V evropské populaci se za posledních dvacet let nezměnil podíl lidí ve věku 15 až 64 let na veškerém obyvatelstvu, ale výrazně se změnila struktura „neproduktivní části“ – přibylo lidí nad 65 let a snížil se podíl populace ve věku do 15 let. V Česku se podíl „produktivní části populace“ mezi roky 1992 a 2012 dokonce zvýšil, ale jenom proto, že výrazně poklesl podíl mladých lidí do 15 let. Informuje o tom časopis Statistika a my.
Index závislosti, jak statistici označují poměr mezi neproduktivní částí populace (0-15 let a nad 65 let) a produktivní částí (15-64 let), se v 27 zemích Evropské unie od roku 1992 do roku 2012 skoro nezměnil (49,6 oproti 50,2 procenta). Ale zatímco v roce 1992 byl index závislosti mladých (lidí do 15 let) 28,5 procenta, po dvaceti letech klesl na 23,4 procenta. A naopak index závislosti starých (nad 65 let) se zvýšil z 21,1 na 26,8 procenta.
Přesná čísla najdete ZDE
V Česku podíl mladých lidí klesl víc než v Evropské unii
To v České republice za stejné období index závislosti klesl z 50 na 44,2 procenta. V tomto zdánlivě pozitivním trendu je však skryta skutečnost, že o téměř 10 procent klesl podíl mladých lidí (z 30,8 na 21,2 procenta), zatímco index závislosti starých lidí rostl podobně jako v zemích EU (z 19,1 na 23,4 procenta). Lze to brát jako varování pro udržitelnost našeho důchodového systému a opodstatněnost té podoby důchodové reformy, kterou spustila pravicová koalice?
Psali jsme:
„Samotná čísla mě nijak nepřekvapují, nevidím v nich nic nebezpečného. Jsou země, kde je populační vývoj ve vztahu k penzím mnohem horší než u nás. Rozhodně z nich nevyplývá, že se měla provést ta penzijní reforma, kterou vláda spustila. Není žádná souvislost mezi demografií a vládní reformou k 1. lednu 2013. To si tady někdo vymyslel, argumentuje demografií, ale je to falešná argumentace,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké škole finanční a správní, jenž se dlouhobě zabývá sociálním a soukromým pojištěním.
Vláda po malé penzijní reformě nesmí argumentovat demografií
Nezpochybňuje stárnutí populace, ale poukazuje na malou penzijní reformu, díky níž tato vláda zvýšila postupný věk pro odchod do důchodu, a to až na 75 let v roce 2100. „Lze to kritizovat, ale já to nekritizuji, já ji za to opakovaně chválím, mně se to nesmírně hodí. Protože když to takhle z teoretického hlediska ideálně vláda udělala, tak teď vůbec nesmí nebo by neměla argumentovat demografií. Demografie je tímhle zvyšováním důchodového věku eliminována, i když ne na úplných sto procent,“ upírá profesor Vostatek vládě jeden z jejích nejčastějších argumentů.
Přitom ale vláda i Asociace penzijních fondů tvrdí, že v roce 2050 budou státní důchody o 40 až 50 procent nižší než dnes. „Ale to je ta lež! Tahle by to mohlo možná vycházet, kdyby se předpokládalo, že se důchodový věk dál zvyšovat nebude, tedy kdyby se neudělala ta malá penzijní reforma. Pak by to možná sedělo,“ připouští expert na penzijní systémy jedinou možnost, kdy by bylo možné vládní lež přijmout jako možnou pravdu.
Pro důchodový systém je důležitá míra nezaměstnanosti
„Je sice pravda, že v letech 2050 až 2060 bude nejhorší fáze populačního cyklu, ale odchylka od nějakého dlouhodobého trendu bude v řádu 15, maximálně 20 procent. Kdybych přijal logiku těch, co říkají, že budoucí důchody musí být z demografických důvodů nižší, tak by to muselo být maximálně o 20 procent, a ne o 40 nebo o 50 procent,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz profesor Jaroslav Vostatek.
Je přesvědčen o tom, že i když bude v tomto století nějaká demografická vlna směrem dolů, tak je ve vztahu k vývoji ekonomiky bezvýznamná. „Daleko důležitější je, jestli míra nezaměstnanosti bude pět, nebo patnáct procent. Když přestane deset procent lidí platit pojistné, vypadne deset procent příjmu, a to pochopitelně chybí. A až nastane konjunktura, tak se nezaměstnanost dostane do opačného gardu, a tak by tam zase měl být přebytek,“ konstatuje Jaroslav Vostatek s tím, že do budoucna existují předpoklady ekonomického růstu, což pozitivně ovlivní průběžný systém.
Podle původních vládních projekcí měl být důchodový účet v přebytku
Za naprosto falešnou pak považuje vládní argumentaci, že na důchodovém účtu dnes něco chybí. „Protože kdyby si vzali svoje projekce z doby, kdy připravovali tu svou důchodovou reformu, tak by z nich viděli, že populační vývoj loni, letos, v příštím roce a možná i v dalších dvou letech je velmi pozitivní a ten tzv. důchodový účet měl být v přebytku,“ podotýká odborník.
„On vlastně žádný důchodový účet není, je to jen fiktivní číslo pro argumentaci, když se to někomu hodí. Čili ten vývoj ekonomiky má bezprostřední dopad do státního rozpočtu, to je nesporné, ale demografie s tím nemá nic společného. Podle ní bychom teď měli být v nejpozitivnějším období, nejsme v něm kvůli ekonomickému vývoji a kvůli vládě. Vždyť všechny okolní státy jsou lepší než my,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz profesor Jaroslav Vostatek klopýtání české ekonomiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
