I když většině obcí tato vládní novela z dílny Ministerstva financí pomůže, obce do 50 obyvatel s velkým katastrem, si naopak výrazně pohorší, čímž je ohrožena jejich existence. Některé z nich mohou dokonce přijít o polovinu peněz ze svého rozpočtu. To je i případ Šléglova na Šumpersku. Tamní starosta proto zvažuje podat ústavní stížnost.
„My máme 960 hektarů, ale podle kritéria bychom měli mít pouze 120, takže jsme trestáni za to, že máme velký katastr, o který se musíme starat. Nejvíce to postihne obce v podhůří a v horách, kde je velký katastr a málo obyvatel. Obce do 50 obyvatel, které nejsou v horách, sice taky ztratí, ale jedná se o ztrátu v řádu maximálně desítek tisíc. Ale u nás je to téměř likvidační,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz starosta Šléglova Zdeněk Císař (TOP 09).
Malé obce s velkým katastrem si pohorší
Podle něj se model, dle kterého se mají začít rozdělovat finance nyní, vrací před rok 2008. „Malé obce a ty pohraniční s velkým katastrem do té doby dostávaly velmi málo peněz. Tak v roce 2008 zavedli rozlohu katastru a tím se příjmy těchto obcí zvýšily,“ upřesňuje Císař.
Původní záměr počítal s pokrácením rozpočtů u čtyřech největších měst o 5 miliard. Protože tento návrh neprošel, doplatí na to asi 341 obcí. Obce v horách, které mají velké katastry si prý pohorší nejvíce. „Pan Kalousek je dvacet let v politice a zvykl si na to, že vše řeší globálně. Mluví se o kompromisu, jaký s ODS TOPka udělala, ale úplně se zapomnělo na lidi, kvůli kterým se to vlastně dělalo. Systém, kdy se kácí les a létají třísky, přece nemůžeme používat ve vztahu k občanům. Ministr Kalousek považuje za vítězství, že udělal kompromis, já to považuji za prohru,“ říká Císař.
Stížnost k Ústavnímu soudu
Podle něj sice jeho obec bude muset situaci zvládnout, nicméně nedostatek financí bude mít samozřejmě citelný negativní dopad, jenž se projeví především na vzhledu obce. Péče o obec a zeleň je totiž hlavní položka ve šléglovském rozpočtu, která představuje částku téměř 248 tisíc korun. Po zavedení novely o rozpočtovém určení daní prý šléglovští přijdou ročně o téměř polovinu celého rozpočtu, což je 231 tisíc korun.
Proto Zdeněk Císař uvažuje, že ještě s jinými stejně postiženými obcemi, podá stížnost k Ústavnímu soudu. „Veškerá politika má být ve prospěch občanů. Proto možná podáme spolu s dalšími obcemi i stížnost k Ústavnímu soudu. Nejhorší na tom je, že jde celostátně asi jen o 36 milionů, které budou chybět.“
Vzdejte se dvacetikoruny a problém je pryč
Přesto má tento starosta již vymyšlený plán, který by mohl pomoci. Možnost, jak tuto nespravedlnost napravit je ta, že se čtyři největší města vzdají ze svých rozpočtů 20 korun na obyvatele a tyto peníze přejdou do příjmu postižených obcí. Proto se rozhodl napsat primátorům těchto měst dopis, ve kterém je žádá o vzájemnou solidaritu.
„Hrozí zde nebezpečí, že znovu propuknou protesty a myslím, že oprávněné. Cesta přes interpelace poslanců, různé dotace je zdlouhavá a zbytečná.Obyvatelé venkova chtějí jezdit k Vám, do upravených a čistých měst. Opačně zase obyvatelé Vašich měst jezdí k nám na rekreaci a také oni ocení, že se snažíme, aby mohli svůj volný čas trávit v prostředí, které se snažíme zlepšovat a udržovat.Proto Vás žádám, vzdejte se 20,-Kč na občana a tím bude problém vyřešen! Ukážeme politikům, že se lidé mohou dohodnout a vzájemně se podpořit. Také naše obec projevila solidaritu při povodních v roce 2010 a poslala obci Černousy peněžitý dar ve výši 34 tisíc korun, což je tisíc korun na obyvatele. Pan starosta mi pak volal a řekl, že to nedostali ani od kraje,“ píše se v dopise, který má redakce k dispozici a který má být určený primátorům Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.
Onderka: Nevidím důvod vzdávat se dalších peněz
Redakce následně oslovila brněnského primátora Romana Onderku (ČSSD), na jehož stůl může požadavek ze Šléglova doputovat. „Obec Šléglov s 37 obyvateli, bez školy či školky, má dle údajů Ministerstva financí v současné době daňové výnosy na 1 obyvatele na úrovni 15, 7 tis. Kč, což ji řadí na 20. místo mezi více než 6 000 obcemi v České republice. Novelou zákona o RUD sice její daňové výnosy na obyvatele klesnou z 15, 7 tisíc na 8, 9 tisíc korun, ale stále budou na stejné úrovni, jako například u města Blansko s 21 tisíci obyvateli, školskými zařízeními a více než 2 tisícovkami žáků. Nevidím proto žádný důvod k tomu, aby se Brno nad rámec navržených 200 milionů korun vzdávalo dalších příjmů ve prospěch obcí s několika desítkami obyvatel a velkým katastrem,“ sdělil svůj postoj ParlamentnímListům.cz Onderka.
Gazdík: Řešením je zvýšení daně z nemovitosti
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN Petr Gazdík dodává:„Nacházíme se v nějaké rozpočtové situaci i směrem k Evropské unii a víc peněz do tohoto systému rozpočtového určení daní dostat nelze, nicméně hledáme taková řešení, aby to pro tyto obce nebyl takový šok. Pro obec Šléglov však existuje způsob, jak ztrátu nahradit, a to například zvýšením daně z nemovitosti,“ řekl redakci Gazdík.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
