevšiml, že by razantním způsobem klesla cena vepřového, ačkoli přebytek na evropském trhu je,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Bohumír Dufek, předseda odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy.

Prognózu o snížení cen potravin na našem trhu nechce brát za bernou minci ani agrární analytik Petr Havel. „To je opravdu předčasné. Ostatně ceny některých potravin klesají už teď a není to závislé na obchodní válce s Ruskem, ale souvisí to například s dobrou úrodou. A nejnovější odhady sklizní Českým statistickým úřadem to jenom potvrzují. Ve hře je víc faktorů a není ještě tolik informací, které by mohly potvrdit vysokou pravděpodobnost tak velkého poklesu cen. Sám si myslím, že o něco poklesnou, ale je otázka, zda půjde o plošný pokles cen,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Havel, odborník na potravinářství a zemědělství.

Hrozilo by zboření nejen východních, ale i západních trhů s potravinami

Nesdílí ani obavy, že náš potravinový trh zahltí přebytky ze Západu. „My už dopředu předpokládáme, že vše, co se nahromadí v Evropě, bude umístěno na trzích Česka nebo těch nových členských zemí, původních členů východního bloku. Ale to by bylo pro samotnou Evropskou unii velice kontraproduktivní. V praxi by tím demonstrovala svou dvojkolejnost, což by byla voda na mlýn všech jejích kritiků. Zájmem celé Evropské unie, nejen té původní patnáctky, je to zboží, které se nahromadilo, neumísťovat na trzích jiných členských zemí EU, ale na jiných trzích mimo Evropu,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Uvědomuje si sice, že se ne všechno podaří vyvézt do alternativních teritorií mimo Rusko, ale považuje za velmi naivní představu, že téměř vše skončí na trzích v Evropě. „Zboural by se trh nejen v těch východních, ale i západních zemích, prostě v celé Evropské unii. A to si Evropa z ekonomického, strategického ani politického hlediska nemůže dovolit. Navíc má Evropská unie celou řadu nástrojů, jak dočasné nahromadění potravinářského zboží na svém trhu nějak rozložit v čase. A pak ho využít a zobchodovat někde jinde v tzv. třetích zemích mimo Ruska,“ konstatuje Petr Havel.

Daní za levnější potraviny by byla jejich nižší kvalita

Ani v případě poklesu cen by spotřebitele jako absolutního vítěze vzniklé situace nevnímal. „Tak spotřebitel by mohl jásat, že za potraviny utratí méně peněz. Ale pokud by skutečně došlo k delšímu hromadění přebytků na evropském trhu, tak daní za nižší cenu může být a v určitém procentu i bude nižší kvalita. Jeden z mála parametrů kvality potravin, na němž se v Česku shodujeme, je čerstvost. Pakliže se ale bude zboží a potraviny někde skladovat, tak se samozřejmě ta čerstvost ztrácí. Čili spotřebitel asi vydělá tím, že dá za potraviny méně, na druhou stranu prodělá poněkud nižší nutriční hodnotou,“ podotýká agrární analytik.

Jestli se dá o českém spotřebiteli pochybovat jako o tom, kdo na potravinářské válce s Ruskem vydělá, tak domácí producenti se zařadí mezi ty poražené. „Neustále se přetlačuje česká produkce s tou zahraniční. A zdá se mi, že supermarkety, které vlastní zahraniční kapitál, upřednostňují zboží ze zemí bývalé evropské patnáctky. V nastalé situaci považuji za pravděpodobné, že obchodníci české dodavatele odsunou stranou ještě více,“ říká pro ParlamentníListy.cz Bohumír Dufek, předseda odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy.

S výrobou cukru v Česku se Evropská unie nijak nepárala

A za příklad toho, jak se s Českou republikou zachází v rámci Evropské unie, uvádí cukr. „Vzpomeňte, že Evropská unie řekla, že sníží produkci cukru. Ale to vůbec nepostihlo země patnáctky, kdežto největší úbytek cukru v celé Evropské unii postihl Českou republiku. Přišli jsme o české cukrovary, které byly z pozice výrobce na vysoké úrovni kvality výroby a hlavně na nejnižší nákladové položce. Přesto tehdy supermarkety upřednostňovaly například německý cukr a nyní se k nám dováží cukr ze třetích zemí,“ zlobí se Bohumír Dufek.

Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že na zemědělce obchodní válka s Ruskem nedopadne tolik jako na jiný článek řetězce. „Protože ceny zemědělských komodit už klesaly předtím, než k této válce došlo, a také proto, že jsou dodavatelem suroviny, která nemusí být základním nákladem na výrobu potravin. Ale ten největší díl problémů a možných ekonomických propadů odnesou zpracovatelé, to znamená výrobci potravin. Potravinářský trh v Evropské unii je opravdu velmi tvrdý, jsou tam desetitisíce subjektů, které mezi sebou soutěží o přízeň spotřebitele, čili tam budou ty dopady nejhorší,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Havel.

Tu první a důležitou koordinovanou akci musí udělat Brusel

Zatím by byl zdrženlivý, co se týče úvah o nějakých kompenzacích těm, na něž dopadnou důsledky odvetných sankcí Ruské federace. „Česká republika je jednou z 28 zemí Evropské unie, a ta deklaruje veřejně, že má jednotný obchodní prostor. První a důležitou koordinovanou akci musí udělat Brusel. A až budeme vědět všichni víc, protože to různé země postihne různě, tak pak může reagovat stát na základě nějakých prokazatelných ztrát, které z toho vznikly. Ale jak znám malého českého člověka, malého českého potravináře, ale i malého českého zemědělce, tak hrozí riziko, že se do těch ztrát schová něco, co vůbec nemusela způsobit obchodní válka s Ruskem,“ míní agrární analytik.

Podle Bohumíra Dufka může stát pomoci těm, kdo doplatí na ruské sankce, několika způsoby. „Asi nejvýhodnější je snížení nákladových položek, které mají čeští zemědělci. Můžu připomenout zelenou naftu, snížení daní, snížení daní zaměstnancům. A další možností je, že by se určitá část výroby uskladnila a prodala na trhy pravděpodobně třetích zemí v lepším období, než je to současné. V žádném případě čeští zemědělci nenatahují ruce, že chtějí peníze. Je to ale otázka kompenzací, které by šly přes státní rozpočet formou určitých úlev, jako to udělalo třeba Polsko - a podívejte se, jak prosperuje,“ dodává předseda ASO, jehož součástí jsou i pracovníci zemědělství a výživy.