Některým měnám hrozí krach bankovek. A toto prý potom nastane

Informace o jistých hrozbách visících nad americkým dolarem, které stále sílí a přicházejí čím dál častěji, i spekulace o tom, která země může v brzké době převzít vládu nad světovou rezervní měnou, nahrávají tomu, že lidé přemýšlí, jak uložit své peníze. Tedy jak je uložit, aby jim i v případě nějakého zásadního otřesu, nějaký majetek na horší časy zůstal. Někdo volí zlato, jiný diamanty. Důležité je však vědět, že by ani stříbro nemělo zůstat stranou zájmu těch, co by rádi investovali něco pro svoji budoucnost.

Mnoho investorů totiž poukazuje na to, že stříbro je dlouhodobě podhodnocené a čekají jeho výrazný růst. Jenže stříbro má stále oproti zlatu několik nevýhod. Pro mnoho odborníků je proto otázka, jestli jej dokáže překonat. Proč? Nad tím se zamýšlel v minulosti i americký spisovatel Michael Morris ve svém bestselleru Co nesmíte vědět.

Stříbra je na Zemi již pětkrát méně než zlata

„Zatímco ve čtyřicátých letech minulého století se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Zásoby stříbra totiž prudce klesly. A americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už nyní žádné stříbro nevlastní,“ upozornil Morris před pár lety. Nutno dodat, že v posledních dnech se s jeho teorií začínají shodovat i obchodníci s drahými kovy.

Ovšem zůstaneme-li ještě u Morrise, dozvíme se z jeho knihy, v které se pouští do více či méně konspiračních teorií či teorií, o kterých se hlasitě příliš nehovoří, že stříbro je nyní ve skutečnosti už cennější a vzácnější než zlato. Mělo by být prý dokonce pětkrát dražší než jeho žlutý bratr. Jak však Morris podotkl, i přes jeho žádosti se k tomu žádný bankéř oficiálně vyjádřit nechce. Důvod toho si ale spisovatel uměl vysvětlit.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou proto ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny,“ upozornil Morris. Není nutno dodávat, že o soumraku nad americkým dolarem se v posledních týdnech a měsících opravdu spekuluje na různých frontách. Často i v souvislosti s konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou, sankcemi vůči Rusku i posilování ekonomické stability Číny.

Stříbro je prý někdy až 60 krát levnější než zlato. Změní se to?

A jak nahlížejí na podobné zvěsti obchodníci se zlatem u nás v Česku? ParlamentníListy.cz popátraly a poměrně zajímavou odpověď našly mimo jiné například u firmy nakupzlato.cz.

I tam si všímají toho, že příznivci stříbra stále častěji upozorňují na to, že jeho cena je až 60x nižší než cena zlata. Podle mnoha analytiků by se proto měla cena stříbra postupně přiblížit k této hranici. Díky tomu by mělo lehce překonat ztrátu, kterou ve vztahu k zlatu nabírá už při samotném nákupu.

„Na rozdíl od zlata totiž stříbro není u nás osvobozené od daně z přidané hodnoty. Tu tedy při nákupu zaplatíte, ale při zpětném prodeji ji zpět už nedostanete. Spolu s marží obchodníkům tak hned po nákupu proděláváte zhruba 30 procent. Pokud by ale stříbro skutečně předvedlo očekávaný růst, této nevýhody by se rychle zbavilo,“ vysvětluje Martin Kočica, obchodní ředitel firmy zabývající se obchodováním se zlatem a stříbrem.

Většina vytěženého stříbra jde do průmyslu

Zdůrazňuje i to, že výhodou stříbra je též to, že většina toho, co se vytěží, putuje do průmyslu. Poptávka je tak stabilní a nedá se očekávat žádný zásadní pokles. Právě naopak – analytici prý očekávají, že poptávka ještě stoupne. Vzhledem k tomu, že při současných cenách se recyklace stříbra nevyplatí a těžařské společnosti nemohou jednoduše zvýšit těžbu, dá se opravdu čekat, že hodnota stříbra poroste.

Zároveň však i samotní obchodníci poukazují na několik nevýhod, které případná investice do stříbra s sebou nese. Například to, že oproti zlatu není jeho cena tolik stabilní. Znamená to, že musí být člověk, pokud se rozhodne investovat do stříbra, připraven stejně na vyšší zisky, jako na vyšší propady. „A právě to je důvod, proč se nedá čekat, že stříbro vytlačí zlato z pozice nejspolehlivějšího uložení peněz. Do zlata totiž investují hlavně konzervativní investoři, kteří chtějí co nejlépe ochránit peníze i za cenu nižšího zhodnocení. Stříbro přece jenom oproti zlatu znamená větší risk,“ konstatoval ve svém vyjádření ještě Kočica.

Takže, i když se prý nedá moc pochybovat o tom, že cena stříbra v budoucnu poroste, otázkou je kdy. Odborníci ze společnosti Kitco, která se zabývá sledováním cen drahých kovů i obchodem s nimi, nedávno upozornili, že v nejbližší době bude tedy stále výhodnější zlato.

Jeden z hlavních argumentů analytiků pro takovéto prohlášení spočívá v tom, že několik centrálních bank, například ruská a čínská, kupují ve velkém v poslední době jen zlato. O stříbro tedy zatím zájem nemají.

Čas stříbra přijde?

Výše uvedení odborníci z Kitca však mají vypozorováno, že se pravidelně střídají období, kdy je výhodnější zlato a kdy zase stříbro. Stříbro bylo výhodnější investicí například v letech 2008 až 2011. Od té doby je výhodnější zlato. Dá se ale čekat, že do několika let přijde opět období stříbra.

I Jan Žák, který je předsedou představenstva jiné společnosti zabývající se obchodováním se zlatem a stříbrem (Zlaťáky.cz), upozorňuje na to, že existuje určitý historický problém mezi určením poměru ceny zlata a stříbra. „Platí ale, že poměr mezi cenou zlata a stříbra byl za posledních 4500 let v rozpětí 1:5 až 1:12. Nyní je cca 1:60. To tedy znamená, že se stříbro může brzy reálně zhodnotit až o pětinásobek, aby se dostalo do své přirozené korelace,“ domnívá se.

Jak sdělil ParlamentnímListům.cz, stříbro je z fyzikálního hlediska navíc superkov, a má proto velice široké využití v průmyslu či zdravotnictví. Proto bude vždy vyhledávaným kovem a může na rozdíl od zlata růst v případě ekonomického oživení.

Co víme o zlatu a stříbru na naší planetě?

Zlato se v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech. To potvrzuje též Jan Žák ze společnosti Zlaťáky.cz.

„Ano, kvalitní povrchová naleziště stříbra už dnes vlastně neexistují. Stříbro se dobývá v rekordních hloubkách, a tím rostou náklady na jeho těžbu. Navíc se v ryzí podobě prakticky nevyskytuje, protože je součástí sloučenin spolu s mědí, niklem či zinkem. Pokud by tedy těžaři chtěli v budoucnu získat více stříbra, současně by museli vytěžit i ostatní rudy, čímž by snížili cenu těchto kovů. A to by pro ně nebylo ekonomicky výhodné,“ poukázal na další aspekt, který může nahrávat teoriím o skokovém nárůstu cen stříbra, Jan Žák.

Zlato i stříbro kryly bankovky. Kdyby prý nyní přišel krach papírové měny...

Až do roku 1717 bylo však zlato spolu se stříbrem používáno ke krytí bankovek. Platil totiž takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Jenže, jak konstatuje již výše zmíněný americký spisovatel Michael Morris, svět spotřebovává mnohem více stříbra, než se ho těží. Takže teorie nabývá dalších zřetelných obrysů, poněvadž fakta se vrství. „Stříbro je tak natolik podhodnoceno, že by po případném krachu papírových peněz ve světě mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek,“ upozorňuje ve své knize Co nesmíte vědět.

Stříbro se těží už více než 7000 let, bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili v minulosti dokonce víc než zlata.

Až v novodobé historii nastal zlom v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto roce sto uncí stříbra. „Jenže při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbra. Bylo a je totiž nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se i v medicínsko-technické oblasti. Z toho vyplývá, že to je tedy jedna z nejdůležitějších surovin na Zemi,“ uzavřel Michael Morris své myšlenky nad tím, proč by neměl zůstávat tento drahý kov „popelkou“.