Priority klade vláda Jiřího Rusnoka na obnovení důvěry ve veřejné a státní instituce, oživení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti nebo lepší čerpání peněz z evropských fondů. Rusnok v pátek ale zdůraznil, že kabinet nechce v žádném případě překračovat deficit maastrichtského kritéria, tedy tří procent HDP. „Nebudeme si ani dávat nějaké stachanovské závazky, že budeme mít nulový deficit,“ řekl také Rusnok.
Podle něj jakási „nosná idea“ je ta, že vláda si klade za cíl spravovat tuto zemi s maximálním nasazením. „Budeme mít i snahu o to, abychom pomohli oživit českou ekonomiku, která klesá už šest čtvrtletí v řadě,“ zmínil také Rusnok.
Jenže právě v ekonomické části byl premiér poněkud skoupý; nepředstavil totiž veřejnosti nic z toho, jak chce klesající ekonomiku opět pozvednout.
Všechna programová prohlášení jsou obecná
Ekonom Jaroslav Vostatek, který je vedoucím Katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní (VŠFS), ale vysvětlil, že to je hlavně proto, že kabinet bude mít asi na realizaci svých plánů málo času.
„Aby vláda mohla něco pořádného udělat, tak by musela fungovat alespoň půl roku. S tím prohlášením tedy sice mohu jako ekonom souhlasit, ovšem problém je v tom, jestli bude mít tento kabinet vůbec šanci své plány zrealizovat,“ řekl ParlamentnímListům.cz Vostatek.
„Zatím to, co premiér přednesl v televizi v pátek, bylo velmi obecné, ale nedělejme si nějaké iluze - ona jsou vůbec programová prohlášení obecná. Jedna věc je totiž prohlášení a druhá, co se potom připraví v legislativě,“ připomněl. Podle něj i kdyby tato vláda dovládla do řádných parlamentních voleb, ekonomiku by to stejně možná ani nerozhoupalo.
Na klesající ekonomiku recept není
„Nikdo totiž pořádně neví, jaký recept použít na stagnaci ekonomiky. Základní problém je, že musí být k dispozici efektivní projekty. Těch je ale i ve světě nedostatek. Když se ale dělaly takové typické Kalouskovo - Nečasovské kopance jako je důchodová reforma, tak to má pochopitelně negativní důsledky na ekonomiku,“ uvedl dále ekonom.
Podle něj i v oblasti investic si musí stejně jako každý ekonom, tak i stát, být jistý tím, že když vloží někam peníze, třeba do dálnic, tak musí vědět, že je dalších dálnic potřeba. „Musím vědět, že konkrétní náklady jsou rozumné,“ povzdechl si Vostatek nad tím, že ale právě oblast státních investic byla v Česku v posledních letech poněkud chaotická.
„Když si Nečasova vláda dala do vínku, že bude dělat odpovědné reformy, to s tím mohl každý také souhlasit, ale leckdo věděl, že to bude něco jiného," podotkl ironicky.
Věřím Rusnokovi, ale Fischerovi ne
Protože ale prý Jiřího Rusnoka zná osobně, považuje jej i za schopného veřejnosti něco smysluplného předvést. "Jana Fischera sice neznám, i když jsme ho mohli všichni pozorovat jako předsedu vlády. Vypadá sice jako seriózní úředník, ale když jsem ho pozoroval před několika dny v televizi, tak byl podle mne hodně nervózní. V jednom momentě řekl i 'moje vláda'. Takže po pravdě řečeno: Těžko k němu mohu mít jako k finančníkovi nějakou důvěru. Důležité ale je držet politické kramfleky a umět něco změnit. Dovedu si ovšem představit, že si právě toto Rusnok pohlídá bez ohledu na to, jaký tam bude ministr financí. Pokud tam ale budou jen tři měsíce, tak je to pak jen letní brigáda,“ pronesl dále Vostatek.
„Teď se hovoří o investicích do vzdělání. On se k nim vyjadřuje snad každý na světě, jenže teď mají fungovat duální programy. Ovšem jak školství znám já, tak to také může být černá díra. Navíc výsledky ve vzdělávání se neprojeví ani během jednoho roku! Já vím, že je nepořádek ve vysokém školství, ale nepolitická vláda k tomu cokoliv může prosadit jen velmi těžko. Podobné je to i ve zdravotnictví,“ zmínil.
Ekonoma ale prý zaujal jeden moment, jenž vyplynul z nedávného rozhovoru Rusnoka pro média. Premiér totiž v rozhovoru pro iDnes.cz řekl, že stát by měl vzít miliardy ze státních firem, které leží bez užitku v bankách, a využit je k tomu, aby více lidí mělo práci.
„Jestliže na účtech státního podniku Lesy České republiky poněkud bez užitku a v poněkud zvláštním způsobem vybraných bankách leží patnáct, osmnáct miliard korun, tak když by jenom Lesy ČR, kdybych to teď omezil, a to omezeno nebude, vzaly několik miliard z této sumy a začaly opravovat lesní cesty, čistit polomy, tak na to všechno potřebují lidi,“ zmínil kromě jiného pro iDnes.cz Rusnok s tím, že v odlehlejších regionech nebo na venkově lidé velmi těžko shánějí práci. Právě ale oni mohou třeba pro ČEZ a navíc za peníze této společnosti ve spolupráci s energetickými distribučními firmami provádět rozličné práce.
I Kalousek na to myslel, zatím rozjel Státní pokladnu
„Něco podobného měl již připravené Kalousek. Využít peněz z výnosů těchto firem - tohle mně připadá poměrně jednoduché. Kalousek ale měl dokonce již připravenou zákonnou úpravu, jak vytáhnout zbytečné miliardy ze státních podniků. Tím se ale nemyslel ČEZ, neboť tam se dají peníze vytáhnout formou dividendy, jinak to ani nejde. Mimochodem, věci, které neprospívají akcionářům, tak nemůže akciová společnost ani dělat, pokud akcionář nemá sto procent,“ připomněl pak ekonom známý fakt české legislativní úpravy.
„Ona ale tady byla chyba od začátku devadesátých let, že se peníze ze státních podniků nezačaly využívat. Svou úlohu v tom má bezesporu i špatně nastavené české právo. Za dřívějšího režimu to ovšem byla samozřejmost. Tehdy si stát vzal ze státních podniků v podstatě to, co chtěl,“ upozornil Vostatek a zdůraznil, že Kalousek rozjel i plán na fungování Státní pokladny.
(Státní pokladna je informačně-ekonomický systém, který slouží vládám ke sledování toku financí ve státních organizacích – pozn. red.).
„Díky této pokladně si totiž nebude muset stát tolik půjčovat, neboť už bude vědět, kde a jaké peníze má. Systém státního dluhu totiž funguje nezávisle – stát si půjčuje a ani pořádně neví, kolik si vlastně potřebuje půjčit. Státní instituce totiž mají peníze uložené v bance či ve fondech, je ale nesmysl, aby je měl současně uložené u investičních fondů a na druhou stranu, aby si peníze půjčoval. Protože ale Státní pokladna začala již fungovat, tak automaticky se snížil možná i o desítky miliard státní dluh. Dosud to totiž fungovalo podle toho, jak si dotyčný úředník myslel, že to je. Teď má daleko více informací a to ušetří peníze,“ dodal ekonom.
Hlasy zatím nemá jisté
Kabinet Jiřího Rusnoka bude žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu příští středu 7. srpna. Jestli ale vláda se svým programem najde mezi poslanci dostatečnou podporu, zatím není jisté. Zatímco ODS nebo TOP 09 nový kabinet údajně nepodpoří, jak budou hlasovat nezařazení nebo poslanci KSČM a ČSSD, není dosud jasné.
Psali jsme:
-635110333076255089.jpg&id=12985)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
_profil_top.jpg)
