Vy jste na sebe prozradil, že jste věřící. Jste katolík, nebo evangelík?
Jsem věřící, i když nepraktikující. Tedy do kostela nechodím s výjimkou Vánoc, na vánoční mši chodím pravidelně. Jsem pokřtěný jako katolík.
Jste ale kritikem současného návrhu vyrovnání státu s církvemi...
To, že jsem věřící, však neznamená, že budu podporovat restituce v podobě, jak je předkládá vláda. Domnívám se, že v současné době, kdy se potýkáme se zadlužením státu a s deficity státního rozpočtu, si nemůžeme dovolit takovýto bohatý dar církvím poskytovat. Na druhou stranu si ale myslím, že s církví bychom se už konečně vyrovnat měli a měla by nastat i odluka církve od státu. Měl by se jí vrátit majetek, který by potřebovala k duchovní či charitativní činnosti. Je ale otázkou, jaký majetek. Jsou totiž i názory, že církev majetek nevlastnila, ale měla ho pouze ve správě.
Naprosto nepřijatelná je pro mne však otázka náhrad ve výši 75 miliard v průběhu třiceti let, která by se ještě měla valorizovat. Restituenti v devadesátých letech dostali často zpět svůj majetek v zuboženém stavu, ale nedostávali přece žádné náhrady za to, že jej nemohli užívat. Navíc ta náhrada majetku je oceněna takovými cenami, které zdaleka neměli restituenti v devadesátých letech. Jsem pro odluku církví od státu a ta by podle mě měla proběhnout co nejdříve, jak by došlo k vyrovnání s církvemi. Na co ještě dalších 17 let? Sociální demokracie navrhuje vytvoření určitého církevního fondu, do kterého by byl vložen některý vydaný majetek a výnos z tohoto fondu by sloužil k zajištění chodu církví. K diskusi jsou také tzv. daňové asignace. Věřící by ze svých daní mohli určitou částí přispívat na provoz církve, tak jak je tomu například v Německu.
Poslanec ODS Jaroslav Plachý ale varoval, že když neprojde současný zákon, církve by mohly získat v soudních sporech mnohem větší majetek a mohly by se odvolat třeba až do Štrasburku. Víme, že existuje judikát Ústavního soudu, že církve se již mohou soudit...
To rozhodnutí Ústavního soudu se vykládá různým způsobem. Ale určitě právo se obrátit k soudu jim nikdo neupírá. Otázka je, jak by to dopadlo. To si netroufám nijak předjímat. Ale naopak se obávám, že kvůli současnému návrhu zákona by se kvůli nerovným podmínkám mohli soudit restituenti z devadesátých let. A těch žalob by bylo určitě mnoho.
Vy jste tady nějakou svou představu restitucí či narovnání s církvemi zmínil. Myslíte si, že by bylo vhodné, aby ČSSD předložila svůj vlastní návrh zákona, aby to nevypadalo, že ČSSD to populisticky využívá jen jako předvolební téma a svůj pozitivní návrh nepředkládá?
My jsme již svou představu zveřejnili, tedy ten církevní fond a daňovou asignaci. Konkrétní návrh zákona ČSSD zpracovaný zatím nemá, ale určitě o tom bude diskuse.
Psali jsme:
Prezident Václav Klaus vetoval jeden zákon související s druhým pilířem důchodové reformy. Neměla by podle vás důchodová reforma více zohlednit rodinnou mezigenerační solidaritu, konkrétní vazbu mezi dětmi a rodiči, aby se vyplatilo mít více dětí? Přece jen rodiny s dětmi mají mnohem vyšší životní náklady než ty, co děti nemají. Přitom pak ale děti financují i ty, kteří děti neměli...
Určitě je v zájmu státu a společnosti, aby se rodily děti. Otázka je, jak se k tomu přistupuje. Současná pravicová vláda mladé rodiny s dětmi svou politikou nepodporuje. Ať je to otázka bydlení, sociálního zajištění a tak dál. Jsem otec a mám děti, dnes už i vnoučata, a solidarita dětí s rodiči by v rodině fungovat měla. To by mělo být zcela přirozené.
Sociální demokracie se současnou navrhovanou důchodovou reformou nesouhlasí. Druhý pilíř je naprosto nadbytečný. Předpokládá velké nároky pro státní rozpočet a oslabení průběžného důchodového systému. Pod záminkou důchodové reformy vláda zvyšuje nepřímé daně, zdražuje základní životní potřeby jako jsou potraviny, léky, služby atd. Přitom ale není vůbec jisté, kolik lidí se do spoření ve druhém pilíři přihlásí. Já si myslím, že 80 procentům lidí se to vzhledem k jejich příjmům vůbec nevyplatí. Vadí nám také, že z druhého pilíře nejde vystoupit, po uzavření smlouvy nejde od ní totiž odstoupit. Je to závazek na celý život.
A myslíte si, že penzijní fondy jsou bezpečné?
Je to především lákavý byznys pro penzijní fondy. Jistota, že se člověk po třiceti letech spoření sejde na konci se svými penězi a bude je moci užít, není nikde zaručena. Stát takové spoření negarantuje. Není zde pojistka proti tomu, že fondy nebudou špatně investovat, či je někdo nevytuneluje.
Psali jsme:
Jak se díváte na to, že Brusel požaduje po ČR stále další a další peníze? Naposledy pět miliard do rozpočtu EU. Před tím záruky na krachující státy eurozóny. Není to trošku Jánošík naruby, kdy relativně chudší čeští občané mají přispívat na bohatší občany států eurozóny s vyšší životní úrovní, kteří si žili nad poměry? A neměla by se sama EU uskromnit, když se hovoří o fiskální odpovědnosti?
Určitě to může v občanech vyvolávat dojem: „Proč máme platit za někoho, kdo sám svou nezodpovědností se dostal do problémů.“ Na druhou stranu jsme členy EU, čerpáme z evropských fondů a pořád jsme zatím čistými příjemci. I když problémy v čerpání prostředků přes naše operační programy jsou značné a hrozí, že dost velký objem prostředků nezískáme.
Apriorně bych nějakou platbu do rozpočtu EU neodmítal, ale všechno má své meze a i my máme jenom určité možnosti. V současnosti se i pět miliard horko těžko hledá ve státním rozpočtu. V současné době to vidím jako problém z hlediska stavu veřejných financí.
Ekonomové navíc varují, že ty státy, které pomohou jiným státům, se pak díky tomu samy mohou dostat do dluhové pasti...
To ano, ale určitá forma solidarity v rámci evropského společenství by existovat měla.
Otázka je, jestli ty prostředky v tom objemu při obrovských dluzích Španělska, Řecka, Portugalska a Itálie nejsou jenom plivnutím do moře.
Cpát peníze neustále do černé díry také nejde. Také souhlasím s tím, co jste řekl o uskromnění Evropské unie. Její administrativa a byrokracie léty zbytněla. Vidíme to i na příkladu Evropského parlamentu - má dvě sídla a stále se mezi nimi stěhuje. To je určitě velmi nákladné a zbytečné. Určitě by se také neměly zvyšovat platy euroúředníků, to nemluvím o jejich počtu.
Myslíte si, že takzvaný evropský sociální model je v současné podobě udržitelný? Vidíme, že ekonomika neroste, zadlužení stoupá, existuje demografický problém s budoucími důchodci. Možností, jak získat peníze, je zvýšení daní, to ale může přidusit slepici, která snáší zlatá vejce. Nebude muset řešit ČSSD podobný problém, jako řeší současná koalice?
ČSSD chce v každém případě udržet sociální stát. Lze ho udržet za předpokladu, že se bude rozvíjet ekonomika. Pokud jde o zvyšování daní, tak nejsme pro zvyšování daní nepřímých, protože mají negativní dopad na životní úroveň většiny našich obyvatel. A nakonec zvýšením nepřímých daní se nemusí zvýšit jejich výběr, což se potvrzuje s poklesem spotřeby našich domácností. Jsme pro progresivní daně z příjmů fyzických osob, mírné zvýšení o dvě až tři procenta u korporátní daně, větší zdanění hazardu. Diskutuje se i o větší míře zdanění např. u energetických společností, telekomunikačních společností či bankovního sektoru.
Psali jsme:
Nebojíte se, zvýšení daní firmám by mohlo vést k jejich útěku a přesunu někam, kde jsou daně nižší? Nemohlo by to vést k nárůstu šedé ekonomiky, neboť existuje snaha optimalizovat daňový základ?
Myslím si, že žádný úprk firem z republiky nehrozí. Je fakt, že některé firmy přesouvají svůj domicil do daňových rájů, což je problém, který je třeba řešit. Ale masivního odlivu českých firem se nebojím. S šedou ekonomikou je třeba razantně bojovat, což tato vláda sice deklaruje, ale praktické kroky tomu neodpovídají.
Česká republika je velmi závislá na exportu do zemí EU. Souhlasíte s tím, že by se měl export diverzifikovat a mělo by se více dovážet do zemí, které mají větší hospodářský růst než EU? Hovořím o jižní Americe, středoasijských republikách, Číně, Turecku...
Hledat nové trhy v těchto zmíněných zemích, a to jsou jistě velké trhy, je určitě třeba. Naše firmy musí ale být konkurenceschopné, aby tam uspěly. Konkurence je obrovská. Obávám se, že hospodářská politika této vlády firmám prorazit na zahraniční trhy ale moc nepomáhá.
Myslíte si, že při dostavbě Temelína by mělo hrát roli i to, jak velké zakázky dá ta či ona společnost českým firmám?
Určitě by bylo dobré, aby zakázky od vítěze tendru získaly české firmy, protože to znamená práci pro české lidi. Konkrétní jednotlivé nabídky nemohu hodnotit, protože je neznám.
ODS i TOP 09 před volbami slibovaly, že nebudou zvyšovat daně. Co si o tom myslíte, když nyní daně zvyšují?
Je to podvod na voličích. Musel jsem se pousmát tomu, když na jednání rozpočtového výboru poslanec z TOP 09 hořekoval nad tím, že zvyšování daní je špatná věc a že je to bytostné pro ČSSD, která prý ráda zvyšuje daně. Hovořil o tom, jak to jde proti mladým rodinám, ztěžuje jim možnost pořídit si vlastní bydlení. Musel jsem mu připomenout, že to, co říká, je dosti pokrytecké, protože ten, kdo tady teď zvyšuje daně, je pravicová vláda, a lídrem toho je právě TOP 09 i v osobě svého ministra financí Kalouska. Pokud tedy tento poslanec TOP 09 takto hovoří, tak proč tedy zvedal ruku po zvyšování DPH z 5 procent postupně až na 15 procent, dokonce na sjednocenou sazbu 17,5 procenta, když se to týká i bydlení? Radikálního zdražení bydlení!
Jaký máte názor na spolupráci ČSSD s KSČM na krajích?
Když jsem roce 2008 byl předsedou ČSSD v Plzeňském kraji, tak jsem byl u sestavení krajské rady. Tehdy jsme prosadili vytvoření menšinové rady ČSSD s podporou KSČM. Jejich a náš program byly velice blízké, ať šlo o zdravotnictví, školství, sociální věci a mohl bych pokračovat. Navíc je to vždy také o lidech. Myslím, že vše, co jsme slibovali lidem, jsme také naplnili. Takže spolupráci oceňuji. KSČM je parlamentní stranou, volí ji více než 15 procent obyvatel, tak je třeba toto respektovat. Čili na krajské úrovni s takovou spoluprací problém nemám a myslím, že se osvědčila. Co se týče celostátní spolupráce, tak stále platí Bohumínské usnesení. Naši vládu s tichou podporou KSČM si představit umím.
Poslední, trochu odlehčenější otázka. Máte nějaké přátele z opačného politického tábora, se kterými byste třeba zašel na pivo?
Říká se, že v politice přátelství neexistuje, i když samozřejmě existují výjimky. Mně je jedno, z jaké politické strany člověk je. Pokud je to člověk slušný, příjemný, tak se s ním dá mluvit o čemkoliv. Čili je řada lidí třeba i z ODS, se kterými mohu jít na pivo a popovídat si a ani se nemusíme bavit o politice. A když už se o ní bavíme, tak se vzájemně respektujeme. Samozřejmě ve sněmovně každý hájí svůj program, ale měl by ho hájit slušně, bez urážek. Na druhou stranu bych třeba s některými lidmi z vlastní strany na to pivo nešel, protože bych si s nimi ani třeba neměl o čem povídat. Je to vše o lidech a jejich osobních vlastnostech.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
