„Půjdou prostě ze státního rozpočtu, stejně jako šlo 10 miliard, které stát zaplatil za televizi Nova,“ řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Farský (TOP 09) a připomněl tak pro stát neúspěšné arbitrážní řízení ve sporu státu s investorem Novy. Kdo si tedy myslel, že vláda řekne, odkud peníze vezme, tak se podle něj mýlí. „Není to tak, že se stáhnou finanční prostředky z platů ústavních činitelů a půjdou na církve,“ prohlásil Farský a zklamal tak zřejmě většinu občanů České republiky.
Peníze církvím – tři promile rozpočtu
Poslanec TOP 09 zdůraznil, že příjmy státního rozpočtu jsou ročně kolem 1,1 bilionu korun, stát musí vyplatit všechny nutné výdaje a závazky, například důchody, náklady na zdravotnictví, a pokud projde zákon, stane se nezbytnou položkou výdajů i každoroční platba církvím. „Finanční náhrada církvím znamená v objemu tři promile rozpočtu,“ uvedl Farský.
Ale sociální demokraté chtějí udělat všechno pro to, aby zákon, který se téměř s jistotou vrátí znovu do sněmovny, nebyl přijat, největší problém totiž vidí především ve finanční náhradě. „Jestliže se škrtá v sociální oblasti a ve zdravotnictví, vidíme jako nepřiměřené, aby se poskytovala taková částka na církevní restituce,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda strany Bohuslav Sobotka.
Psali jsme:
Závazek i pro příštích sedm vládních kabinetů
Nejsilnější opoziční strana si je však vědoma, že pokud se současné vládní koalici podaří zákon parlamentem protlačit, budou k platbám církvím „odsouzeny“ i příští vlády.
Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, kterým se bude ve středu zabývat Senát, totiž počítá s tím, že bude církvím, zejména katolické, vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a že dalších 59 miliard korun budou církve dostávat v dalších třiceti letech. Částka bude pravidelně navýšena o míru roční inflace. Současně se má snižovat suma, kterou stát vyplácí na platy duchovních – až na nulu po sedmnácti letech.
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
ČSSD by možná sáhla na peníze na opravy kostelů
I stínový ministr financí za ČSSD, ekonom Jan Mládek připouští, že pokud zákon v navrhované podobě projde, nebudou mít sociální demokraté na výběr. Pokud se církev nebude ochotna z nějakých důvodů v budoucnu dohodnout na snížení finanční náhrady, bude muset i nejméně sedm budoucích vládních kabinetů příštích třicet let sahat hluboko do státní pokladny. Ale ekonom ČSSD naznačil, kudy se zřejmě bude ubírat tlak na církve, aby ze svých už uzákoněných požadavků po příštích sněmovních volbách, v nichž už sociální demokraté počítají s vítězstvím, slevila. „Pokud by se církev odmítala dohodnout, negativně by se to odrazilo na vztahu státu a církví, přitom církve potřebují spoustu peněz na opravu památek,“ připomněl Mládek. Nevyloučil, že by sociální demokraté finanční náhradu brali právě z této škatulky. „Církve by pak hradily údržbu historických objektů z finanční náhrady,“ připouští tuto možnost stínový ministr financí ČSSD.
Mládek: Snad se Václav Klaus zachová konzistentně
Ale stále doufá, že i kdyby po vrácení Senátem zákon v Poslanecké sněmovně znovu vládní koalice prohlasovala těsnou většinou, vetuje ho prezident Václav Klaus a část ODS by už proti němu ruku nezvedla. „Věřím, že Václav Klaus bude konzistentní. Lisabonskou smlouvu nepodepsal, protože měl obavy z prolomení restituční hranice 25. února 1948 a vznášení dalších nároků těmi, kdo o majetek přišli poválečnými Benešovými dekrety. A stejné riziko hrozí i u zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ konstatoval Jan Mládek.
Šichtařová: Odluka církve od státu je nejlepší variantou
Ekonomka Markéta Šichtařová nepovažuje podmínky finančních náhrad za tak tragické pro státní rozpočet, jak popisují odpůrci vládního návrhu zákona. „I když jsme nyní v recesi, ekonomika v dlouhodobém průměru roste ročně o dvě procenta HDP, hodnota 60 miliard korun dnes je mnohem méně než bylo před třiceti lety,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz. Pokud se tedy finanční náhrada bude valorizovat jen o míru roční inflace, a nebude se přihlížet k růstu hrubého domácího produktu, nebude to podle ní tak zatěžující pro stát. „Největší zápřah vyplácení peněz církvím přinese státu v prvních letech, později už to nebude tak zatěžující,“ je přesvědčena ekonomka i vzhledem k tomu, že současně s výplatami se bude snižovat výše příspěvku na podporu činnosti církví a náboženských společností, které stát poskytuje ve výši téměř 1,5 miliardy korun každoročně na platy duchovních.
Vzhledem k tomu, že částka na platy duchovních by se vzhledem k inflaci také musela zvyšovat a že by navíc postupně hrozil nárůst církví v České republice, kterým by stát příspěvek hradil, je majetkové vyrovnání s církvemi a odluka církve od státu nejlepší variantou. Až se stát po sedmnácti letech zbaví vyplácení příspěvků církvím a po třiceti letech splatí i finanční náhrady, bude podle ekonomky situace pro stát finančně výhodnější než dnes.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
