Smutná čísla a zlé vyhlídky: Chudneme a prý bude ještě hůř

11.04.2012 9:35

Inflace letí nahoru. Zatímco v úvodu tohoto roku byla pouze v zahřívacím stádiu, nyní už se projevuje podstatně více. A tak peníze z peněženek Čechů mizí velmi rychle – někdy rychleji, než je stihnou vydělat. A lépe nemá být ani v příštím roce. Znamená to tedy, že Češi začnou reálně chudnout.

Smutná čísla a zlé vyhlídky: Chudneme a prý bude ještě hůř
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jak bude vypadat společná evropská měna v roce 2012? Ilustrační foto

Ceny se v Česku v měsíci březnu meziročně zvedly o 3,8 procenta (z únorových 3,7 procenta) - to je nejvyšší tempo od listopadu 2008. Podle Českého statistického úřadu inflace roste hlavně kvůli dražším potravinám a nápojům. Například ceny vajec však stouply více než dvakrát.

„Není to nic překvapivého, dalo se předpokládat, že k této inflaci dojde – zvlášť když jsme si ještě sebemrskačsky zvedli DPH,“ reagovala na růst inflace pro ParlamentníListy.cz ředitelka Next Finance, analytička Markéta Šichtařová.  A to se vláda nově dohodla na tom, že daň z přidané hodnoty znovu zvýší, a to o jeden procentní bod  - na 15 a 21 procent.

Jak však Šichtařová dodala, Česká národní banka je v tom prý nevinně – hlavní podíl zodpovědnosti za to nese Evropská národní banka, která tiskne stále více peněz. „My s tím bohužel nemůžeme nic udělat. Je třeba se tedy připravit na to, že situace setrvá stejná po celý tento rok a zcela jistě zřejmě i v roce 2013. Inflace tak způsobí i pokles reálných mezd, a to znamená, že Češi budou dále chudnout,“ vyslovila nepříjemnou prognózu finanční analytička Šichtařová.  

Jisté je, že meziměsíčně ceny stouply o dvě desetiny procenta. Z toho vejce zdražila podle statistiků o dvě třetiny. "Tím se březnová inflace může bezpochyby jmenovat vaječná. Jen meziměsíční nárůst cen totiž přidal k inflaci hned dvě desetiny procentního bodu," reagoval na aktuální čísla statistiků například ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Dražší je je kakao, káva i cukr

Vedle vajec podražil meziročně o pětinu například chleba, nealkoholické nápoje stouply o 14 procent a více lidé utráceli za cukr, kávu či kakao.

„Za růstem cen stojí zvýšení DPH, rychlý růst cen ropy na světových trzích a nezvyklý růst lokálních cen některých potravin (třeba již zmiňovaných vajec). Ani jedno přitom nebylo způsobeno vyšší poptávkou. Centrální banka je proto na zkrocení růstu těchto cen krátká. Jinými slovy – na vyšší inflaci si musíme na řadu příštích měsíců zvyknout,“ podpořil názor Šichtařové i další ekonom Next Finance – Vladimír Pikora.

I on však zdůrazňuje, že české spotřebitelské ceny jsou ovlivňovány měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB), která svou politikou kvantitativního uvolňování vyšroubovala ceny komodit do nebes. ČNB opravdu nic dělat nemůže, zvýšení její signální úrokové sazby by se z tohoto pohledu jevilo jako čiré bláznovství. Pokud tedy převedeme ceny v ČR na celoevropskou bázi, pak harmonizovaný index spotřebitelských cen rostl u nás ještě rychleji, než v celé eurozóně. A tak – zatímco v Česku rostou ceny o 4,2 procenta, v eurozóně jen o 2, 6 procent. S takovým i na mezinárodní poměry velkým zdražením budeme domácí poptávku jen těžko ozdravovat, protože i to navýšení DPH přišlo v nevhodnou dobu,“ konstatuje dále Vladimír Pikora.

Když zvýší ČNB úrokové sazby, poznáme to za rok, ale...

Podle něj i kdyby ČNB zvýšila nyní úrokové sazby, projevilo by se to v naší ekonomice až za rok. „A nikde by nebylo psáno, že by to snížilo ceny benzínu a nafty. A pokud bude ECB dále pumpovat do ekonomiky další biliony eur, bude stejně zvýšení úrokových sazeb ČNB k ničemu,“ doplnil ještě Pikora.

Jisté tak je i to, že dražší ceny zboží pociťují stále silněji lidé v menších obcích a městech – kde není mezi obchodníky velká konkurence a tudíž nejsou nuceni tlačit ceny zboží nízko. A tak je cena  nákupu základních potravin v hlavním městě a vesnicích rozdílná. Zda se budou nůžky i v této oblasti rozvírat, se jen těžko dá odhadovat.

Jídlo a pohonné hmoty – to nejvíc zatěžuje peněženky

Vedle potravin vydávali lidé více peněz za pohonné hmoty, nafta i benzin se totiž dostaly kvůli rychlému růstu cen ropy na světových trzích na nová maxima. Nafta v březnu stála v průměru 37,08 koruny za litr, za Natural 95 platili řidiči 36,82 koruny. Benzin tak meziročně zdražil o osm procent, nafta o desetinu.

Zdražují ale i náklady na bydlení a energie – hlavně v obecních bytech, kde se na tom podílí ukončení regulovaného nájemného. V nákladech na bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 25,1 procent, elektřiny o 4,2 procent, vodného o 12,0 procent, stočného o 10,6 procenta, tepla a teplé vody o 7,6 procent. Čisté nájemné bylo vyšší o 5,5 procent, z toho regulované o 14,1 procenta, tržní o 1,7 procenta.

Levnější pronájmy i pivo - na dlouho?

Na druhou stranu se v těchto měsících dá pozorovat, že realitní agentury musely jít v případě pronájmů bytů s cenami oproti loňsku dolů. Jak dlouho tento jev potrvá, či zda jde pouze o sezónní výkyv, ukáží příští měsíce.

Dobrou zprávou v té záplavě nepříliš optimistických je pak i to, že se například snížily výdaje za rekreaci, zlevnilo mírně oblečení i domácí spotřebiče. Pro pivaře je pak potěšující asi i to, že z alkoholických nápojů klesly právě ceny piva, a to o 1,4 procent.  O 1,1 procenta méně Češi v březnu platili za léčiva a telefonické a telefaxové služby.

Nezávislí ekonomové bubnují na poplach již delší čas

Zatímco v USA od ledna do března letošního roku krachlo zhruba 13 bank, v Evropě je zatím klid. Jenže padají obavy, že je pouhým klidem před bouří. Například Petr Robejšek, nezávislý analytik, který předpověděl v minulosti pád "železné opony", je nyní poradce a kouč žijící v Hamburku. Specializuje se na analýzy a prognózy hospodářského a politického vývoje, poradenství pro podnikatele a politiky. Již vloni upozornil na to, že je potíž mnohých manažerů i politiků v tom, umět rychle a správně zpracovat informace, zvážit rizika a šance odvozené od jednání ostatních a zvolit nejvhodnější postup pro dosažení cílů. Domnívá se proto, že v následujícím období čeká zřejmě Evropu hospodářský i politický chaos. Varuje však zároveň před jakýmikoli  konkrétními či katastrofickými závěry.

"Víte, cenu má předpověď konkrétní události a nikoliv obecná předpověď. A ta zní asi v duchu toho, že Evropu skutečně čekají léta ekonomického sestupu a politického chaosu. To si sice opravdu myslím. Ale určitě nejsem sám - na to dnes přijde kdekdo," řekl Robejšek pro ParlamentníListy.cz.

Britský deník Iliad Telegraph zase upozornil vloni na to, že hlavní čísla z bankovních rozvah ukazují, že pád bank je nevyhnutelný nejen za mořem, ale je možný i v Evropě. Potvrzuje se tím prý nutnost vytvoření nového finančního systému. Ten měl být nastíněn však prý nejpozději na začátku tohoto roku. Nebude-li prý podniknuto nic k nastartování nového finančního mechanismu, dá se očekávat dlouhý propad a stagnace, daleko horší než byla ta v roce 1930. S tímto tvrzením se před časem zcela ztotožnila i ekonomka Květa Pohlhammer Lauterbachová, předsedkyně Sdružení žen, bývalá členka KDU-ČSL.

Nepodceňujme hrozbu pádů bank, říká další ekonomka

Podle ní se totiž objevují nejen ve světě, ale i v Evropě, a potažmo také v Česku, ojediněle hlasy finančních analytiků hovořící o tom, že skutečně hrozí vážné ekonomické problémy v řadě míst světa, ovšem nikdo jim nechce dopřát dostatečný prostor k poslouchání.

A vzpomněla, že zmiňovaný britský deník uvedl, že zhruba 91 největších bank angažovaných v eurozóně potřebuje jenom během tohoto roku na pokrytí svých dluhů 4 biliony eur. Přičemž celkový HDP eurozóny je 12 bilionů. Znamená to tedy, že banky potřebují odčerpat třetinu z celkového hrubého domácího produktu eurozóny. A to ale pouze na to, aby byly solventní jeden jediný rok.

A tak se investoři údajně postupně stahují, peněžní trh je zmrazený. Nezbývá, než požadovat peníze od daňových poplatníků prostřednictvím krachu eurozóny, nebo vytvořením systému euroobligací, což problém nevyřeší.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …