Ekonom Lukáš Kovanda před časem upozornil, že Německo naráží ve snaze přejít na zelenou energii na své limity. Ukazuje se, že energie ze sluníčka a z větru nestačí vysokým energetickým nárokům německého průmyslu. Německo se dobrovolně vzdalo svých jaderných elektráren a teď hledá cesty, jak podpořit své podniky a zabránit jejich odlivu do zahraničí.
Mohly by začít přecházet i do Francie, která má stále k dispozici desítky svých jaderných reaktorů, díky kterým mohou Francouzi vyrábět energii podstatně levněji než Němci.
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
„Trnem v oku Berlínu je plán Paříže masivně investovat do své chátrající sítě jaderných reaktorů a prodloužit tak jejich životnost. Celkem 56 stárnoucích reaktorů, dokončených v 80. a 90. letech minulého století a zajišťujících dvě třetiny výroby elektřiny ve Francii, je majetkem předlužené francouzské státní společnosti EdF. Její dluh dosahuje v přepočtu astronomických 1 600 miliard korun. Německo se obává, že v rámci svého nového plánu bude nyní francouzská vláda do reaktorů investovat tak masivně, že nakonec bude Francie disponovat i citelně levnější elektřinou, než jakou má Německo. To se totiž naopak jaderné energie vzdalo a vsadilo na nestabilní a neřiditelné zelené zdroje v kombinaci s plynem coby zdrojem záložním – donedávna celkem levným ruským, nyní dráže dováženým i ze zemí typu USA či Kataru,“ napsal Kovanda na sociální síti X.
„Jeden příklad za všechny. Největší německá hliníkárna Trimet musela loni kvůli vysokým cenám energie omezit produkci. Svoji náruč jí ale otevřel právě zmíněný francouzský energetický podnik EdF. Jednomu ze závodů Trimetu, lokalizovanému na jihovýchodě Francie, nabídl nový desetiletý kontrakt na dodávky velmi levné jaderné elektřiny. Německá vláda se nyní bojí, že jí do Francie bude za levnější elektřinou utíkat zdaleka nejen produkce hliníku – a s tím i pracovní místa, pochopitelně,“ pokračoval.
Německo se topí ve své nezvládnuté energetické přeměně, teď se s sebou snaží stáhnout i Francii. Berlín se bojí, že mu jinak budou firmy utíkat za levnější elektřinou i do Francie
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 18, 2023
Německo je stále nervóznější ze své historické energetické přeměny, takzvané Energiewende. Ta už má… pic.twitter.com/fkQhiSF9Gd
A právě kvůli podobným problémům teď došlo mezi Berlínem a Paříží k roztržce. Informuje o ní agentura Bloomberg.
Fotogalerie: - PRO proti vládě
„Vlády v Paříži i Berlíně hledají, jak zajistit elektřinu za nejnižší cenu,“ řekl Christian Egenhofer, vedoucí výzkumný pracovník bruselského think-tanku CEPS. „Je to téměř otázka politického přežití,“ dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron už ví o nespokojenosti obyvatel s cenami energií, resp. s cenami paliv své. Právě pokusy zvýšit ceny pohonných hmot a přimět tak Francouze k ekologičtějšímu chování vedly v roce 2018 k vyvolání vlny protestů v podání hnutí tzv. žlutých vest.
„Vláda byla nucena změnit směr po scénách z minulé soboty, kdy došlo ke střetům s policií, podpáleným autům a budovám a rozbitým výlohám obchodů v jedné z nejexkluzivnějších pařížských čtvrtí, stejně jako poškození Arc de Triomphe ve třetím týdnu protestů,“ napsal server britského listu The Guardian na podzim 2018.
Demonstranti z hnutí žlutých vest poté protestovali ještě celé měsíce a v ulicích mnoha francouzských měst, nejen v Paříži, vzplála auta a docházelo k potyčkám se strážci zákona.
Německá koalice v čele se sociálním demokratem Olafem Scholzem by jednou mohla čelit podobným problémům.
Fotogalerie: - PRO proti vládě
Ač by se mohlo zdát, že Francouzi mají oproti Němcům v počtu reaktorů výhodu, vláda v Paříži má ještě jeden problém. Jaderných reaktorů má dost, ale většina jich je starších a zadlužená státní společnost EdF bude muset do jejich modernizace investovat desítky miliard euro. Konkrétně asi 25 miliard euro, aby udržela v provozu reaktory z 80. a 90. let minulého století. Problém je však v tom, že společnost již teď musí pracovat s dluhem ve výši 65 miliard euro.
Francouzi přesto dělají, co mohou, aby flotilu svých stárnoucích jaderných reaktorů udrželi v chodu a Němcům se to ani za mák nelíbí. „Nemám problém s tím, že Francie vlastní jaderné elektrárny; jde mi o to, že provozovatel jaderných elektráren může nabídnout levné ceny pod tržní hodnotou,“ posteskl si německý ministr průmyslu Robert Habeck.
„Průmyslová konkurenceschopnost je důležitým prvkem v diskusi mezi Německem a Francií,“ řekl Kristian Ruby, generální tajemník evropské asociace energetického sektoru Eurelectric. „Německo čelí problému, že Francie může mít levnější elektřinu z jádra na mnoho let.“
Ve snaze reagovat Habeck navrhl dočasné dotování cen energií. Podle Claudie Kemfert, energetické expertky z německého Institutu pro ekonomický výzkum v Berlíně, je tu ale ještě jeden problém. Vláda v Berlíně podle ní riskuje pokračování státní podpory neefektivních výrobců a zpomalení tolik potřebného přechodu k čisté energii.
A jako by to nestačilo, spory uvnitř EU oslabují pozici ekonomického společenství vůči Číně a USA.
Psali jsme:
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Jirka 59
