Klausovský ekonom: V čem je krize dobrá

09.12.2011 22:41

Bývalý poradce prezidenta Václava Klause, ekonom Petr Mach, si myslí, že hospodářská krize může přinést i očistné pozitivní dopady ve formě zefektivnění ekonomiky na makroekonomické i mikroekonomické úrovni. Firmy a státy mohou zefektivnit svůj provoz a soustředit se na procesy, které jsou smysluplné a vyplatí se.

Klausovský ekonom: V čem je krize dobrá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Petr Mach

Pokud jde o mikroekonomiku, tak Petr Mach míní, že každý krach firmy je pro její majitele i její pracovníky negativní, na druhou stranu to vždy znamená příležitost pro nové firmy, aby začaly nabízet to, co lidi na trhu poptávají.

Očistný proces a vyrovnaný rozpočet

„V tomto smyslu je i krize očistný proces, kdy se podniky přeorientovávají na to, co lidí skutečně chtějí a potřebují. Ten proces nemusí být bolestný, pokud je ekonomika pružná, pokud lidé dokážou rychle najít nová místa, pokud lidé dokáží rychle založit nové firmy a tak dále. Je to pak samozřejmě bolestivější v zemích, které jsou nepružné, kde je složité propustit a tím pádem i získat zaměstnance a kde je kvůli byrokracii složité založit firmu," řekl ParlamentímListům.cz Petr Mach.

Čtěte také:
Bouře v ulicích: Přijde pravicová kontrarevoluce, těší se reakcionář Tomský
Češi se mají dobře, tvrdí odborník. Jsou jen nenasytní

Jisté pozitivní účinky hospodářské krize jsou vidět i na makroekonomické úrovni a ve fungování států. „Současná krize vede u mnoha evropských států k přehodnocení způsobů hospodaření, které začínají uzákoňovat cosi jako vyrovnaný rozpočet nebo aspoň limit pro zadlužování. Jde o Německo, Maďarsko, Rakousko či Polsko. Pomalu už Česká republika zůstává jako jediná, která ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu doposud nepřijala," dodal Mach.

Centrální banky budou tisknout peníze a způsobí inflaci

Mach si ale nemyslí, že by současná krize mohla vést k opuštění konceptu státních nekrytých papírových peněz či vytvoření paralelních komoditních soukromých měn.

SLEDUJEME téma: vládní reformy

„Nevěřím, že by se státy a centrální banky vzdaly té obrovské moci, které mají ve vydávání papírových peněz. Naopak spíše můžeme očekávat další zneužívání měnového monopolu. Pravděpodobně Evropská centrální banka začne ještě masivněji tisknout peníze, aby sanovala některé státy eurozóny. Něco podobného budeme moci pozorovat i v dalších zemích, třeba v Maďarsku. Když politici nejsou schopni hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a trhy už nejsou ochotny kupovat jejich dluhopisy, tak v historii to bylo vždy tak, že jim nezbylo nic jiného, než aby začali zneužívat svou centrální banku a tisknout peníze. Spíše můžeme v nejbližší době očekávat, že bude narůst míra zneužívání centrální banky k tisknutí peněz ve Spojených státech, eurozóně i dalších zemích," předpovídá ekonom Mach.

Čtěte také:
Alexander Tomský: Evropská krize je krize civilizační

Ten předvídá, že stát nepřipustí, aby vznikl paralelní trh komoditních peněz či komodit využívaných při clearingovém obchodování jako platidlo. „Vlády nedovolí lidem vytvořit si alternativní peníze, protože státní moc nechce pokud jde o vydávání peněz přijít o monopol. Když by se někdo pokusil vytvořit alternativní měnu, tak si na něj úřady rychle došlápnou a zakáží mu to. Lidé budou platit i inflačními penězi. Jestliže stát bude v inflačních penězích vybírat daně, vytvoří poptávku po této měně. Ta měna bude sice inflační, bude znamenat ochuzení lidí skrze inflaci, ale státy jsou schopny i při inflační měně fungovat," míní Mach.

Paralelní trh a měna až při hyperinflaci

„Až při hyperinflaci se lidé uchylují k tomu, že platí v naturáliích nebo začnou používat cizí měnu. Tomu se říká dolarizace. Například v Černé Hoře začali v devadesátých letech lidé používat německou marku nebo v některých jihoamerických státech dolar. Nemyslím si ale, že by nyní aktuálně hrozila skutečná hyperinflace. Pokud státy potřebují financovat deficit ve výši jedno, dvě, tři, čtyři procenta HDP, tak to způsobí inflaci, ale ne takovou tu smrtící," dodává Mach.

psali jsme: Evropa prý směřuje k socialistické diktatuře. Lidé vyjdou do ulic

Mach si myslí, že pokud by firmy začaly své zboží a komodity v clearingovém obchodování používat jako platidlo, tak jim to státy brzy zakážou. „Pokud lidé začnou kupovat komodity, aby se chránili před inflací, tak je to legální, ale v okamžiku, kdy by vzniklo nějaké clearingové centrum jako náhražka placení státními penězi, tak proti tomu státy zakročí," dodal Mach. Paralelní černý trh může vzniknout až v době hyperinflace. Nyní může maximálně existovat v malém měřítku.

Vysají zahraniční matky české dcery? Diverzifikovat riziko

V současnosti se zmiňuje, že přichází nebezpečí v tom, že zahraniční banky, matky, stahují kapitál z českých dcer i kvůli tomu, že EU prosazuje, aby se banky rakapitalizovaly a zvýšily své rezervy. Matky mají problém s aktivy, a tak začínají převádět prostředky z českých dcer. Tím by mohly být ohroženy peníze českých vkladatelů.

Psali jsme:
Véčka volili jen idioti a Babiš chtěl ukrást Čepro, hřímal Topolánek

„To se může dít a asi se to i děje. Před nedávnem jsme zažili prudké oslabení koruny. Myslím si, že příčinou byly do značné míry tyto převody hotovosti z České republiky někam do eurozóny k matkám našich bank, jako jsou třeba francouzská Societé Generale či rakouská Erste Bank. Matky mají plné právo vytáhnout si své dividendy. Ale mohou dělat i další triky. Například, že dcera poskytne půjčku své matce, nebo že může od matky koupit některé pohledávky, tedy úvěry, které poskytla matka někde jinde. Tím pádem může vyměnit peníze za nějaká toxická aktiva, která zdaleka nemusí mít tu cenu, za kterou je dcery koupily. Tady pak záleží na tom, jak na to bude schopna Česká národní banka dohlédnout. Co to je za aktiva a tak dále. Dcery se mohou vykazovat nějakou kapitálovou přiměřeností a mohou deklarovat ta aktiva v hodnotě, za jakou je koupily od matek. Ale kdo ví, co to bude za aktiva. Tady existuje velmi složitá role ČNB na to dohlédnout, ale předpokládám, že ČNB je v tomto docela schopná a že si je tohoto rizika vědomá a že nedovolí, aby veškerá likvidita z těch dcer odtekla za hranice," upozorňuje Mach.

Psali jsme:
Vysolíme stamiliardy Řekům jako Slováci, děsí se ekonom Ševčík

Ekonom Vít Jedlička v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz doporučil lidem, aby se zajistili proti inflaci nákupem zlata, trvanlivých potravin, zemědělské půdy a investovali do své obrany. Petr Mach rozhodně míní, že je správné diverzifikovat riziko a zajistit se investicí ve více směrech. „Já bych určitě doporučil udělat mix takového zajištění, diverzifikovat to a udělat si portfolio. Třeba si koupit byt, něco dát na penzijní spoření, něco nechat v bance, prostě to namixovat," radí Mach.

Čtěte také:
Ekonom: Kupujte zlato, potraviny a zbraně. Krize bude hustá

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Češi včera „okupovali“ Německo. U nákupu protáhlé obličeje nás i Němců

13:21 Češi včera „okupovali“ Německo. U nákupu protáhlé obličeje nás i Němců

Košíky plné zeleniny a potravin, domácí drogerie i autokosmetiky. Tak to vypadalo snad ve všech bavo…