Prodávají odřezky masa i staré sušenky ke kafíčku. Chodí k nim chudí a hygiena

„Chodím často nakupovat do „zlevněnky“. Kupuju si tam pravidelně sušenky ke kafíčku, zvykla jsem si i na uzeniny – ty už ani nikde jinde nekupuju. Jsou to sice odřezky, ale když to dám do polévky nebo zapeču s těstovinami či bramborami, vůbec to nevadí. A aspoň ušetřím, protože již moc jiných možností, kde se uskromnit, nemám,“ svěřila se ParlamentnímListům.cz osmapadesátiletá paní Světlana z Holešovic. Odešla vloni do předčasného důchodu a vyskakovat si skutečně moc nemůže. Po zaplacení nájmu, energií, telefonu a kupónu na MHD jí totiž zbývá na měsíc 1800 korun.

Stejně jako paní Světlana, i mnozí Češi si nyní hlavu nad kvalitou potravin nelámou. Většina spíše hledá rezervy v nákupu toho, co je nejlevnější. A tak jsou stále více na vzestupu prodejny, které je nabízejí – tedy ty, do kterých chodí pravidelně nakoupit i Světlana. A nutno uvést, že většina z těchto lidí nepřemýšlí nad tím, jaké to může mít dopady na zdraví. Ostatně – jak minulé týdny ukázaly, velmi nekvalitní, někdy i prošlé potraviny se dají běžně koupit i v regálech známých řetězců.

Rozmach obchodů s prošlými potravinami. A první obchod zavřený inspektory...

I proto zažívá rozmach nový fenomén mezi obchodními řetězci, zaměřený na tyto méně majetné. Obchody s levnými potravinami (což mají i ve svém názvu) se plní stále častěji zákazníky a rozšiřují svoji nabídku služeb. Nyní lze totiž nakoupit levné potraviny po skončení doporučeného data spotřeby i prostřednictvím internetového obchodu. Přesto v tomto týdnu jednu z těchto pražských prodejen kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám Státní zemědělská a potravinářská inspekce zavřela. I když jde o zdraví pravidelných zákazníků, mnozí z nich z toho prý byli rozladěni.

„Měli jsme velké problémy s kontrolory hygieny hned na počátku, když tyto obchody vznikaly, nyní už se nám dařilo delší čas žádnou příčinu k podobnému kroku nezadat a i odstranit původní nedůvěru. Bohužel, prodejna, která se nyní musela uzavřít, byla vytopená z horního patra a nepodařilo se odstranit v ní plíseň na stěnách. Rozhodnutí respektujeme a na úpravách pokračujeme tak, aby lidé opět co nejrychleji mohli k nám přijít nakupovat,“ svěřila se ParlamentnímListům.cz majitelka sítě obchodů Levných potravin Hana Havriljaková.

Prodej potravin s prošlým datem minimální trvanlivosti byl opravdu i podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce doposud v pořádku. A nákup podobných potravin nezavrhli dokonce ani odborníci na výživu. Přesto varují, že na některá úskalí by se podle nich však dát pozor přece jen mělo.

Důležité je skladování, datum spotřeby chybět nesmí

Vždy záleží na skladování a na kvalitě obalu. Nepříliš kvalitní papírové obaly propouštějí k výrobku vzduch a vlhkost, které ho mohou znehodnotit. Problematičtější jsou pak třeba některé instantní výrobky, které obsahují tuk. Ten může žluknout. Ve výrobcích také dlouhým skladováním klesá hodnota vitaminů a biologicky aktivních látek.

A dokonce i ten, kdo namítne, že by do takového obchodu nešel, protože by se obával toho, že na výrobku nenajde datum spotřeby, mýlí se. Takové výrobky se totiž po vypršení data ze zákona (na rozdíl od potravin s minimální dobou spotřeby) nesmí prodávat.

„Zboží s datem spotřeby, tedy s označením ‚spotřebujte do‘ se po jeho překročení nesmí prodávat, protože rychle podléhá zkáze. Naopak zboží s datem ‚minimální trvanlivosti‘ vydrží i roky. Jde zejména o sušenky či konzervy. Tyto potraviny však musí být odděleny od ostatních a musí být označené. Zákazníci musí vědět, že kupují prošlé potraviny," padá vysvětlení i ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Byla to totiž v raných počátcích tohoto druhu podnikání právě tato instituce, která uměla majitelům prodejen pořádně "zatopit".

"Je to pravda - hodně jsme zaplatili na pokutách, hygienici si také podávali dveře, protože lidé si stále nemohli na tento druh prodeje zvyknout. Teď už by se dalo říci, že si to sedlo. Víme, že si nemůžeme dovolit jakkoli fixlovat, dodržujeme vše, co je nutné, proto jsme snad už přesvědčili všechny pochybovače, že nejde o druh podnikání o nic horší než jiné," vysvětlila již před časem Havriljaková ParlamentnímListům.cz.

Kolik prodejen s "levnými potravinami" v Česku je, není známo

A jak se dalo čekat, pod vlivem vývoje událostí i ekonomické nestability, prodejců obchodů s prošlými potravinami v Česku přibývá. Přesto zjistit jejich přesný počet je docela složité. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, kde jsou registrovány, totiž přesné číslo nezná – z jejího hlediska jde o běžné prodejny, které zvlášť neeviduje.

A tak v terénu lze potvrdit existenci 15 z nich – kromě Prahy a Brna se nacházejí i v Ústí nad Labem, Litvínově, Mostě, Českých Budějovicích, Tišnově a Táboře a další teď vzniká v Liberci. Skoro všechny dnes fungují pod názvem Levné potraviny, plánuje se již několik měsíců také expanze na Slovensko. Bohužel tam místní legislativa zatím otevření prodejen pro slabší sociální vrstvy brání.

Zásobují je přední výrobci, dovozci i distributoři, prošlé zboží se vykupuje ve velkém do 24 hodin

Přitom prodejny s prošlými a levnými potravinami nejsou ani z pohledu podnikání žádnými „popelkami“. „V tuto chvili již mezi naše obchodní partnery z řad dodavatelů patří 100 předních výrobců,dovozců a distributorů potravin v České a Slovenské republice,“ píše se na webu Levných potravin, z kterého lze objednat zboží přes internet až domů. A nutno dodat, že dávno nejde jen o potraviny – ale také třeba i o drogistické zboží, cukrovinky nebo alkohol.

„Na internetu je sortiment zboží, o které je zájem, různý, ovšem přímo v prodejnách vedou prim uzeniny, mléko, mléčné výrobky a másla,“ prozrazuje ještě trendy svých zákazníků Havriljaková. Jak dodává, přestože se v mnohých domácnostech po Novém roce v důsledku různých změn mohla zhoršit finanční situace, nezvladatelný nápor zákazníků dosud prý v prodejnách nezaznamenala – i když denně do každého obchodu přichází desítky lidí, mnohdy postávají prý i ve frontě. A tak se hledají nové prostory pro otevření dalších prodejen.

Vejce? I ve "zlevněnce" plato za víc než stovku

Češi totiž skutečně začínají šetřit anebo utrácet raději – pokud žijí v pohraničí – u našich sousedů. Nemíří tam do potravin s prošlým zbožím, ale vědí, že za nákup tam zpravidla zaplatí výrazně méně než v Česku. Koneckonců - zmíníme-li současný nedostatek a vysoké ceny vajec, které i v Levných potravinách nabízejí v akční ceně 105 korun za plato, není to nepochopitelné.

Přesto zemědělský analytik a publicista Petr Havel tvrdí, že se nedá jednoznačně říct, že by bylo jídlo v Německu levnější. „Nelze to postavit tak jednoduše. Něco je levnější, něco dražší, záleží na použitých surovinách. Co se týče kvality, náš spotřebitel v minulosti byl zvyklý brát všechno a odnaučili jsme se hájit práva spotřebitelů. Je tady asi deset spotřebitelských organizací, ale v podstatě nefungují. Tuzemský spotřebitel vydrží všechno, jak cenu, tak kvalitu," říká Havel. Podle něj totiž současné a velmi časté stížnosti spotřebitelů na kvalitu jsou zbytečné.

„Obchodní řetězce přece prodávají jen to, co spotřebitelé kupují. Kdyby byli náročnější, nerostly by tu prodejny s prošlým zbožím a zbožím na hranici trvanlivosti jako houby po dešti," dodal Petr Havel pro ParlamentníListy.cz.

Ošidnost srovnávání

Jenomže mnozí skeptici varují před tím, že srovnávání může být vždy poněkud ošidné.

„Samozřejmě se to dá technicky přepočítat - cena zboží na Eura nebo na koruny. Lidem, kteří bydlí v příhraničí, se některé zboží vyplatí nakupovat u sousedů, protože řadu zboží nakoupí levněji. Ten rozdíl v cenách ale může být z akčních slev a jak známo řetězce mají třeba třetinu věcí v akcích. Třeba dojíždí výrobek z důvodu uvolnění skladových prostor. Ovšem podle srovnání cen třeba nákup pracích prášků ve velkém se bezesporu vyplatí," řekl před časem na toto téma pro ParlamentníListy.cz analytik Jaroslav Huk.

Jenže namítnout se dá, že i v Česku nabízejí řetězce různé akce…a například nákup v poslední době již zmíněného velmi problematického zboží – vajec – je prokazatelně za hranicemi výhodnější.

Prezident agrární komory Jan Veleba připomíná, že přitom u potravin podle by nemělo jít jen o cenu, ale také o kvalitu.

Rozdílnost kvality potravin u nás a za hranicemi je dramatická

„Kvalita potravin v Česku a takzvaných západních zemích je jiná, klidně i u stejných značek, to už víme. Řetězce nadiktují cenu a náš potravinář dá do výrobků náhražky, aby se vešel do ceny. Německý to neudělá, na něj si řetězce tlačit nedovolí. V totožném kečupu v Česku je pak jen 25 procent rajčat, v Německu to je osmdesát procent," vysvětlil Veleba.

A do jisté míry mu dává za pravdu i ekonomka Markéta Šichtařová. I když chápe to, že někteří lidé chodí nakupovat levné potraviny, varuje před riziky, jež z toho časem mohou pramenit.

Pozor, aby se nákupy levného zboží nevymstily na zdraví těch zákazníků

Podle ní je problémem v Česku nyní hlavně to, že se nejen zvyšují ceny potravin obecně, ale také to, že se zvýšení DPH opět na nákupních koších Čechů nepříjemně projevuje.

„Tím, jak se prohlubuje v důsledku těchto okolností chudoba, sociálně slabší lidé nakupují stále méně kvalitnější potraviny, to už nám ukázala čísla ČSÚ. A to se za pár let může české ekonomice také nepříjemně prodražit. U lidí, kteří nejedí dlouhodobě kvalitnější potraviny a nakupují náhražky, se to totiž po čase projeví zdravotně. Budou-li více stonat, bude to znamenat zvýšený nápor na výplaty nemocenských dávek, ale také na zdravotnictví,“ varuje analytička Šichtařová.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.