Vy jste uvedl, že členové vlády nemají chuť skutečně škrtat. Jak to tedy je s konkrétními čísly?Jak velké jsou ve skutečnosti vládní škrty?
Výdaje centrální vlády poklesly o 1,26 miliardy během let 2010 a 2011. Závěrečný účet za rok 2012 ještě není hotový, ale pravděpodobně se ukáže, že to nebylo o mnoho jiné. Škrty jsou prováděny spíše tak, aby byly okázale vidět.
Na druhé straně, během let 1999-2009 výdaje centrální vlády rostly rapidním tempem 6,9 procenta ročně. Tedy nepřiměřeně rychle. Již pouhé zpomalení růstu je vnímáno jako škrty, ačkoli to nejsou skutečné škrty. Když během uvedeného desetiletí ekonomika rostla pomocí dluhového dopingu, musely se po jeho odstranění projevit abstinenční příznaky.
Bohužel, namísto aby vláda lidem a zaměstnavatelům trochu ulevila v podobě nižších daní, naopak je zvedla. To je politika na úrovni – ovšem na úrovni 20. let minulého století.
Má tedy tato vláda právo nazývat se vládou rozpočtové odpovědnosti, když se její schodky pohybují kolem 100-140 miliard?
To je relativní. Ve srovnání s neblahým rokem 2006, kdy výdaje vzrostly o 10,6 procenta, je to přece jen rozdíl. Ovšem rozpočet na rok 2006 byl úplně extrémním případem rozpočtové nezodpovědnosti. Něco takového, doufejme, už neuvidíme.
A když k tomu dodáme, že nás vláda navíc zavázala zaplatit částku ve výši zhruba 350 miliard korun do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) v okamžiku vstupu do eurozóny?
K tomu snad nikdy nedojde. Přijetí eura by byl velký, trvalý a neřešitelný problém. Podívejme, jak platby do ESM „cvičí“ se slovenským rozpočtem, to je pořádně odstrašující příklad. A Slovensko je na tom ještě relativně dobře oproti Slovinsku.
Psali jsme:
Jste členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Naslouchá vláda radám tohoto orgánu?
Do jisté míry. Ovšem podotýkám, že v řadě otázek ani NERV není jednotný.
Také jste uvedl, že TOP 09 podle vás není pravicová strana. Proč si to myslíte?
Co je pravicového na zvyšování daní? TOP 09 zvyšuje takřka všechny, kde tedy zůstala proklamovaná „pravicovost“? Karel Schwarzenberg jednou vysvětloval, že TOP 09 je ve skutečnosti „konzervativní“. Fajn. Takže podpora hazardu, kdy v kdejakém městečku s několika tisícovkami obyvatel je v centru pět nebo hned osm heren, asi je konzervativní politika. Člověk se stále učí.
A o kolik tedy tato vláda zvýšila od svého vzniku daně občanům České republiky? Lze to spočítat?
Sám si to mohu snadno spočítat při pohledu na výplatní pásku. Pro celou ekonomiku je to ovšem nesrovnatelně složitější. Efekty zvýšených daní nelze spočítat snadno ani rychle. Je to dosti složitá úloha, protože roli hrají různé dynamické efekty – například jak daňové změny poškodily hospodářský růst. Metoda jednoduché trojčlenky, tolik oblíbená na Ministerstvu financí, nestačí. Různé odhady „přes palec“ ve smyslu „kolik miliard hodí jedno procento DPH navíc“ jsou amatérismus. A je to znát.
A co pak říkáte na argumenty Ministerstva financí, že složená daňová kvóta neroste?
To je poněkud tragikomické. Když ekonomika klesá, objem vybraných daní klesá vždy rychleji. Je to logické. Nejrychleji klesá výběr daní z příjmu podniků, neboť firmy se propadají do ztráty. Pak daně z příjmu jednotlivců, neboť mzdy nerostou, krátí se prémie a klesá zaměstnanost. Klesá i spotřeba, a tak dále. Každá hospodářská recese s sebou nese propad daňové kvóty, ať už se jedná o Kalifornii, Španělsko, Německo nebo Česko. To je obecný jev. Dělat z toho zásluhu je vskutku nepatřičné.
Psali jsme:
Ministr financí Kalousek ale dostal řadu ocenění. Je podle vás dobrým ministrem financí, který úsporně hospodaří a nebrání ekonomické aktivitě tržních subjektů?
Nechtěl bych nikomu brát iluze, ale šlo o ocenění udělované časopisem Emerging Markets v kategorii „rozvíjející se trhy střední a východní Evropy“. Tedy v kategorii zahrnující státy od Polska po Kazachstán, od Řecka po Rusko, od pobaltských postsovětských republik až po střední Asii. Bohužel, do tohoto pytle strčili i nás.
Ocenění se udělují každoročně a bylo by dost divné, kdyby občas nepřišla řada na ministra financí stále ještě relativně solidního státu, jakým je Česká republika. V roce 2012 například přišla řada na Jacka Rostowského z Polska. V roce 2010 byl oceněn estonský ministr, v roce 2009 opět Rostowski, v roce 2008 opět Kalousek, v roce 2007 šla cena do Bulharska. Tím je historie soutěže vyčerpána.
Napadlo mě, že kdybych já byl takto oceněným ministrem financí, vzkázal bych do redakce, ať si cenu nechají nebo ať ji dají někomu z Východu. Česká republika je v kategorii dluhopisů vyspělým trhem. Nemáme potřebu srovnávat se s Maďarskem nebo s Kazachstánem. Pro nás má být měřítko Švédsko, Švýcarsko, Kanada, Austrálie. Nebo v horším případě aspoň Rakousko.
Mluvili jsme o TOP 09. Lze podle vás označit za pravicovou stranu ODS?
ODS se stále dá označit za pravicovou stranu vzhledem ke své členské základně. V ní je řada slušných lidí, kterým připadá hloupé opustit stranu v dobách těžkostí. Politika ODS je ovšem ve vleku mylné představy, že zvyšování daní je „rozpočtová zodpovědnost“. Pak jsou tam ještě jiné problémy, ale ty bych nechal na jindy.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
