Domácnosti ve velkých městech vydaly v minulém roce až desetinásobné částky za nájemné z bytu oproti domácnostem v obcích s počtem obyvatel nižším než dva tisíce. Uvádí to ve svém záříjovém čísle časopis Statistika & My, který se ve svém článku opírá o výběrové šetření Statistika rodinných účtů Českého statistického úřadu. Z něj také vyplývá, že průměrná výše čistých peněžních vydání činila v loňském roce v domácnostech v malých obcích (méně než 2 tisíce obyvatel) 10 137 Kč na osobu a měsíc. Ve velkých městech (více než 50 tisíc obyvatel) dosáhla 12 656 Kč.
Nižší průměrné peněžní vydání na osobu v domácnostech v malých obcích souvisí s jejich nižším průměrným příjmem. Nezanedbatelný vliv má rovněž skutečnost, že domácnosti v menších obcích a městech jsou v průměru vícečlenné a také se v nich nachází větší počet dětí bez vlastního příjmu. Velikost obce podstatně ovlivňuje i strukturu spotřebních vydání domácností. Ve městech tvoří nejvýznamnější položku vydání na bydlení a energie, která přesahují 20 procent. Ve velkoměstech s počtem obyvatel vyšším než 50 tisíc činil jejich podíl dokonce téměř 25 procent.
Podíl výdajů na potraviny je vyšší v malých obcích
To u domácností bydlících v obcích do dvou tisíc obyvatel tento podíl nedosáhl ani 18 procent a stal se až druhou nejvýznamnější položkou. Ve velkoměstech činily náklady na bydlení a energie průměrně 5 655 Kč na domácnost, což bylo o 40 procent více než u domácností v obcích s nejnižším počtem obyvatel. Domácnosti ve velkých městech vydaly ve srovnání s těmi v obcích do dvou tisíc obyvatel více než desetinásobné částky za nájemné z bytu a zhruba dvojnásobné částky za ostatní služby související s bydlením (vodné a stočné, sběr pevných odpadů apod.).
Psali jsme:
Pro domácnosti v malých obcích představují nejvýznamnější položku ve struktuře spotřebních vydání potraviny a nealkoholické nápoje. V roce 2012 tvořila tato vydání 21,3 procenta, zatímco u domácností žijících ve velkých městech to bylo jen 19 procent. V absolutním vyjádření domácnosti v malých obcích průměrně utratily za potraviny a nealkoholické nápoje měsíčně 1 903 Kč na osobu, kdežto domácnosti ve velkých městech 2 064 Kč na osobu.
Náklady na dopravu ovlivňuje dojíždění za prací a do škol
Výdaje za potraviny snižuje v malých obcích i to, že mají příznivější podmínky pro využívání vlastního hospodářství, samozásobování. „Bezplatně získané produkty živočišné i rostlinné“ jsou v nich při porovnání s domácnostmi ve městech s počtem obyvatel vyšším než 50 tisíc běžně dvakrát vyšší, v některých případech až desetkrát vyšší. Tento fakt se v praxi projevuje tím, že domácnosti v malých obcích nepotřebují řadu potravin nakupovat v takové míře, jako je nakupují domácnosti ve velkých městech.
Vydání za dopravu zatěžuje více domácnosti v malých obcích, u nichž to představuje 12,7 procenta celkových nákladů, zatímco ve velkých městech jen 9,6 procenta. Je to dáno dojížděním za prací, do škol, roli sehrává i horší dostupnost některého zboží či služeb, za nimiž jsou nuceni cestovat. V absolutním vyjádření na dopravu vydaly domácnosti bydlící v malých obcích o 9 procent více než domácnosti ve velkoměstech.
Kromě tří hlavních skupin spotřebních vydání už rozdíly nejsou
U dalších skupin spotřebních vydání už nejsou rozdíly ve struktuře z hlediska velikosti obce už tak významné jako u výdajů na bydlení, na potraviny a nealkoholické nápoje nebo na dopravu. Statistika rodinných účtů sleduje hospodaření soukromých domácností a poskytuje informace o výši jejich vydání a struktuře spotřeby. Z jiných zdrojů nelze informace o odlišnostech spotřeby v domácnostech tříděných podle rozličných hledisek získat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
